Aktuality

Podle výsledků různých průzkumů se na pracovištích tolik nepožíval alkohol a nekouřilo jako dnes.Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek č. 65/2017 Sb.( dále „ zákon“) spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje.

Problémy s přidělováním práce v rozsahu sjednané týdenní pracovní doby může zaměstnavatel řešit přechodem na nový podnikatelský program, např. změnou předmětu své činnosti. Takový postup představuje zásadní rozdíl od právní úpravy příspěvku při částečné práci v novele č.248/2021 Sb., kterou se od 1.7. 2021 změnil zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Zákonodárné orgány přijaly novou právní úpravu kurzarbeitu. V novele zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále zák.o zaměstnanosti) se opustil tento termín a do legislativní praxe se dostává nový pojem „příspěvek při částečné práci“ (dále „příspěvek“). Cesta k nové právní úpravě nebyla jednoduchá. Od září 2020, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo první návrh novely, proběhla řada jednání, např. na úrovni vlády a sociálních partnerů a v Radě hospodářské a sociální dohody. Připomínky k novele přijali i poslanci ve výborech Poslanecké sněmovny, zástupci zaměstnavatelů, odborové centrály apod. Výsledkem je doplnění zák.o zaměstnanosti o řadu nových ustanovení § 120a až 120f, které stanoví podmínky pro poskytování příspěvku.

Nejsem příliš velký zastánce „normování“ či standardizace všeho možného. Obvykle studentům říkám, že strategické řízení, ani zvládání změn nemají (naštěstí?) svůj „standard“ v podobě „ISO normy“. Na druhé straně při výuce projektového řízení nebo při práci na projektech s klienty prosazuji metodický základ PMI v podobě „Body of Knowlege“, tedy jakési základní kostry oblastí znalostí (Project Management Institut a jeho Project Management Body of Knowledge).

„Válečný stav“ nebo „válečná medicína“, tak bývá přirovnávána současná situace u poskytovatelů zdravotních služeb, tedy v nemocnicích v době pandemické. I když nepřehledné a nepředvídatelné, ale přitom nutně rychlé jednání, které zachraňuje životy. Omezený počet lůžek a stejně tak i limitovaný počet zdravotnického personál a to včetně lékařů. Prozatímně jsou rušena „nepotřebná“ nebo přeorganizována oddělení, tak aby pacienti mohli být příjímání na speciálně vytvořená kovidová oddělení. Lékaři jsou tedy přemísťováni ze svých mateřských oddělení na oddělení, která neodpovídají jejich potřebné medicínské specializaci. Otázka tedy zní, jestli je možné takto lékaře přemísťovat bez jejich předchozího souhlasu na jiné oddělní anebo dokonce i do jiných nemocnic? A navíc, kdo ponese odpovědnost, pokud dojde ať už úmyslnému nebo nedbalostnímu jednání ze strany lékaře, při zanedbání péče a postižený pacient anebo jeho pozůstalí budou se domáhat náhrady újmy?

Nebude to „fičák“ (i když vás čeká přes 70 otázek k zamyšlení a inspiraci), ale spíše „syčák“. Ve hře jsou samá „S“.

Jak známo, každý člověk je průměrem pěti osob, kterými se nejčastěji obklopuje. To je statistický fakt. Obklopíte-li se samými blbci, stanete se dalším z nich. A naopak. Mozek se totiž učí sám, bez ohledu na naše chtění (protože i to ovlivňuje mozek sám). Přizpůsobuje se. Například Tarzan, byť lidské mládě, pobytem v džungli převzal manýry opic. Všichni, i neradi a velmi často nevědomě, splýváme se svým okolím. Jako chameleoni, kteří se snaží dělat, že v prostředí, byť je sebehorší, vlastně nejsou.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. V odpovědi nám pomůže nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeden podnik uvedl do pracovního řádu, že zaměstnanci musí chodit do zaměstnání řádně oblečeni. Zaměstnanec však tento příkaz nerespektoval a dostal z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru, že nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon práce. Na návrh zaměstnance se výpovědí zabývaly soudy a Nejvyšší soud uvedl ve svém rozhodnutí, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Odůvodnil to tím, že pracovní řád může rozpracovávat pouze povinnosti, které jsou stanoveny v zákoníku práce (ZP) a v dalších pracovněprávních předpisech.

Známý guru lidské motivace, A. Maslow, proslulý tříděním lidských potřeb, zařadil potřebu jistoty již před více než padesáti lety mezi ty nejdůležitější. Usadil ji na druhé místo, tedy hned za základní potřeby biologické. Vycházel z toho, že naše psychika, toužící po jistotě, vnímá nejistotu často téměř stejně jako hrozbu, a vysoká nejistota bývá natolik stresující, že brání snaze po uspokojení „vyšších“ potřeb.

Titulek našeho blogu vyjadřuje v současnosti časté sdělení mistra či jiného vedoucího služebně podřízenému zaměstnanci. Ekonomická situace firem totiž v koronavirové situaci mnohdy vyžaduje změnu druhu práce u mnohých pracovníků. Jaký je správný postup podle pracovněprávních předpisů?