Úředník a občan – věčné konflikty?

Zvláštní požadavky na úředníky v ÚSC

Zákoník práce (dále ZP) upravuje pracovní  práva úředníků ÚSC podpůrně (subsidiárně). Jeho ustanovení se použijí jen v případech, pokud zvláštní zákon,kterým je zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále zákon ) nestanoví jinak. Na ostatní zaměstnance, kteří nejsou úředníky, se ZP vztahuje v plném rozsahu.

Odlišnosti v pracovněprávních vztazích úředníků oproti ZP jsou odůvodněné vytvořením legislativních předpokladů ke zvýšení kvality veřejné správy, k profesionalizaci a zlepšení odbornosti úředníků a k omezení politického subjektivismu při rozhodování o personálních otázkách.

Z toho důvodu jsou na úředníky ÚSC a ve veřejné správě vůbec kladeny zvláštní požadavky a předpoklady.

Zvláštní předpoklady pro výkon práce

Problémy začínají při výběru zaměstnanců, kteří budou pracovat jako úředníci. Úředníkem samosprávného celku se může státu fyzická osoba, která je státním občanem České republiky (případně fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt), dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon této činnosti stanovené zvláštním předpisem. Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud se na tuto osobu nehledí jako by  nebyla odsouzena. S těmito osobami je možné uzavřít pracovní smlouvu, která zakládá pracovní poměr k územnímu samosprávnému celku.

Předpoklady musí úředník splňovat po celou dobu své správní činnosti. Pokud nebude splňovat některý z předpokladů, územní celek bude povinen ho převést na jinou práci, pro kterou úředník předpoklady splňuje. Nebude-li mít zaměstnavatel (obec, kraj apod.), vhodné pracovní místo nebo odmítne-li úředník tuto práci vykonávat, bude existovat důvod k výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm.f) ZP (ztráta předpokladů pro výkon práce.

Větší náročnost u vedoucích

Rozšířené předpoklady zákon vyžaduje u vedoucího úřadu. Tím se může stát pouze osoba, která splňuje předpoklady jako ostatní úředníci a má nejméně tříletou praxi jako vedoucí zaměstnanec nebo při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu. Pro jmenování vedoucího úřadu a jmenování vedoucího úředníka se vyžaduje též splnění dalších předpokladů stanovených zvláštním zákonem ( např. tzv. lustrační zákon).

Rozšířené předpoklady pro výkon funkce vedoucího úřadu se však nevztahují na vedoucího úředníka. Ten je v zákoně definován shodně se ZP. Jde o vedoucího zaměstnance (nikoliv o vedoucíhjo úřadu), který je pověřen vedením na jednotlivém stupni řízení a je oprávněn ukládat a kontrolovat plnění úkolů u podřízených zaměstnanců.I tento vedoucí úředník musí prokázat negativní lustrační osvědčení, ostatní předpoklady, které se vyžadují u vedoucího úřadu, splňovat nemusí.

Rozšířené povinnosti úředníka

Mezi  povinnosti úředníků např. patří povinnost hájit veřejný zájem, což je souhrn práv a oprávněných zájmů České republiky, samosprávného celku a fyzických a právnických osob.

Významná je úprava povinnosti v případě, kdy úředník se domnívá, že pochybuje o tom, zda příkaz ( pokyn) vedoucího zaměstnance je v souladu s právními předpisy. V takovém případě má úředník povinnost pozastavit plnění úkolu a neprodleně o tom písemně informovat vedoucího úředníka, který mu úkol zadal.Spor o zákonnost vydaného příkazu má podle zákona vyřešit vedoucí úřadu, který rovněž má odpovědnost za protizákonný příkaz. I přes písemný příkaz musí však úředník odmítnout splnit úkol, který by byl trestným činem nebo jiným správním deliktem. Jiný postup by mohl ochromit fungování veřejné správy, zejména proto, že úředníci by mohli na základě subjektivního výkladu právních předpisů odmítat plnit příkazy nadřízených.

Bez anonymity

K větší transparentnosti veřejné správy má přispět povinnost úředníka při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělovat své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce a další údaje.Samosprávný celek může v organizačním řádu stanovit, pro které funkce a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníka.

Zákon ukládá úředníkům povinnosti, které jsou povinni plnit nebo dodržovat i mimo zaměstnání. Jedná se o povinnost zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost samosprávného celku, o povinnost mlčenlivosti a nezneužívání informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného a nepřijímat dary nebo jiné výhody. Např. úředník nemůže (neměl by), i když  mimo pracovní dobu, v místní restauraci  „pomlouvat“ činnost zastupitelstva.

Některé další povinnosti úředníků jsou převzaty ze ZP. Jedná se např. o povinnost pracovat svědomitě a řádně, využívat pracovní doby a pracovních prostředků, řádně hospodařit s prostředky svěřenými územním celkem, zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání apod.

Výpověď pro nevhodné jednání

Výpovědním důvodem pro skončení pracovního poměru podle § 52 písm.f) ZP je nesplňování požadavků na výkon práce jsou  požadavky kladené na konkrétní práci. Tyto požadavky  nejsou stanoveny právními předpisy, obvykle je určuje zaměstnavatel. Požadavky se mohou tedy týkat - podle druhu práce ( funkce) a speciálních podmínek, za kterých je na určitém pracovišti práce vykonávána- jak duševních a fyzických vlastností zaměstnance, tak i jiných skutečností, které mohou mít na plnění pracovních úkolů podstatný vliv.

Může jít o požadavky týkající se jak specifických odborných znalostí, tak i určitého stupně dovednosti, manuální zručnosti, fyzických vlastností, organizačních schopností, schopností udržet u podřízených zaměstnanců pracovní kázeň, vhodného chování a jednání s občany apod. Jestliže bez zavinění zaměstnavatele zaměstnanec tyto požadavky neplní, lze to použít jako důvod výpovědi.

Závěrem lze říci, že nevhodné jednání úředníka územního samosprávného celku k občanům může být považováno za nesplňování požadavků, které jsou kladeny na práci. Zaměstnavatel to může řešit zejména postihem podle pracovního řádu, snížením nebo odejmutím osobního příplatku, skončením pracovního poměru. Vedoucí úředník by mohl být odvolán z vedoucího místa.

Jste – poté co jsem uvedl - přesvědčeni o tom, že uvedené zákonné prostředky mohou zlepšit úroveň práce úředníků ve veřejné a státní správě?