Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Že by šlo o ochranu zaměstnavatele před alkoholem na pracovišti, aby se zaměstnanci nerozptylovali „nepodnikatelskými“ záležitostmi? Nikoliv, jen účelová interpretace pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnanců. Zákoník práce (ZP) a tolik diskutovaný (a problematický?) nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále „nový zákon“ – nabývá účinnosti 31. května letošního roku) vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje.
Zákoník práce
ukládá zaměstnancům povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
Zákaz je vymezen časově i věcně. V pracovní době vždy bez ohledu na to, na kterém pracovišti se zaměstnanec nachází (např. pracovník stavební firmy obědvá v restauraci) a na pracovišti třeba i po pracovní době.
ZP tedy staví mimo zákon i oslavy na pracovištích mimo pracovní dobu. Jestliže oslavenec čeká se svou oslavou až po skončení pracovní doby, aby si se spoluzaměstnanci „připil“ na zdraví v prostorách firmy (např. zasedací místnost), není toto jednání v souladu se ZP.
Stejně tak není „zákonné“ jednání zaměstnanců, kteří si v pracovní době „odskočí“ na pivo nebo skleničku do nedaleké restaurace a svoje jednání odůvodňují že „nejde o pracoviště.“ Někteří zaměstnanci se při této „činnosti“ vymlouvají na to, že se přestávka na jídlo a oddech nezapočítává do pracovní doby. Domnívají se, že při této přestávce, která není pracovní dobou, mohou požívat alkoholické nápoje. To je však jen jedna stránka věci. Současně platí, že zaměstnanec nesmí pod vlivem alkoholu nastupovat do práce a proto v žádném případě nemůže nastat situace, že alkoholický nápoj, byť by to bylo nízko stupňové pivo, nebude mít účinky po uplynutí 30 minutové přestávky.
Zákaz v mimopracovní době
Zákaz požívání alkoholických nápojů se vztahuje i k mimopracovní době tehdy, pokud by ovlivnění alkoholem mohlo přetrvávat až do nástupu do práce. Tomu odpovídá i povinnost zaměstnavatele, většinou vedoucích zaměstnanců, kteří řídí a organizují práci: nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Přesto jsou pracoviště, kde se pití alkoholu nezakazuje. Ovšem při dodržení několika podmínek. Musí se jednat o zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých klimatických podmínkách, např. v horkých provozech a o pivo se sníženým obsahem alkoholu. Podle vyhlášky č.335/1997 Sb., k zákonu potravinách, pivem se sníženým obsahem alkoholu se rozumí pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 %. Nízko stupňovým pivem ve smyslu tohoto předpisu je pivo nejvýše osmistupňové. Za nealkoholický nápoj se považuje nápoj, který obsahuje méně než 0,5 % ethanolu.
Zákaz požívání alkoholu se rovněž nevztahuje na zaměstnance, u nichž je tato „činnost“ součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojena. Většinou se jedná o degustátory nebo zaměstnance pivovarů.
Dechová zkouška
Zaměstnanci jsou dále povinni podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance, který byl zaměstnavatelem písemně určen, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek včetně odběru biologického materiálu k jeho stanovení je povinna podrobit se osoba, která se požitím těchto látek uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky.
Tyto osoby (zaměstnanci) jsou povinny podrobit se na výzvu příslušníků Policie České republiky, obecní policie, Vojenské policie, Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatele nebo jejího ošetřujícího lékaře vyšetření, zda nejsou ovlivněny alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Podle § 21 odst. 2 nového zákona to může být i zástupce zaměstnavatele, který byl k tomu písemně určen.
Bližší podmínky, za kterých může být dán zaměstnanci pokyn, aby se podrobil vyšetření, není-li ovlivněn alkoholem, se soustřeďují na prevenci. Ustanovení zákoníku práce v § 106 ZP má čelit možnosti ohrožení života, zdraví nebo majetku.
Nový zákon a alkohol
Nový zákon zakazuje podávání nebo prodávání alkoholických nápojů osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že tento nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by vzhledem k předchozímu požití alkoholického nápoje mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Na pracovištích se může např. jednat o kantýny nebo jiné občerstvovací stánky, kde by se neměl alkoholický nápoj prodávat řidičům nebo jiným osobám vykonávající činnosti ohrožujícízdraví nebo bezpečnost ostatních zaměstnanců. Jedná se např. o zaměstnance obsluhující strojní park, jako jsou jeřáby, zdvižná a manipulační zařízení apod.
Tuto zákonnou povinnost může ovšem porušit i spolupracovník, který svému kolegovi nabídne (podá) alkoholický nápoj.
Další povinnost podle § 19 nového zákona se týká zaměstnanců. Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby (např. spoluzaměstnanců) nebo poškodit majetek, nesmí před touto činností nebo v jejím průběhu požívat alkohol. Nový zákon se přitom odvolává na ZP.
Porušení pracovních povinností
Při splnění zákonných podmínek je zaměstnanec povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu a záleží na zaměstnavateli, jakou formu „zjištění“ zvolí. Většinou se provádí tzv. orientační dechová zkouška a při pozitivním nálezu i vyšetření alkoholu v krvi, tzv. odborné lékařské vyšetření. To však provádí jen lékař.
Tyto případy se budou posuzovat podle § 20 odst. 2 nového zákona. Odmítne–li osoba (zaměstnanec) orientační vyšetření, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud toto vyšetření odmítne, hledí se na tuto osobu, jako by byla pod vlivem alkoholu. Odborné lékařské vyšetření se neprovede, jestliže orientační vyšetření (tzv. dechová zkouška) bylo provedené analyzátorem alkoholu v dechu
Příklad: vedoucí zaměstnanec, který je písemně určen zaměstnavatelem, vydal pokyn zaměstnanci k vykonání orientační zkoušky na alkohol v krvi (tzv. dechová zkouška). Jestliže zaměstnanec tuto zkoušku odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření. Odmítne –li i toto vyšetření, hledí se na zaměstnance jakoby požil alkohol.
V těchto a obdobných případech může jít o porušení právních povinností (pracovní kázně) s nepříznivými důsledky pro zaměstnance. Takové odmítnutí by se mohlo považovat za závažné porušení a zaměstnavatel by mohl zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď z pracovního poměru a v závažnějších případech (např. s přihlédnutím k výši způsobené škody) by mohl i okamžitě zrušit pracovní poměr. Zaměstnanec by si tedy měl své odmítavé stanovisko důkladně rozmyslet.