Aktuality

Není žádným tajemstvím, že dodržování pracovněprávních předpisů není u mnohých zaměstnavatelů příliš silná stránka. Některé firmy tyto předpisy, zejména zákoník práce (dále ZP), porušují vědomě, u některých je příčinou neznalost těchto předpisů. Ať již je důvod jakýkoliv,  mohou za takové jednání následovat sankce. Právní úprava postupu kontrolních orgánů je v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP)  a částečně i v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004  Sb.

Potřeba uchovat si text v nezaměnitelné podobě, v jeho originárním vyznění, potřeba čelit protivníkům a nenadálým reformačním výbojům, touha po stabilním intelektuálním prostředí a snaha vysvětlit životní situace šla ruku v ruce se vznikem a rozvojem knižní kultury. Knihy byly nejprve na české území dováženy a tudy se psané slovo opisem rozšiřovalo. V raném středověku neexistovaly na našem území školní instituce a potřeba vzdělávat se byla zaznamenána pouze v církevním prostředí, kde se utkvěle prosazovalo mluvené latinské slovo. Rukopisné knihy tak stály u zrodu a v počátcích růstu klášterů, kostelů a katedrál, kde byly pojímány jako součást liturgického procesí. Knihy byly bohoslužebné a řekněme účelové, byly komponentou celku, neexistovaly samy o sobě. Tvorbě knih se ujali jednotlivé osobnosti (povětšinou duchovní) spojované se založením či rozvojem církevního prostředí a tak vznikaly první knihovny jako součást sakrálního prostoru. Se snahou co nejvěrohodněji zachytit mluvené slovo o dané tématice se dostává prostor iluminaci. Vlivem nárůstu konzumentů knih se klášterní knihovny začínají rozšiřovat a stávají se základem pro budování nových, již samostatných knihoven, jež vzdělanost rozšiřovaly oborově. Se zakládáním prvních univerzit vznikají knihovní centra, jejichž důsledkem se vedle literatury náboženské píše literatura právnická, filozofická, díla uměnovědná několika oborů a směrů a literatura dobová reagující na reformy a jiné sociální události. Můj příspěvek pojednává o vzniku a vývoji českých knihoven a knih ve středověku, a jeho účelem je historicky ukázat, že psaná či obrazově psaná literatura byla velice vzácná a zaujímala přední místa ve vědění a poznání, což s obměnou knihy do tištěné podoby pokračuje dodnes.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. V odpovědi nám pomůže nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeden podnik uvedl do pracovního řádu, že zaměstnanci musí chodit do zaměstnání řádně oblečeni. Zaměstnanec však tento příkaz nerespektoval a dostal z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru, že nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon práce. Na návrh zaměstnance se výpovědí zabývaly soudy a Nejvyšší soud uvedl ve svém rozhodnutí, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Odůvodnil to tím, že pracovní řád může rozpracovávat pouze povinnosti, které jsou stanoveny v zákoníku práce (ZP) a v dalších pracovněprávních předpisech.

Ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s., instituce, která je v České republice leaderem v poskytování vzdělávacích programů MBA a LL.M., JUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M. se kromě ředitelování a výkonu advokátní praxe živě zajímá také o oblast sportovního práva, které je aktuálně široce se rozvíjející právní disciplínou. Na téma Mistroství světa v ledním hokeji 2019, které začíná za několik dní na Slovensku, jsme s ním diskutovali, jak vidí šance našich hokejistů a na některé další aspekty v českém sportu obecně. S Luďkem Lisse jsme se sešli v rámci pracovní porady v holešovickém sídle Ústavu práva a právní vědy, kde jsme mu položili pár otázek.

Ústav práva a právní vědy zahájil již 30. cyklus manažerských vzdělávacích programů MBA, DBA, BBA, LL.M. a dalších. Zájemci o studium si mohli vybírat z více než třiceti oborových specializací, jež nejlépe odpovídají jejich kariérním požadavkům. Právě šíře nabídky manažerských programů, spolu s kvalitou lektorského týmu, dělá z Ústavu práva a právní vědy zavedenou značku a jednoho z lídrů profesního vzdělávání v České republice.  

V poslední době se ve sdělovacích prostředcích objevují právní názory, které vysvětlují, kdy zavedení kamerového systému na pracovišti může zasahovat do ochrany soukromí zaměstnance. Mnohdy se jedná o stanoviska, která nejsou zcela v souladu s právem EU a s pracovněprávními předpisy, zejména zákoníkem práce. Pravidla pro zřizování kamerového systému můžeme podřídit pod nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR), neboť zcela zřetelně zasahuje do soukromí zaměstnanců.      

V seminářích Strategické techniky a nástroje, Strategický management či Tvorba podnikové vize (jejichž jarní kolo 2019 se pro studenty MBA a dalších programů blíží), rozebíráme některé přístupy a modely k tvorbě vize a strategie. Rámec pro klasifikaci procesů (PCF), otevřený projekt APQC (American Productivity and Quality Center) zmiňuji na tematických setkáních spíše jako doplněk pro zajímavost. Nastal čas to změnit. Pouhým doplňkem a zajímavostí totiž nemusí být. (Pozor, nezaměňujte s metodikou APQP pro schvalování dílů do sériové výroby v automobilovém průmyslu.) 

V následujících řádcích přinesu neotřelý příběh z manažérské praxe vážící se k rétorice. Odehrával se v oáze na Sahaře, oklopené písečnými dunami a karavanami velbloudů. Veškeré dění spaloval nebývalý žár slunečních paprsků. 

Máme za sebou další povedený seminář - Business etiketa nejen pro manažery, který se konall ve čtvrtek, 4.4.2019, v prostorách naší školy. Přednášejícím byl Jan Brodský. Seminář sklidil velmi doré ohlasy a posluchači se opravdu bavili! 

Moje osobní svoboda začíná tam, kde končí osobní svoboda ostatních. Tak by se dalo parafrázovat známé a okřídlené rčení. Bohužel mnoho lidí si ho vykládá tak, jak se jim zrovna hodí a přesně ve chvíli, kdy se jim to hodí. „Máme přeci svobodu a můžeme si dělat, co chceme“, „Je svoboda a můžeme se projevovat, jak se nám zachce“, „Individualismus se dnes hodnotí více než splývání s davem“, „Doba se posunula, je jiný svět tak, se v něm pohybujeme, abychom byli úspěšní“. A v tom je právě ten problém.