Absolvent VŠ oboru Mezinárodní vztahy a Vyšší odborné školy Veřejnoprávní. Po několika letech na manažerských pozicích v komerční sféře působil od počátku roku 2009 do srpna 2013 v Institutu pro veřejnou správu Praha, organizaci, která se zaměřuje na vzdělávání úředníků a zaměstnanců české veřejné správy, kde měl v pozici marketingového a komunikačního manažera na starosti právě zajištění a organizaci mnoha typů akcí.
Někdy máte období, kdy na co sáhnete, to se prostě podaří. Složité úkoly vyřešíte jen tak mimochodem, ty zdánlivě neřešitelné jen po krátkém zamyšlení a ještě stihnete zajít na dobrý oběd nebo večeři s někým zajímavým. Jindy je ale problém například bez chyby zaparkovat automobil i na zcela prázdném parkovišti. A co je vůbec nejhorší, že tyto pravidelné cykly mají nepravidelnou délku.
Co s tím? Co ovlivňuje tyto stavy a tato období? Chtělo by se říci, že nějaká vyšší moc nebo dokonce osud. Ale není to tak docela pravda. Tím zásadním je přístup. Nejen přístup k problému nebo k úkolu když vznikne, ale i přístup k prevenci, přístup k tomu, jak být na příchozí úkoly a zprávy připraven. Dobrou zprávou tak je, že se můžete pokusit špatné období sami změnit a otočit ho v dobré.
V práci manažera, nebo obecně osoby s jistou pracovní i osobní zodpovědností, totiž není moc čas ani prostor na to přizpůsobovat práci, její výsledky a termíny plnění lepším nebo horším obdobím. Je třeba soustavně podávat dobré výkony, je třeba každodenně svou profesi dělat dobře nebo ještě lépe.
A jak na to? Existuje pár osvědčených tipů (nechce se mi psát rad), při jejichž dodržování se dá dlouhodobě spolehnout na úspěch i v těch časech horších.
Za prvé je to Motivace, a to konkrétně vnitřní motivace. Jenže jak se správně namotivovat? Nejlépe nějakou odměnou. Třeba i malou, v podobě pauzy na kávu, malého dárku („až dodělám tento úkol, půjdu si hned za odměnu koupit nové číslo svého oblíbeného magazínu“). K motivaci velmi výrazně pomáhá i další technika, a tou je Dělení úkolů. Rozdělením úkolu na několik menších částí dosáhnete hned několika efektů. V prvé řadě ten velký, ošklivý, nudný a složitý úkol už najednou nebude tak velký a neuchopitelný, ale úkolů je najednou méně, jsou srozumitelnější a tím pádem dokážete i daleko lépe prioritizovat jednotlivé kroky ke splnění toho velkého úkolu jako celku a snáze posoudíte, kde začít. Tím se před vámi také otevírá cesta k většímu počtu malých odměn, a to je velmi zajímavá motivace. Protože, a to je také důležité, když si úkol rozdělíte na několik menších částí a samozřejmě si je zapíšete, tak máte možnost si ony dílčí menší úkoly odškrtávat jako splněné a kromě zasloužených odměn tak vidíte i krátící se cestu k cíli. A cílem je splnit ten původně velký úkol. Další funkční technikou je Sdílení pocitů a komunikace. Nemám na mysli hodinové rozhovory v kuchyňce nebo u kopírky, ale spíše momentální sdílení informací o tom, jak se úkol daří plnit. Důležité v tomto případě je, a to hlavně pro vaši vnitřní motivaci, krátce s někým pohovořit o tom, co jste už úspěšně zdolali. V žádném případě nemluvte o tom, které úkoly vás teprve čekají. Právě v tomto případě je správné ohlížet se zpět, protože takové krátké ohlédnutí vás posune dopředu. A někdy skutečně stačí jen dvě věty s kolegou v kanceláři nebo na chodbě.
Zkuste nad výše napsanými řádky popřemýšlet zcela zodpovědně a zasadit je do kontextu jiné než manažerské profese. Vzpomeňte například na sportovce (atlety, lyžaře, plavce …), kteří se k lepším výkonům, mnohdy na úrovni desetin sekund, posouvají po malých krůčcích v rámci dlouhodobých příprav a tréninků, velkými změnami v přenastavení plánů dne a životosprávy. A ten cíl jim za to stojí. Mají vidinu medaile. I vy máte jistě své medaile. Je tedy na čase i v časech horších osobně zapracovat na jejich přeměnu v časy lepší. A pamatujte u toho na známé motto: Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.