Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
S ohledem na praxi nelze zákonné ustanovení posuzovat pragmaticky bez ohledu na společenský a ekonomický vývoj. V některých případech může být vaření kávy v průběhu zaměstnání považováno za přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, neboť by se mohlo jednat o úkony potřebné k výkonu práce nebo během práce obvyklé (§ 273 odstavec 2 ZP).
Rozhoduje pracovní náplň
Výkladová praxe se ustálila na názoru, že je rozhodující, zda se u konkrétního zaměstnance jedná o vaření kávy jako o úkon nutný nebo obvyklý. Zcela nepochybně se bude jednat o pracovní úraz, stane -li se asistence, sekretářce nebo jiné administrativní pracovnici, která má vaření kávy v pracovní náplni. Nejedná se však jen o vaření kávy pro jejího nadřízeného zaměstnance (vedoucího), ale např. i pro návštěvníky, hosty, klienty, delegace apod.
Káva a vedoucí zaměstnanci
Sporné by bylo posouzení úrazu při vaření kávy zaměstnancem, který takový úkon nemá v druhu práce a tedy v pracovní náplni. Záleželo by na charakteru práce. U zaměstnanců, jejichž výkon práce je spojen s vyšší duševní a psychickou námahou (manažeři, vedoucí apod.) by se zřejmě – podle názoru autora – jednalo o nutný úkon v souvislosti s výkonem práce a takový úraz by byl nutno posoudit jako pracovní.
O pracovní úraz by se jednalo i tehdy, kdyby vedoucí dal příkaz své podřízené zaměstnankyni, aby mu uvařila kávu a při této činnosti došlo k úrazu. A to i tehdy, kdyby zaměstnankyně neměla tuto činnost v pracovní náplni nebo by to nevyžadoval charakter její práce. Takové posouzení je v souladu s § 273 odstavec1 ZP, neboť jde o činnost vykonaná na příkaz zaměstnavatele.
Úraz při stravování
V praxi jsou velmi časté případy úrazů (poškození zdraví), které se stanou při cestě do jídelny nebo při vlastním stravování. Za pracovní se považuje úraz, který se přihodí na cestě na stravování v objektu zaměstnavatele. Z hlediska posouzení, zda cesta ke stravování, na které zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla konána v objektu zaměstnavatele, je dle soudní judikatury rozhodující, zda jde o prostory ve sféře dispozice zaměstnavatele, kde je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Pracovněprávní odpovědnost za škodu nevznikne pouze v případě, když ke škodě dojde v přímé souvislosti se stravováním (např. pokud se zaměstnanec při krájení chleba řízne do prstu). Zaměstnavatel bude odpovědný i tehdy, kdy škoda vznikne nikoli v přímé souvislosti se stravováním (např. na zaměstnance při svačině na pracovišti spadne těžký materiál a způsobí mu zranění) nebo pokud zaměstnanci vznikne škoda při cestě ke stravování či zpět, která je konána v objektu zaměstnavatele.
Poškození meziobratlových destiček
Úrazový děj při tomto pracovním úrazu spočívá v přímém násilí na páteř, jako je prudký úder, pád na „záda“ a v nepřímém účinku na příslušný úsek páteře při pádu:
- v náhlém neobyčejném napětí síly,
- v násilném pohybu,
- v malých mechanických inzultech (mikrotraumatech), působících drobné poškození tělesné tkáně nebo některého orgánu. Poškozený si jej uvědomuje, až když se opakují a vedou k zjevnému zhoršení zdraví.
Lékař se musí vyjádřit, zda úrazový děj byl způsobilý vyvolat svým mechanismem poškození zdraví a případně musí určit poměr úrazové složky ke stupni chorobných změn. Z odškodnění nejsou vyňaty ani poruchy zdraví, jejichž vznik byl usnadněn přítomnou disposicí.
Zvlášť důležité je, že v těchto případech vůbec nerozhoduje predisposice zaměstnance. Jestliže zaměstnanec ještě před tímto úrazem si „stěžoval“ na páteř a byl třeba i léčen, ale utrpěl úraz tohoto druhu při výkonu práce, jedná se o pracovní úraz. Poukazy na to, že podobné onemocnění existovalo již dříve, z právního i lékařského hlediska neobstojí.
Infarkt myokardu
Mezi netypické pracovní úrazy patří infarkt myokardu. Podrobněji jsme o tom psali v našem blogu dne 14. 5. 2017. Připomeňme si jen, že k tomu, aby infarkt myokardu byl uznán jako pracovní úraz, musí být splněny tyto podmínky:
- náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,
- obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností,
- práce, při níž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou zaměstnanec svými fyzickými schopnostmi nestačí. Bezprostřední příčinou vyvolávající infarkt myokardu je totiž psychické trauma (jednorázové přetížení při plnění zvlášť obtížných úkolů), nebo fyzické trauma (neobvyklé, běžnému zatížení neodpovídající jednorázové fyzické vypětí.)
K takovému mimořádnému psychickému vypětí musí ovšem dojít při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním. Nemůže být proto pracovním úrazem náhlá cévní příhoda, která byla vyvolána tím, že nadřízený zaměstnanec nepříznivě hodnotil zaměstnance a odvolal jej z funkce, neboť k poruše zdraví tu nedošlo v důsledku duševního vypětí vyvolaného nadměrným pracovním zatížením.
Tyto právní a medicínské zásady byly již několikráte formulovány v soudních rozhodnutích Vrchního a Nejvyššího soudu.