Olomouc a její výškové domy

První zpráva. Výškový dům Moravské vysoké školy Olomouc
V Olomouci vyrostl na Třídě Kosmonautů třetí výškový dům zvaný „Maják -Moravské vysoké školy Olomouc“, a to tempem růstu adolescenta během rychlé prepuberty a puberty. Nyní zastavil růst, neboť je v období posthebetickém. Tuto věžovou stavbu jsem pojmenoval Josef a jiný přednádražní půvabný moderní palác je pro mne Martin, a to podle reálných souvislostí a významu. Úpatí věží svatokopecké baziliky (382 m n.m.) je o sto metrů výše. Svými téměř 83 výškovými metry je tato půvabně štíhlá elipsoidní stavba přibližně výškovou desetinou nejvyššího mrakodrapu světa (Burj Khalifa v Dubaji, 828 m).

Růst věžového domu jsem sledoval z okna v 1. patře v průhledu mezi svatomichalským chrámem a školou Na Hradě. V kilometrové vzdálenosti jsou již nyní patrné zasklené okenní otvory a kontury skeletu stavby za clonou větví korun listnáčů v Bezručových sadech nad pravou zdí schodiště gotické věže Michalského výpadu. Potvrzení statusu mrakodrapů může přinášet iluzivní poezie ranních mlh pokrývajících Olomouc zvláště v období rychlého střídání vyšších teplot a prudkých ochlazení. Kvazi mrakodrapy trčí nad občas mlhou přikrytým městem. Potvrzují to výhledy z okolních pohoří a pahorkatin Olomoucké pánve, především ze Svatého Kopečka.

Dosažené výšky objektů nesoutěží s věžemi města, jak hlásají konzervativně zdrženliví občané. Právě naopak, výškové olomoucké domy příznivě „oživují“ původní dosavadní novodobou monotónní zástavbu na rozsáhlých plochách jižních předměstí. Výškové domy se tyčí nad jižním okrajem města. V uctivém, vzájemném odstupu od sebe a ještě uctivějším odstupu od historického centra města jsou plně zachovány půvabné kontury rozsáhlého panoramatu, skyline, architektur olomoucké památkové městské rezervace. Tato městská rezervace je, jak známo, po Praze druhou největší svého druhu v republice, je po věky nehnutá a snad zůstane i v budoucnu nehnutelná. Rezervace má rozlohu větší než kilometr čtvereční. Výškově se rozkládá na třech vršcích Olomouckého kopce, z nichž nejvyšší, „Svatomichalský“ ční cca 20 metrů nad okolím.

Moderní „výškáče“ ve své rovinné pozici nebrání potěšení z pohledu, ba naopak, poskytují respektující a důstojnou stafáž historické architektuře městských věží a výškově situovaných historických objektů, jakoby mládí vzdávalo hold ctěnému stáří.

Patrně provždy bude olomouckému horizontu dominovat nejvyšší věž dómu. Jejích sto dva a půl metrů výšky by asi nepřekonaly ani plánované tři stometrové výškové domy, ke škodě města zavržené. Zato jeden z nich víc než stometrový, byl již dokončen v Brně. Objekty nabízené Olomouci z ateliéru brněnského autora měly vynikající konstrukce. Byly sice hodnoceny pozitivně i panem primátorem, ale zastupitelským orgánem nebyla jejich výstavba schválena. Nelze to patrně vysvětlit jen pomalym vekračováním zdejšího etnika. Stometrové domy měly „vyrůst“ na Nové Ulici za nádražím jako jižní pendant věží Josef a Martin. Byly by také posilou věže vodního rezervoáru vysoko se pnoucí nad panoramatem města díky výškové podnoži Tabulového vrchu (285 m n.m.). Její modrý neon z výše cca 350 metrů ohlašuje do daleka blízkost města

Hanácké vekračování lze ovšem pojmout i pozitivně, neboť historia magistra vitae est: je známo, jaké potíže mají nyní v Brně s kvapnou výstavbou svého hlavního nádraží po zbourání hradeb v 19. století. V Olomouci to městská rada ve stejné situaci na konci 19. století neschválila. Připustila, aby budovy dvou historicky prvních nádraží na okraji města Hodolan byly moudře situovány do víc než kilometrové vzdálenosti od okraje olomouckého centra.

Věřme tudíž, že se jednou dočkáme skutečného mrakodrapu také v Olomouci. Jako minimální výška je v současnosti pro mrakodrap uznávána nadzemní výška 145 – 150 metrů. Je ovšem jistotou, že Dubajských 160 pater se nad dřívější správní a dosud církevní metropolí Moravy a k tomu stále metropolí Hané nedočkáme.To ovšem nevadí, neboť zjišťujeme, že naše výškové stavby mají také svůj nemalý urbanistický význam a nesporný architektonický půvab. Pokrok jde i v tom dál.

Druhá zpráva

Budou tomu dva roky, kdy zájemci o výškový objekt „Moravské vysoké školy Olomouc“ na Třídě Kosmonautů přivítali s radostí glajchu nad skeletem novostavby. Nyní již vzhlížíme obdivně na pozoruhodný lesklý plášť eliptické stavby „majáku“, jehož povrch mění barevné odrazy při ozáření sluncem, zvlášť při západu slunce. S úctou hodnotíme dílo autorů projektu, architekturu a technologii stavby a nezapomínáme na práci odborníků – jeřábníka, dělníků a

všech stavebníků. Nezapomeneme jak byli viditelní z dálky, coby pohybující se body v účelném stereotypu monotonie pracovní činnosti na stavbě. Ta vyrůstala od podzimů do jar očividně a téměř neustále, dokonce občas do setmění, o sobotách, a někdy i v neděli. Podobně nám bylo přáno sledovat výstavbu mrakodrapu v podobě tužky při návštěvě Frankfurtu nad Mohanem v areálu tamního výstaviště, v r. 1989.

Dodatek ke zprávám

Obecné dějiny výstavby výškových domů a mrakodrapů jsou poměrně mladé a zajímavé. Jejich počátek spadá časově do 19. stol. a geograficky do USA, konkrétně do města New York a megalopole stejného jména. Nejvyšší mrakodrap Empire State Building je vysoký 370 metrů, má 102 pater; až do 70. let neztratil své světové prvenství. V USA ho přerostla pouze „dvojčata“ světového obchodního centra, která byla krutě napadena a zruinována v září 2011.

Dovolte mi ještě pohled do bývalé Československé republiky a sousedních států. První výškové budovy v Praze byly stavěny po r. 1928. Nepřesahovaly max. výšku 8-9 pater. Na Žižkově nad hlavním nádražím vyrostla v letech 1930-32 desetipatrová budova Všeobecného pensijního ústavu (po válce sídlo Ústřední rady odborů a ROH), autorů arch. Josefa Havlíčka a Karla Honzíka, která byla Pražany zvána mrakodrapem.

Kapesní Průvodce Bratislavou (1949) nazývá mrakodrapem „Manderlák“, 11patrovou budovu z r.1935 v centru města (Manderle byl nejbohatší uzenář široko daleko). V současnosti se nad Bratislavou tyčí 30 patrová budova Slovenské TV a několik stejně vysokých staveb východně od Hradu. Zlínské ředitelství Baťova koncernu s ředitelskou pracovnou ve výtahu má 16 pater, výškové domy fy Baťa v Liberci (9), v Brně a jinde nepřesahují 10 pater.

Polská Wroclaw po válce zaplnila první výškovou 9patrovou budovou proluku po bombardování v západní frontě svého hlavním náměstí. Stejně vysoké budovy jsou ve všech velkých polských městech, mrakodrapy nad 40 pater najdeme výhradně ve Varšavě. Rovněž ruská a jiná velká města ve státech bývalého východního bloku nestaví často mrakodrapy. V Moskvě jsou nejvyššími stavbami např. Lomonosovova univerzita (cca nad 30 pater), kolem 30 pater má Ministerstvo železnic a několik dalších budov.

A nakonec se vrátím zpět k Olomouci. Pro město Olomouc vypracoval počátkem 30. let architekt J. Kovář junior návrh výškového obchodního domu pro fy Baťa o 13 patrech ve slohu aerodynamického funkcionalismu. Měl být postaven na pozemku Salmova paláce, užší stranou na Horní náměstí, mezi dnešními ulicemi Riegrovou a Ul. 28. října. Jak patrno, Salmův palác stojí, návrh nebyl realizován. Zato vyrostly moderní výškové stavby, většinou skladištního poslání – např. budova vojenského skladu na Povlu, silo Hanáckých mlýnů v Polské č. 9 (1940-1941), výškově nebyl dostaven projekt kanceláří a skladišť fy ASO vypracovaný funkcionalistou B.F.A. Čermákem v r. 1938 (plán na 9 pater), nerealizován byl pozdější návrh J. Gillara z r. 1943 na tutéž administrativní budovu fy ASO ( 9 pater), stejně jako nedošlo k realizaci projektu J. Peterky 10patrové budovy bývalého KNV z r. 1949. Realizováno bylo pouze její křídlo – budova bývalého ONV z roku1951.

Pozdější výškovou výstavbu v Olomouci si již mnozí vybaví, např. 9patrový Hotelový dům na Brněnské třídě (dříve Mičurinově a předtím Zelené ulici), v přednádražním prostoru to byly stavby železniční polikliniky a hotelu Sigma na Jeremenkově třídě ad.

Litujeme, že v komplexu staveb bývalého generálního ředitelství koncernu Sigma, na levém břehu Moravy před novým mostem na Tř. Kosmonautů, nebyla realizována dominantní stavba výškového administrativního jádra gen.ředitelství (19-22 pater). Objekt projektoval významný český, v Olomouci sídlící architekt, vynikající znalec vývoje historické a moderní architektury, urbanista Ing. Arch. Antonín Škamrada, emeritní ředitel Ateliéru SURPMO. Škamradou projektovaná výšková budova by dnes byla jednak pendantem současného Majáku MVŠ a též vertikální centrální architektonickou osou perspektivy Třídy Kosmonautů. Vizuální zakončení této osy dnes chabě supluje střešní triangl pyramidy domu na Tabulovém vrchu, v průhledu od hlavního nádraží vzdálený vzdušnou čarou 3.5km.

Jiří V. Musil

NB Odezvou na můj soukromý text je e-mailový pozdrav autorovi od Ing. Arch.Antonína Škamrady,pozdrav,který potěšil:

Vážený pane profesore,
s chutí jsem si přečetl Váš napůl realisticky a napůl humorně laděný text a jsem zvědav jakou bude mít odezvu u čtenářů. V každém případě je dobře, že jste toto thema otevřel.
Zdraví A.Š.