Absolvent VŠ oboru Mezinárodní vztahy a Vyšší odborné školy Veřejnoprávní. Po několika letech na manažerských pozicích v komerční sféře působil od počátku roku 2009 do srpna 2013 v Institutu pro veřejnou správu Praha, organizaci, která se zaměřuje na vzdělávání úředníků a zaměstnanců české veřejné správy, kde měl v pozici marketingového a komunikačního manažera na starosti právě zajištění a organizaci mnoha typů akcí.
Ať už se totiž jedná o výslovně organizovanou událost, či o neformální setkání obchodníků na společenské akci, úkol hromadných business setkání je jasný – potkat se se stávajícími nebo s potenciálními obchodními partnery a utužit již existující kontakty nebo navázat nové. Ale jak se vám může něco takového podařit, když přijde na setkání přibližně 150 lidí, ovšem po celý večer se baví jen v uzavřených skupinkách, které spolu buď už přišly, nebo se znají a stráví spolu celý večer, aniž by se bavily s kýmkoli jiným? Celý večer jsem pozoroval, jak se malé uzavřené hloučky, které se družily pouze mezi sebou, a to v tak těsném sevření, že mezi ně nebylo možné proniknout.
Potenciálu obchodních setkání ale nevyužijete, pokud budete setrvávat pouze u lidí, které znáte. Mezi společenské povinnosti patří také vyjádřit poděkování pořadateli akce. Poté se snažte navázat nové kontakty. Korzujte mezi pitím, jídlem, doprovodným programem, s každým prohoďte slovo, a pokud nezůstane jen u jednoho, tak nepřecházejte hned k obchodním tématům. Klidně se i představte a vyměňte si kontakty. Není to přece tak složité.
Na druhou stranu, když už jsme u toho představování a vyměňování kontaktů, to byla také častá parodie. Je jasné, že už je zima, konec listopadu, venku není příznivé počasí, zvláště večer, kdy se na tyto společenské akce chodí. Ale proč se mi musí několikrát za večer stát, že dotyčný člověk, se kterým zavedu hovor, se mi najednou po několika minutách omluví, že si musí skočit do šatny do kabátu, ve kterém má vizitky? A tak jen stojíte a přemýšlíte, jestli máte jít s ním nebo by to bylo trapné. Rozhodnete se počkat, ale tím zase riskujete, že se v davu už nepotkáte nebo, že s přibývajícím večerem po cestě do šatny dotyčný komunikační partner zapomene, proč a kam vlastně šel nebo ho osloví někdo jiný. Vizitky mějte proto pořád u sebe a na dobře dostupném místě, ať je nemusíte dlouho hledat. Na vizitky, které nakonec skutečně získáte, si také můžete připsat datum a místo setkání nebo nějaký detail konverzace či poznámku, budete tak mít možnost v budoucnu na tyto body navázat při dalším kontaktu. Pro opětovný kontakt si ale pamatujte pravidlo 72 hodin.
Od chvíle, kdy se poznáte s někým novým, máte 72 hodin na navázání dalšího kontaktu s daným člověkem. Pokud to nevyužijete, může se stát, že na vás již zapomene, což dotyčnému nelze vyčítat, protože za večer potkal jistě spoustu zajímavých osob a kdo ví, kolik takových večerů už v tom týdnu absolvoval. Co já tam poznal lidí a jak se dušovali, že se hned zítra ozvou. No a nakonec byla míra dodržených slibů asi desetinová. Když už v průběhu večera přesto s někým setrváte v delším hovoru, tak dodržujte konverzační etiketu. Oslovujte při konverzaci daného člověka jménem funkcí nebo titulem. Snažte se působit přátelsky a neformálně. Nesnažte se mluvit jen o sobě a prezentovat vaši práci, spíše se ptejte a zjišťujte informace o tom druhém. Jen se prosím vyhněte situacím, kdy si budete v blízkosti jiné osoby něco špitat a koukat na ni u toho nebo naopak celý večer ostatním dávat najevo svou přítomnost hlasitým smíchem a povykováním. Sice jste nositelem výsady, že když jste byli pozváni na danou událost a máte samozřejmě svaté právo se projevovat, jenže všichni ostatní okolo vás, tím, že na akci také jsou, mají stejnou výsadu a stejná práva. A kdyby je všichni plnohodnotně uplatňovali tak se ze společenského setkání stane rázem setkání opic v pralese.
Člověka, kterého nově poznáte, můžete také představit i jiným lidem, prostě spojovat a propojovat, nikoli si ho nárokovat pouze pro sebe, ale je důležité dodat, že ze společenského hlediska je nepřijatelné pokoušet se přerušovat konverzaci mezi dvěma jinými lidmi, zvlášť když se tato konverzace jeví jako zásadní nebo pracovní. Pak stačí jen z bezpečné vzdálenosti naznačit zájem o komunikaci a vyčkat na reakci. Posledním prohřeškem, kterého jsem byl ten večer opakovaně svědkem, bylo loučení a odcházení. Buď většina společnosti trpí sklerózou, nebo je akce špatně organizována. Neumím si totiž vysvětlit, proč by se jinak lidé šli do šatny obléct do kabátů a bund a následně se opět vraceli do sálu se loučit. V tomto případě však byla akce dobře organizována a šatna byla až u východu z budovy…
Přeji vám všem příjemné prožití každé absolvované společenské akce a prosím, vzpomeňte občas na má slova.