V současné situaci, kdy po období koronaviru dochází k restartu ekonomiky, řada firem v různých oborech potřebuje získat nové pracovníky. Vedle významných pracovněprávních benefit, jako je delší dovolená, kratší nebo vhodně upravená pracovní doba, home- office apod.,firmy nabízejí různé odměny. Jaké mají možnosti?
Aktuality
Zkraje letošního roku jsem si připomněl, že je to 9 let, co jsem vyhodnotil první seminární práci jako lektor, vyučující na ÚPPV a EBS. Od té doby to bylo dost přes 400 „seminárek“ a „dizertaček“. Byly mezi nimi skvělé a povedené, mnohdy průměrné, avšak i ty, které se moc nepovedly
Ve své lektorské, konzultační a koučovací praxi pracuji (s klienty) ve více perspektivách pojetí toho, čemu říkáme HODNOTA. Je to i důvod, proč chci na tyto hodnotové perspektivy poukázat. Proto jsme připravili na 17.3.2022 webinář nazvaný Hodnotové perspektivy organizace (lídři, strategie, kultura). Tématu jsem se dotkl i v dřívějším článku na „školním blogu“ zde.
Ústav práva a právní vědy zahájil 1. ledna 2022 přijímání nových přihlášek k prezenčnímu i online studiu MBA, LL.M. a dalších manažerských programů do nového cyklu studia, který začíná v dubnu 2022, kdy se uskuteční Zápis ke studiu. V případě online studia mohou zájemci o studium začít studovat kdykoliv. Přinášíme Vám několik novinek, které jsme do nového roku připravili pro naše studenty.
V první části článku (Friedel, 2022) jsem sdílel kontext přenastavení (resetu) v důsledku (nejen?) posledních dvou let „pandemických zkušeností“. Přenastavení se týká manažerského světa a role agility za podmínek nejistoty, jak ve své nejnovější knize naznačují Girod a Králík (2021). (Potenciálně) se týká i změn na makroúrovni obecného prostředí, odvětví průmyslu a každého z nás. Ideje tohoto „velkého resetu“ v červnu 2020 rozvinuli Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) a Thierry Malleret, spoluzakladatel Monthly Barometer v knize COVID-19: The Great Reset (Schwab, Malleret, 2020).
Když jsem si v 24.6.2021 po jednom z webinářů, pořádaných Institute for Management Development (IMD) v Lausanne objednával knihu Resseting Management (Girod, Králik, 2021), tušil jsem, že dynamická doba, relativně nově zastřená pandemickou mlhou, bude vyžadovat mnohé přenastavování (reset), včetně nastavení mysli.
I když titulek blogu neodpovídá přesnému legislativnímu vymezení , nejde o nic jiného, než o zkušební dobu v pracovním poměru. Jejím účelem je ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Rovněž umožňuje oběma smluvním stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) rychlé a operativní zrušení pracovního poměru.
Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.
S novým rokem často přicházejí nová přání, předsevzetí nebo nově nastavené úkoly a cíle. Mnoho z nich se často týká nejen osobního života, ale i toho pracovního. Tou hlavní motivací bývá buď dělat méně práce, nebo stejný objem práce v menším čase. Aby takového cíle mohlo být dosaženo, je zapotřebí změnit některé své návyky nebo přístupy k práci samotné. Jedna z činností, kterou se obvykle každý snaží uzavřít koncem roku, je vyřídit veškeré dokumenty a emaily. No a do nového roku si pak předsevzít, že minimálně ty emaily, už bude řešit jinak, efektivněji, nenechá se jimi zaplavit a zároveň nezůstanou dlouhou dobu nevyřízené. Jak tedy (bez velkého stresu) zvládnout denní záplavu emailů?
Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.