Ochrana zaměstnavatele před pokutami

Důvodem může být stížnost zaměstnance, namátkové zjištění, podnět zvenčí nebo od odborů apod. Přitom mnohdy platí, že dodržování pracovněprávních předpisů není u mnohých zaměstnavatelů příliš silná stránka. Některé firmy tyto předpisy, zejména zákoník práce (dále ZP), porušují vědomě, u některých je příčinou neznalost těchto předpisů. Ať již je důvod jakýkoliv,  mohou za takové jednání následovat sankce. Právní úprava postupu kontrolních orgánů je v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP)  a částečně i v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004  Sb.

Kdo může očekávat kontrolu

Působnost ZIP se vztahuje na zaměstnavatele a jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce (např. územní samosprávné celky, jako jsou obce, kraje, městské části apod), na fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují nebo podnikají podle zvláštního právního předpisu, např. podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnávají.

Kontrola se vztahuje i na spolupracujícího manžela, kterého zaměstnává fyzická osoba nebo dítě fyzické osoby, která je zaměstnavatelem a na právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení nebo u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků. Kontrola je rovněž uskutečňována u právnických a fyzických osob (např. umělecké agentury), u kterých děti do 15 let vykonávají uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost.

Nejen postihy, ale i poradenství

Inspektoráty  mohou kontrolovat dodržování povinností v pracovněprávních vztazích, i když za jejich  porušení ZIP neumožňuje ukládat sankce. Inspektorát např. může kontrolovat důvodnost skončení pracovního poměru, ale sankci za nesprávné použití výpovědního důvodu uložit nemůže. V těchto případech jde o jedinečnou působnost soudů.

Do působnosti inspektorátů např. patří: vykonávat kontrolu v rozsahu vymezeném zákonem, ukládat opatření k odstranění nedostatků a kontrolovat jejich plnění,  vyjadřovat se a uplatňovat požadavky k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Důležitá je pravomoc inspektorátů při rozhodování o přestupcích nebo správních deliktech a v přezkoumávání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty vydané inspektorem isnpektorátu. Inspektorát je oprávněn ukládat sankce právnickým a fyzickým osobám za porušení povinností stanovených ve vymezených oblastech. Proti uložené pokutě má  zaměstnavatel možnost se odvolat a s konečnou platností bude pak rozhodovat úřad. Rozhodování se řídí zákonem o přestupcích a správním řádem.

Do působnosti inspektorátu rovněž patří poskytování bezúplatných základních informací a poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům ohledně ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Provede -li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu,např. občana, musí písemně informovat o výsledku toho, kdo podnět podal.

Povinnosti inspektora

Inspektor musí informovat orgán zástupce zaměstnanců o zahájení kontroly, zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění, pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol a seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis. Odmítne -li kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Samozřejmou povinností inspektora je ochrana práv a chráněných zájmů kontrolované osoby, zachování mlčenlivosti o osobních údajích a vrácení zajištěných dokladů.

Přístup na pracoviště

Inspektor, který kontroluje, je oprávněn vstupovat na pracoviště a do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob, požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných skutečnostech. Může požadovat předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených.

Příklad: Jedná se např. o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohody o odpovědnosti, způsob vedení personální a mzdové agendy, včetně účtování cestovních náhrad apod.

Inspektoři jsou dále oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jso povinny umožnit provedení kontroly a poskytnout inspektorům potřebnou součinnost, případně materiální a technické zabezpečení pro výkon kotnroly.Oprávnění zaměstnanci nebo zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů se dostavit v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.

Inspektoři dále mohou ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění. Kontrolovaná osoba musí na vyžádání inspektora podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních. Fyzické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v zákoně při provádění kontroly (např. součinnost, předání příslušných dokladů apod.), může inspektor uložit pořádkovou pokutu. Tato pokuta není postihem za přestupek nebo správní delikt, nýbrž se jedná o procesní oprávnění, které má zajistit provedení řádného a rychlého výkonu kontroly.

Kontrola pracovněprávních předpisů

Z pracovněprávních předpisů, které inspektoráty kontrolují, je nejdůležitější zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Vedle toho inspektoráty kontrolují i dodržování nařízení vlády ze dne 6. prosince 2006 č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnavatelé nejčastěji porušují ZP v oblasti vzniku pracovního poměru (ústní pracovní smlouva), dovolené (neurčení nástupu), překážek v práci (neposkytnutí pracovního volna), absence příplatků ke mzdě a platu apod.

 Kdy bez pokuty?

Při ukládání pokuty právnické osobě přihlédne inspektorát k jejím poměrům, závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Jinak se bude posuzovat např. opakované úmyslné zaviněné porušení povinností, jinak se bude hodnotit porušení předpisu mzdovou účetní u podnikatele, která se teprve zapracovává. Výše pokut je v zákoně stanovena v rámci rozmezí a to od částky 200 tisíc korun až po deset milionů.

.

Pokutu nedostane právnická osoba, jestliže již za totéž porušení obecně závazných právních předpisů jí byla uložena pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů, např. podle zákona o rozpočtových pravidlech.

Pro uložení pokut jsou stanoveny lhůty. Při jejich nedodržení odpovědnost právnické osoby zaniká: do jednoho roku od zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.

Kontroly se nemusí obávat zaměstnavatel, který dodržuje pracovněprávní předpisy. Je potěšující – a potvrzují to kontrolní výsledky- že jich je většina