Aktuality

Soudnička je zpravidla popisována jakožto krátký literární útvar typu fejetonu či povídky humoristického či satirického zabarvení nebo povahy, vycházející povětšinou ze skutečné události nebo z praktického života, a nacházející svojí inspiraci v konkrétním jednání před soudem nebo před úřadem. 

To by jeden nevěřil,co dokáže takové oznámení v inzertní rubrice denního tisku ! Desítky odpovědí se sejdou nejen na nabídku k prodeji ojetého auta, ale i k seznámení s mužem středního věku – majitelem rodinného domu.

26. června oslavíme 56. výročí slavného proslovu, který přednesl prezident USA John F. Kennedy v Západním Berlíně. Kennedy tehdy v jednom ze svých nejpůsobivějších vystoupení chtěl dát a také dal světu najevo, na které stojí na straně Berlínské zdi. Kromě slavného „Ich bin ein Berliner“ tenkrát Kennedy v proslovu v němčině řekl ještě druhou, méně slavnou větu – „Lasst sie nach Berlin kommen“ – nechte je přijet do Berlína.    

V úterý 18. června jsme uspořádali business seminář na téma: Úspěšné obchodní jednání krok za krokem. Lektor semináře byl Jan Brodský, autor desítek business seminářů na klíč pro klientelu ve veřejné správě a komerčním sektoru.

Předseda senátu okresního soudu poučil svědka o tom,že má vypovídat jen pravdu a nic nezamlčovat, a udělil mu slovo. Svědek, jeden z diváků přihlížejících před nedávnem důležitému fotbalovému utkání krajského přeboru, začala vypovídat…

Nejvyšší soud vydal dnes rozhodnutí, kterým podle svého mluvčího „vrací spor mezi potomky advokáta Z. A. a ČSSD soudu prvního stupně k dalšímu řízení“. Z uvedeného by mohlo vyplývat, že jde o jakousi procesní záležitost, pokud však čteme mezi řádky, je téměř jasné, že se potomci advokáta JUDr. Zdeňka Altnera, který ČSSD v podstatě vyhrál Lidový dům, odměny v očekávané výši nedočkají.  

Není žádným tajemstvím, že dodržování pracovněprávních předpisů není u mnohých zaměstnavatelů příliš silná stránka. Některé firmy tyto předpisy, zejména zákoník práce (dále ZP), porušují vědomě, u některých je příčinou neznalost těchto předpisů. Ať již je důvod jakýkoliv,  mohou za takové jednání následovat sankce. Právní úprava postupu kontrolních orgánů je v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP)  a částečně i v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004  Sb.

Potřeba uchovat si text v nezaměnitelné podobě, v jeho originárním vyznění, potřeba čelit protivníkům a nenadálým reformačním výbojům, touha po stabilním intelektuálním prostředí a snaha vysvětlit životní situace šla ruku v ruce se vznikem a rozvojem knižní kultury. Knihy byly nejprve na české území dováženy a tudy se psané slovo opisem rozšiřovalo. V raném středověku neexistovaly na našem území školní instituce a potřeba vzdělávat se byla zaznamenána pouze v církevním prostředí, kde se utkvěle prosazovalo mluvené latinské slovo. Rukopisné knihy tak stály u zrodu a v počátcích růstu klášterů, kostelů a katedrál, kde byly pojímány jako součást liturgického procesí. Knihy byly bohoslužebné a řekněme účelové, byly komponentou celku, neexistovaly samy o sobě. Tvorbě knih se ujali jednotlivé osobnosti (povětšinou duchovní) spojované se založením či rozvojem církevního prostředí a tak vznikaly první knihovny jako součást sakrálního prostoru. Se snahou co nejvěrohodněji zachytit mluvené slovo o dané tématice se dostává prostor iluminaci. Vlivem nárůstu konzumentů knih se klášterní knihovny začínají rozšiřovat a stávají se základem pro budování nových, již samostatných knihoven, jež vzdělanost rozšiřovaly oborově. Se zakládáním prvních univerzit vznikají knihovní centra, jejichž důsledkem se vedle literatury náboženské píše literatura právnická, filozofická, díla uměnovědná několika oborů a směrů a literatura dobová reagující na reformy a jiné sociální události. Můj příspěvek pojednává o vzniku a vývoji českých knihoven a knih ve středověku, a jeho účelem je historicky ukázat, že psaná či obrazově psaná literatura byla velice vzácná a zaujímala přední místa ve vědění a poznání, což s obměnou knihy do tištěné podoby pokračuje dodnes.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. V odpovědi nám pomůže nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeden podnik uvedl do pracovního řádu, že zaměstnanci musí chodit do zaměstnání řádně oblečeni. Zaměstnanec však tento příkaz nerespektoval a dostal z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru, že nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon práce. Na návrh zaměstnance se výpovědí zabývaly soudy a Nejvyšší soud uvedl ve svém rozhodnutí, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Odůvodnil to tím, že pracovní řád může rozpracovávat pouze povinnosti, které jsou stanoveny v zákoníku práce (ZP) a v dalších pracovněprávních předpisech.

Ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s., instituce, která je v České republice leaderem v poskytování vzdělávacích programů MBA a LL.M., JUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M. se kromě ředitelování a výkonu advokátní praxe živě zajímá také o oblast sportovního práva, které je aktuálně široce se rozvíjející právní disciplínou. Na téma Mistroství světa v ledním hokeji 2019, které začíná za několik dní na Slovensku, jsme s ním diskutovali, jak vidí šance našich hokejistů a na některé další aspekty v českém sportu obecně. S Luďkem Lisse jsme se sešli v rámci pracovní porady v holešovickém sídle Ústavu práva a právní vědy, kde jsme mu položili pár otázek.