Světová architektura II.-Asie, Severní, Střední a Jižní Amerika, Austrálie a Oceánie

Rozmanitost architektury asijských zemí, Severní, Střední a Jižní Ameriky, Austrálie a Oceánie je neuchopitelná a těžko popsatelná a neexistuje ani klíč, jak pochopit schéma či systém, na jehož základě v historických obdobích docházelo a v současné době dochází k výstavbě pozoruhodné architektury, od prostých masivních staveb až po okázalé budovy současné moderny. Jak bylo zmíněno v části I. o architektuře evropských a afrických zemí, každá epocha přispěla vlastní tvorbou. Totéž platí beze zbytku o originálních skvostech architektury, jaká se nachází v zemích Asie, amerického kontinentu, Austrálie a Oceánie.

Asie

Persepolis, Šíráz, Írán

Persepolis je íránskou nejslavnější archeologickou památkou, která se nachází v blízkosti silnice z Isfahánu do Šírázu. Hradby obepínající město byly vybudovány z mnoharozměrných vápencových bloků pospojovaných na rybinu. Architektonicky upravené monumentální vstupy tvoří čtvercový portikus se čtyřmi sloupy, otevřený na třech stranách. Západní bránu střeží dva gigantičtí okřídlení býci vysocí přes 4,9 m a na obou stranách východní brány okřídlení býci s lidskými hlavami. Nad nimi jsou vyryty čtyři nápisy v elamském, starém perském a babylonském písmu.

Velká čínská zeď, Čína

Velká čínská zeď je symbolem velikosti Číny, táhne se od východu na západ a pokrývá téměř dvě třetiny území. Měří cca 6700 km a dosvědčuje houževnatost lidí, organizaci a vojenskou moc čínské říše. Výstavba zdi je připisována císaři Š-chuang-ťimu, protože on sjednotil Čínu a založil císařství. Úseky jednotlivých opevnění byly budovány již od 8. stol. př. n. l. jako obranné linie proti nájezdům Mongolů. Za stavební materiál pro vystavění zdi byl použit místní kámen a tam, kde nedostačoval, posloužila udusaná hlína. Zeď byla opravována a rozšiřována, přibyly rozhledny a nové obranné prvky. Velká čínská zeď je architektonickým úkazem, který plní svoji vojenskou a administrativní funkci.

Hagia Sofia, Istanbul, Turecko

Hagia Sofia je nejslavnější náboženskou stavbou ve městě známém jako Konstantinopol. Před ní byla na tomto místě postavena bazilika Konstantina II. Megale Ekklesia. Z původní baziliky se dochoval portikus se sloupořadím, který byl včleněn do nové stavby. V roce 1453 byla Hagia Sofia přeměněna na mešitu a přejmenována na Ayasofia Camii. Hned vedle ní vyrostly čtyři minarety. Svatyně prošla rozsáhlými renovacemi, v roce 1931 byla odsvěcena a na příkaz prezidenta Atatürka se z ní stalo muzeum.

Régistán, Samarkand, Uzbekistán

Samarkand si za své sídlo zvolil Gúr Emír, krutý mongolský vůdce, jenž si ve 14. stol. podrobil celou Asii. Kupole a minarety postavené z cihel vyrobených ze slámy, hlíny, pouštního písku a velbloudí moči byly obloženy nádhernými fajánsovými kachlemi. Jejich barva přecházela od světle modré přes tyrkysovou a právě díky těmto obkladům získal Samarkand přezdívku „modré město“. Régistán je rozlehlé otevřené prostranství obklopené budovami. Dnes je obrovským muzeem pod širým nebem.

Královský palác, Bangkok, Thajsko

Výstavbu Velkého paláce na břehu řeky Chao Phraya v Bangkoku zahájil zakladatel dynastie Chakri. Tato dynastie je u moci dodnes a palác jí slouží jako její královské sídlo. V průběhu staletí jednotliví panovníci obohatili palác o své pavilony a tak vznikl rozsáhlý areál, který je obklopen světlou holou zdí s portály korunovanými štíhlými věžičkami. Zeď neplní jen funkci ohrazení, nýbrž je sama o sobě formou architektury. Dalším okázalým prvkem jsou několikavrstevné střechy s umně propracovanými detaily oranžové barvy, která je pro Thajsko typická. Z vnějšího nádvoří se vchází do chrámu Smaragdového Buddhy obklopeného řadou staveb. Stavby nejsou zasvěceny božskému kultu, ale v souladu s thajskou tradicí, jsou spjaty s meditací a slouží jako schránky pro posvátné předměty a relikvie.

Severní Amerika

Kapitol, Washington, USA

Washingtonský kapitol je sídlem Senátu, Sněmovny reprezentantů a Nejvyššího soudu. Představuje ukázku amerického klasicismu. Jde o obrovskou budovu z bílého mramoru, které vévodí polokulovitá kupole, spočívající na tamburu členěném sloupy rozmístěnými stejně daleko od sebe. Bruno Zevi ji nazval "symbolem svrchovaného práva, které zaručuje rovnost všech občanů". Budova se dlouho podrobovala významnému rozšíření a rozsáhlým architektonickým úpravám. V roce 1863 byla na vrchol kupole umístěna socha Ozbrojené Svobody (sochař Thomas Crawford), která má symbolizovat silné občanské a vlastenecké nadšení.

Chrysler Building, New York, USA

Stylizací architektonické konstrukce a dekorativním pojetím se budova "Chrysler Building" řadí k nejvýznamnějším ukázkám slohu art deco ve Spojených státech amerických. Největší expresivity dosahuje budova díky vížce, která má neskonalou architektonickou formu udržující si nadčasovost. Věž je stupňovitá, nápadná provedením ocelového pláště, vyzdobena je v detailech. Dynamiku střední části mrakodrapu podtrhuje vlys obíhající kolem budovy, zdobený koly a nárazníky aut a čtyři kovové nárožní prvky v 31. patře, připomínající obrovské uzávěry chladičů. Z 61. patra vyčnívá 8 nerezových chrličů ve tvaru orlích hlav. Věž je zdobená okny ve tvaru trojúhelníku a paprskovitě se rozbíhajícími kovovými díly. Tímto připomíná mříž gigantický chladič.

Golden Gate Bridge, San Francisco, USA

Po rozsáhlých přípravách začaly stavební práce na Golden Gate (Zlatá Brána) Bridge v roce 1933. Golden Gate Bridge je most elegantní a zcela unikátní konstrukce ve stylu art deco. Most má celkovou délku 2730 m, z toho 1280 m připadá na hlavní oblouk mezi pylony a 343 m na každý z jeho konců. Pylony nesou lana s vertikálními závěsy, na kterých je zavěšena mostovka, a tyčí se nad vodou do výšky 227 m. Závěsná lana jsou na obou koncích ukotvena do masivních betonových bloků. Řešení konstrukce mostu dokonale souzní s krajinou v okolí San Francisco Bay.

Milwaukee Art Museum, Milwaukee, USA

Muzeum umění v Milwaukee patří k nejroztodivnějším ukázkám moderní architektury. Rozmanitost použitých materiálů (sklo, carrarský mramor, javorové dřevo a beton), velkolepý pohled na jezero a panorama města činí z muzea umělecké dílo. Objekt muzea je výsledkem několika etap; původní budova pochází z poválečného období, kdy na popud veřejnosti vzniklo War Memorial Center, uctívající památku válečných obětí. Poté bylo rozhodnuto vybudovat na břehu Michiganského jezera památník s výstavními prostory pro umístění uměleckých děl. Projektem byl pověřen Eero Saarinen, finský architekt, za jehož vedení byly stavební práce započaty v roce 1955. Sloučením sbírek Milwaukee Art Institute a Layton Art Gallery tak vzniklo Milwaukee Art Center.

Střední a Jižní Amerika

Pyramida Slunce, Teotihuacán, Mexiko

Teotihuacán se řadí k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Střední Ameriky. Leží ve výšce 2250 až 2850 m n. m. v údolí severozápadně od metropole Ciudad de México, v sopečném pásmu obklopeném horskými hřebeny. V samotném středu města Teotihuacán se vypíná Pyramida Slunce, která je vysoká 63 m a má objem cca 1 milion krychlových metrů. Tvořena je čtyřmi stupňovitými plošinami, na jejichž vrcholku patrně spočíval chrám. Hlavní průčelí je obráceno k západu, kde se slunce sklání k obzoru. Posvátnost pyramidy a její symboliku umocňuje přírodní jeskyně nacházející se pod pyramidou. Jeskyně je vyhloubena do tvaru jetelového listu a považuje se za symbol stvoření a plodnosti.

El Castillo, Chichén Itzá, Mexiko

Chichén Itzá je velkolepé mayské město, nacházející se na severu poloostrova Yucatán. Lokalitu tvoří centrální část a síť vedlejších center propojených dlážděnými cestami. Velkolepý komplex Las Monjas, válcová věž Caracol, pyramida známá jako kostnice a obytné přístavby jsou dílem maysko-puucké kultury. Další komplexy jsou naopak charakteristické  naprosto odlišným stylem Toltéků, národa, který sem přišel v 10. stol. El Castillo neboli Kukulcanův chrám uprostřed toltécké oblasti je nejpozoruhodnější památkou tohoto slohu. Jde o chrámovou devítistupňovou pyramidu, s výškou 24 metrů. Stojí na čtvercové základně, jejíž strana měří 55 metrů. Z každé strany vede nahoru schodiště, které spojuje jednotlivé stupně. Stavba má kosmologický význam – obrácena je k východu v souladu s regionální tradicí, devět podlaží odpovídá devíti úrovním podsvětí a 365 schodů představuje dny v roce.

Chrám nápisů, Palenque, Mexico

Palenque nacházející se ve střední části mexického státu Chiapas se řadí k nejvýznamnějším mayským lokalitám. Sloupy a zdi Chrámu nápisů jsou rozesety hieroglyfy, některé z nich jsou situovány do slavných dynastických seznamů. Samotný Chrám nápisů je pohřebním chrámem Hanaba Pacala II. a je situován na vrcholku pyramidy. Tyčí se do výšky 24 metrů. Pyramida je tvořena osmi stupni podlaží se schodištěm na jižní straně. Schodiště míří do hrobky, jejíž zdi zdobí štukové reliéfy devíti postav (předků nebo Vládců noci z mayské mytologie). Boky kamenného sarkofágu Pacala Velikého okrášlují nízké reliéfy; sarkofág je zakryt deskou, na níž jsou zobrazeny honosné mayské reliéfy.

Austrálie a Oceánie

Budova Opery, Sydney, Austrálie

Stavitelem budovy Opery byl mladý dánský architekt Jorn Utzon. Stavební práce byly zahájeny v roce 1959, projekt byl dokončen v roce 1973 (Utzon rezignoval na funkci hlavního architekta, stavba dokončena architekty jinými). Koncept pozoruhodné budovy je jednoduchý, tvárný a má logiku. Vychází ze soustředmých skořepin, na sebe navazujících a vzájemně se překrývajících. Střecha je tak tvořena třemi hlavními prvky, a to základními skořepinami, postranními a ventilačními skořepinami, které se liší svojí funkcí. Každá z nich se skládá ze dvou symetrických částí (tzv. chlopní) podél centrální osy prostoru, který zastřešují. Exteriér a interiér je modelován zvlášť, zastřešení je zcela odděleno od vnitřního prostoru.

Tjibaouovo kulturní centrum, Nouméa, Nová Kaledonie

Elegantní stavbu navrhl Renzo Piano, který se nechal inspirovat tradiční architekturou Nové Kaledonie a využil původní atmosféry, krásy a výjimečné biodiverzity (dlouhé pláže s bílým a růžovým pískem, světle modrými až tyrkysovými lagunami a vysokými borovicemi). Středisko se nalézá v přírodním parku na poloostrově vzdáleném cca 13 km od hlavního města Nouméa. Tvořeno je deseti budovami vysokými 19 až 28 m, z nichž každá je věnována určité činnosti nebo umění, které je typické pro místní populaci. V této skupině budov se návštěvníci seznamují s místní kulturou, legendami, současnou domorodou literaturou, hrnčířstvím, pořádají se představení tradiční hudby a tance apod. Část komplexu se využívá pro výstavy, ve zbytku jsou rozmístěny kanceláře, knihovna a auditorium.[1]

[1]Použitá literatura:

1) CAPODIFERRO, Alessandra a kol. Divy světové architektury od roku 4000 př. n. l. do současnosti. 1. vydání. Itálie: White Star S r.l., 2004. 319 s. ISBN 80-7234-359-9.

2) Neumann & Göbel Verlagsgesellschaft mbH. Divy světové architektury. Okouzlující stavitelská díla z celého světa. Z německého vydání „ARCHITEKTURWUNDER“, 2012. 256 s. ISBN 978-80-256-0751-0.