Je absolventem VŠE a FF UK. Je statutárním ředitelem European Business School SE a lektorem Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. Působí dlouhodobě jako univerzitní profesor a v manažerské praxi národních i nadnárodních firem jako konzultant pro otázky managementu, řízení lidských zdrojů a ekonomie. Působil a působí též jako poradce v několika mezinárodních firmách. Je autorem řady úspěšných manažerských monografií.
Původní podstata novořeči byla jednoduchá. Spočívala v záměrném označování věcí či událostí jejich opakem. V Orwellově polickém thrilleru „1984“ se ministerstvo věnující se každodennímu špiclování občanů příznačně označuje jako „ministerstvo lásky“ mající na starost péči o veřejné blaho.
Dnešní newspeak je jemnější. Nadále platí, že hlavním cílem pojmů a vyjádření formulovaných v novořeči není informovat či otevírat diskusi, ale manipulovat, mlžit, budit zdání či získávat respekt. Jejich autoři se k nim však nově uchylují i tehdy, když prostě jen nemají co říci (a doufají, že na to většina veřejnosti nepřijde).
Formy a projevy novořeči se tak stávají nepřeberné. Příkladem je prohlášení vlády, které sděluje, že jejím cílem je „podporovat růst a posilovat konkurenceschopnost ekonomiky“. Pomineme-li otázku, zda vůbec může tohoto cíle dosáhnout (jinak než tím, že bude “vládnout“ co nejméně), jde jistě o záměr, se kterým veřejnost bude souhlasit. Vláda, která by veřejně usilovala o zpomalení růstu a omezení konkurenceschopnosti národního hospodářství by velmi pravděpodobně neměla dlouhého trvání (což je většinou hlavní a skutečný cíl většiny vlád). Vyjádření tak postrádá jakýkoli smysl krom toho, že se snaží budit dojem, že vláda ví, co dělá, a situaci má pod kontrolou.
Jiná politická vyjádření formulovaná v novořeči mají za cíl své skutečné záměry nebo důsledky skrýt. Snaha vlády o podporu vybraných, „národohospodářsky důležitých“ odvětví vyhlíží lépe, než úsilí umožnit spřízněným podnikům žít na úkor ostatních a bránit se provedení potřebných změn. Politik, který proklamuje potřebu zvýšit „mezigenerační solidaritu“, nebude jistě (ve svém vlastním zájmu) uvádět, že tato solidarita je ve skutečnosti založena na principu „letadla“ (či „Ponziho schématu“), na kterém profitují jen ti, kteří do něj vstoupili dříve.
Novořeč firem
Kouzlu novořeči podléhají ke své škodě i podniky. Častým příkladem jsou jejich vize a mise zdůrazňující „hodnoty“, o které se opírají. Většina zdůrazňovaných hodnot je totiž prakticky identická, zcela obecná a naprosto zaměnitelná. “Vize lidských vztahů”, která konstatuje: „Jsme firmou, která je vnímána jako atraktivní zaměstnavatel”, zřejmě není jasná ani jejím autorům či manažerům, kteří ji schválili.
Nástrojem firemního newspeaku je především zdánlivě odborný žargon: „Bylo rozhodnuto sestavit tým, který vytvoří pracovní plán implementace kritických opatření nezbytných ke strategické transformaci podniku v zákaznicky orientovanou organizaci“, „Během prvního roku práce projektu byl navržen nový model podniku založený na procesní organizaci a využití synergií“.
Problémem těchto či podobných sdělení je, že nemají obsah. Cílem jejich autorů však není informovat, ale dodat svým sdělením váhu a důvěryhodnost. Podnikový newspeak je totiž používán především osobami snažícími se zvýšit svou manažerskou prestiž a řídící legitimitu. To, co si většinou neuvědomují, je, že u svých posluchačů vyvolávají spíše podezření o svém zdravém rozumu.
Sklon k politické novořeči poznamenává politickou kulturu, sklon k podnikové novořeči kulturu organizace. Nadužívání bezobsažných či záměrně matoucích pojmů přitahuje totiž osoby, které se snaží vyhnout konkrétnosti a osobní odpovědnosti, nejčastěji proto, že skutečné myšlenky postrádají nebo je chtějí skrýt. Odpuzuje naopak ty, které naučily rozpoznávat důvody, které k jejímu použití vedou.
Zaměstnanci, kteří se v rámci vnitřního sdělení, dozvědí, že „po rozsáhlé analýze dokladovaných kořenových příčin bylo rozhodnuto, že předpokladem udržení kompetitivní pozice podniku je restrukturalizace“ (autentické vyjádření manažera), většinou vědí, že je v jejich podniku nečeká nic dobrého. Dozvědí-li se z vize své firmy i to, „lidské zdroje jsou jejím nejcennějším aktivem“, tuší většinou, že „zeštíhlování“ mohou očekávat co nejdříve. Zbývá jen doufat, že schopnost porozumět novořeči se neomezí jen na newspeak firem.