Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Protože paní Irena byla žena veselá, dokázala na vtíravé dotazy vtipně odpovídat asi v tom smyslu, aby si Pepík hlídal svou audinu před zvídavými zraky nejrůznějších Miss, a aby Franta příště zase nejel bez chladící kapaliny v chladiči…
V motorismu se tedy zřejmě vyznala. Jednoho dne, když však ujížděla opět se svým vozíkem nezadržitelnou rychlostí napříč halou, nepomohly jí ani sebelepší řidičské schopnosti. Rychlost jízdy nezvládla a boční hranou „ještěrky“ najela do štaflí. Naneštěstí nebyly prázdné, ale na jejich předposlední příčce stál malíř se štětkou v ruce. Maloval jednu z prostorných halových stěn. Ten den práci nedokončil. V důsledku nárazu vozíku neudržel rovnováhu. Pádem na zem si nalomil několik obratlů páteře a byl půl roku vyřazen z práce.
Chmurné dny nastaly i pro paní Irenu. Soud její jízdu kvalifikoval jako neopatrnou, neboť v důsledku rychlosti nezvládla řízení a z nedbalosti způsobila újmu na zdraví. Tento trestný čin se rovnal šesti měsícům odnětí svobody a částce přes 80 tisíc korun. Štěstí pro ni, že trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Zaplacení uvedené částky se však nevyhnula. Musela ji uhradit podniku, který předtím odškodnil poškozeného malíře za pracovní úraz.