Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Musíme vyjít ze známé pravdy, že pokrok nezastavíš. Nové technologie stírají hranice mezi pracovním a soukromým životem tím, že vytvářejí nové možnosti pracovat doma či na zavolání (teleworking) apod. Rovněž umožňují zaměstnavatelům mít zaměstnance neustále pod dohledem, „svádějí“ je ke kontrole elektronické pošty, obsahu hlasových komunikací, k monitorování využívání počítačů apod. Řešení závažné problematiky najdeme v řadě předpisů, zejména v § 316 zákoníku práce (dále ZP), který upravuje tematiku „ochrany soukromí zaměstnance na pracovišti“.
Nedotknutelnost práv a svobod
Např. Listina základních práv a svobod stanoví, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Toto právo je povinen dodržovat a chránit nejen konkrétní subjekt (např. úřad,instituce, vyšetřovací orgán apod.) v „civilním“ životě občana, ale i zaměstnavatel, u něhož občan (zaměstnanec) podle jeho pokynů a v jeho prospěch pracuje v závislé činnosti (pracovní poměr nebo dohoda o práci konaná mimo pracovní poměr).
Soukromé e-maily zaměstnance
Právnímu posuzování této otázky napomáhá Listina práv a svobod ( čl.13), která zaručuje ochranu listovního tajemství: Nikdo nesmí porušit listovní tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem. Výjimkou jsou případy, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpise (např. vyšetřování trestného činu). Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným způsobem.
Ústavní zásadu ochrany listovního tajemství rozpracovává trestní zákon č. 40/2009 Sb. Trestného činu se dopustí ten, kdo úmyslně poruší tajemství datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá. Pachatele může postihnout trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti. Přísnější postih čeká zaměstnance počítačového systému.
Kdy číst elektronickou poštu ?
Srovnáme-li si tuto zákonnou úpravu s praxí, dojdeme k překvapivým výsledkům. Vyplývají zřejmě z nedostatečných znalostí současné právní úpravy. Z různých výzkumů je zřejmé, že elektronické dopisy (e-maily) zaměstnanců kontroluje čtyřicet procent českých firem. Přibližně sedmnáct procent podniků monitoruje e-maily pravidelně.
Pokud není splněna zákonná podmínka, je tento postup v rozporu s právní úpravou. Přijde -li elektronická pošta do osobní e-mailové schránky zaměstnance, tak ji zaměstnavatel nemůže číst. Výjimka je v případech, které jsou stanoveny v § 316 odstavec 2 ZP.
Zaměstnavatel může kontrolovat elektronickou poštu (včetně soukromé) zaměstnance, jestliže k tomu bude mít závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti. Tyto skutečnosti by měl vymezit ve svém opatření, např. v pracovním řádu. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. To platí i o dalších zásazích do soukromí zaměstnance, jako je např. zavádění kamerových systémů, sledování soukromých telefonických hovorů apod.
To je jedna stránka věci. Naproti tomu jsou však zaměstnanci povinni plně využívat pracovní dobu, nemohou si v pracovní době vyřizovat své soukromé záležitosti a nemají právo zneužívat služební počítače ani jiné výrobní a pracovní prostředky. Zaměstnavatel může zneužívání zabránit tím, že bude kontrolovat od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače e-maily dostává a komu píše. Pokud by zjistil, že elektronická pošta zaměstnance je v takovém množství, pro které neplní povinnost spočívající v plném využívání pracovní doby, může se jednat o porušení pracovních povinností a následovat sankce ze strany zaměstnavatele. V závažných případech může zaměstnavatel se zaměstnancem ukončit pracovní poměr. Toto porušení pracovních povinností musí však zaměstnavatel věrohodně a objektivně prokázat, např. z adres (nikoliv z obsahu sdělení) odesílatelů a příjemců elektronické pošty.
Ochrana zaměstnanců se však týká jen jejich elektronické pošty. Pokud zaměstnanec bude na počítači surfovat, hledat různé internetové stránky nebo bude počítač využívat k jiným účelům než k odesílání a přijímání elektronické pošty, může zaměstnavatel tuto činnost kontrolovat bez omezení. I v těchto případech by mohl se zaměstnancem ukončit pracovní poměr pro porušení pracovních povinností – nevyužívání pracovní doby.
Souhlas zaměstnance neplatí
V praxi se vyskytují mylné názory, že zaměstnanec může v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnavatelem vyslovit souhlas s tím, že zaměstnavatel může číst a kontrolovat obsah elektronické pošty. Souhlas s kontrolou obsahu své e-mailové pošty nemůže zaměstnanec platně vyslovit z několika důvodů. Základní lidská práva a svobody jsou nezadatelné a nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Znamená to, že nikdo jich nemůže být zbaven ani zákonem ani se jich nemůže zbavit sám tím, že by se jich vzdal, ani jako jednotlivec, ani jako příslušník kolektivu.
Vedle této ústavní zásady platí ZP, podle něhož je neplatné právní jednání, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv. Zaměstnanec by se svým souhlasem v pracovní smlouvě předem vzdával svého práva na ochranu přepravovaných zpráv, tedy práva, které mu zaručuje Listina základních práv a svobod. V konkrétním případě jde o nárok, který nepřímo vyplývá i z pracovněprávního vztahu. Pokud byly podobné dohody sjednány, jsou neplatné.
Pozor na výpověď
Odpověď na otázky vyslovené v úvodu blogu jsou tedy jasné a vycházejí z právních předpisů. Soukromou elektronickou poštu zaměstnance může zaměstnavatel kontrolovat, jestliže k tomu má závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze práce. V případném soudním sporu, např. při výpovědi z pracovního poměru pro nevyužívání pracovní doby, musí tyto okolnosti prokázat. Jinak soud rozhodne o neplatnosti výpovědi. Bez omezení a zvláštních důvodů může zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance, zda surfováním po internetových stránkách neztrácejí pracovní čas. Výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu, jak potvrzuje soudní praxe, je pak snazší.