Aktuality

Opětovné zvolení bývalého prezidenta Donalda Trumpa potvrzuje skutečnost, „že Donald Trump zná Ameriku a Američany lépe než všichni ostatní, kteří nevěřili, že by se mohl stát opět prezidentem.“ [1]

Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb, (dále ZP) velmi rigorozní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb.s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.

Vliv zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) na pracovní vztahy je v poslední době předmětem hodnocení zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců, vládních i legislativních orgánů . Výsledkem je flexibilní novela, jejíž účinnost nastane po jejím schválení zákonodárnými orgány v prvním čtvrtletí 2025. Její nová nebo změněná ustanovení mají flexibilním způsobem ovlivnit pracovní trh a práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Mohlo by se zdát, že údaj o zvýšení průměrné mzdy je jen statistickým zjištěním. Opak je pravdou. V pracovněprávní legislativě se odráží průměrná mzda zjištěná za první až třetí čtvrtletí 2024 v několika směrech. Částka 45 107 Kč vyhlášená Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti v roce 2025 představuje určité výhody pro firmy i občany.

Nemovitostní a hypoteční trh se začíná pozvolna oživovat, přičemž k tomuto vývoji přispívá postupné snižování úrokových sazeb. V letošním roce se také hodně diskutuje o změnách zavedených Českou národní bankou a o novém zákoně platném od 1. ledna 2024. Mezi nejvýraznější témata patří nová pravidla pro poplatky spojené s předčasným splacením hypoték, která budou platit pro nové a refixované smlouvy od 1. září 2024. Neméně zajímavá je edukace široké veřejnosti, že se nevyplácí umořovat hypotéky.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr patří vedle pracovní smlouvy k základním pracovněprávním vztahům a přispívají k jejich flexibilitě. Proto je jejich právní úpravě v poslední době věnována ze strany legislativních orgánů velká pozornost. Zejména dohoda o provedení práce (dále DPP), znamená pro její účastníky – zaměstnance a zaměstnavatele - vhodnou a operativní formu napomáhající k řešení naléhavých a krátkodobých pracovních úkolů.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Mzdové a platové otázky jsou v současnosti středem zájmu zaměstnavatelů a zaměstnanců. Patří mezi ně i problematika minimální a zaručené mzdy. Zásadní změny do této mzdově-právní oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. (dále ZP) s účinností od 1. srpna 2024.

Historie životních osudů mužů z Bílého domu představuje vzestup Spojených států amerických z mladého státu k dnešní světové velmoci. Prezident Spojených států je dnes považován – zjevně nikoli neprávem – za nejmocnějšího muže světa.

Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb. (dále ZP) velmi rigorózní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.