Čas jako investiční kapitál

Investujte! Investujte do cenných papírů, do zlata, do nemovitostí, do umění,….! Investujte „s námi!“ Dnes a denně na nás všechny útočí nabídky investování do všeho možného. Ale co takhle investovat do sebe? Do vlastního rozvoje, do osobního růstu? Leckoho napadne, že do sebe přece investuje – nové oblečení, pedikúra, masáže, vitamíny, … Ale to jsou vše činnosti, které nesouvisí s investováním do růstu profesních nebo kvalifikačních kompetencí. A navíc to není otázka peněz.

Základní poučkou všech finančních a investičních rádců je, že investovat je možné pouze za předpokladu, že počítáte se ztrátami a investovat můžete pouze, abyste té ztráty nelitovali a nezpůsobila vám existenční problémy. Tedy takzvaně, abyste si tu ztrátu mohli dovolit. Prostě proinvestovat. Co tedy investovat? Navíc pro sebe a svůj růst, když nemám dostatek financí na smysluplnou investici? Jednoznačně ČAS!

ČAS. Všichni ho máme k dispozici dostatek (to vždy neznamená, že ho máme dostatek pro sebe a svoji práci, ale že je obecně k dispozici, nejedná se o hmotnou veličinu, a tudíž neubývá). Zkuste proto nahlížet na čas jako na peníze. Nebo s ním tak začněte zacházet. Zcela určitě byste neinvestovali své peníze do každé příležitosti, která se naskytne nebo do všeho, o čem jen slyšíte. Investovali byste peníze jen do něčeho, co přináší užitek nebo má nějaký přínos.
A s časem je to podobné. Často se necháváme zahltit úkoly a požadavky, které nejsou důležité, už vůbec nás nikam neposouvají, ale jen proto, že někdo řekl, abychom to udělali, tak to děláme (= investujeme). A tím přicházíme o čas (= realizujeme špatnou investici). Je to ale totéž, jakoby nám někdo poradil, abychom peníze investovali do něčeho, o čem nejsme přesvědčeni, ale jen proto, že to někdo řekne, bychom to dělali. U peněz to chápeme. Ale u času? Proč se nechováme stejně zodpovědně? Pak se stává, že jsme zahlceni úkoly a svádíme to na nedostatek času. Ve skutečnosti je ale zahlcení těmi úkoly naší vlastní vinou. A nelze z vlastního nestíhání a nedostatku času obviňovat nikoho jiného. Ono samotné odmítnutí úkolu navíc není nic nemravného! Je tím pouze dáno najevo, že si vlastního času vážíme, a přemýšlíme o něm.

A jak ho tedy investovat?

Rozhodně je třeba přemýšlet o vlastních potřebách, plánech a cílech. Od nich se investice odvíjí i ve finančním sektoru a neexistuje jediný rozumný důvod, aby tomu bylo jinak i v Time managementu. Investujte čas do rozvojových aktivit, které třeba v krátkodobém horizontu nebudou generovat žádné výsledky (do týdne zásadní karierní úspěch), ale v dlouhodobém se jednoznačně vyplatí. Jde o setkávání se s lidmi na různých místech, akcích, z různých oborů. Jde o budování sítě kontaktů. Jde o čtení odborných publikací a článků, o kontaktování autorů nebo institucí, které je vydali a chtít po nich doplnění, konzultaci nebo návod. Jde o poslouchání potřeb ostatních a zamýšlení se na d tím, jak by bylo možné tyto potřeby uspokojit.

Zkuste tedy programově jednou za měsíc vynechat golf, aerobic, squash, účast na party, kino nebo jinou akci a ušetřené peníze za tuto neuskutečněnou aktivitu investovat do nějaké konference nebo semináře. Finančně to nebude znamenat větší zátěž, změníte trochu stereotyp, uděláte něco nového, poznáte jiné lidi a dozvíte se něco, co za nějaký čas výhodně zužitkujete.

A tomu se říká investice.




Autor příspěvku

Bc. Jan Brodský, DiS.

Absolvent VŠ oboru Mezinárodní vztahy a Vyšší odborné školy Veřejnoprávní. Po několika letech na manažerských pozicích v komerční sféře působil od počátku roku 2009 do srpna 2013 v Institutu pro veřejnou správu Praha, organizaci, která se zaměřuje na vzdělávání úředníků a zaměstnanců české veřejné správy, kde měl v pozici marketingového a komunikačního manažera na starosti právě zajištění a organizaci mnoha typů akcí. 

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.