U drobných památek můžeme často spatřit kombinaci uměleckých slohů doby předrománské, románské, gotického slohu, renesance a baroka. Drobnými památkami jsou především mezníky, kříže, boží muka, zvoničky, kapličky, pomníčky a kostely. Za drobné památky lze v některých případech považovat též torza kapliček, kostelů, hradů či tvrzí. Nejen hrady a zámky, nýbrž i tyto památky jsou oblíbeným cílem výletníků, inspirací umělců a předmětem vědeckého zkoumání odborníků. Role drobných památek, které nacházíme rozeseté v přírodě, polozapomenuté u silnice či polní cesty, nebo u břehů vodních toků, je nezaměnitelná. Tyto památky zprostředkovávají komunikaci mezi místem, na němž stojí a lidmi, jež k místu patří, neboť jedině tak se lze něco dozvědět o zákoutích historie v místě. Leckdy jsou tyto památky s úctou a láskou opečovávány, jindy vystaveny v nemilost osudu. Seznámení s mizejícími skvosty kulturního dědictví napomáhá pochopit historii národa a snad se z ní i poučit. Jejich dávnou slávu rozmetal čas, ale historie zůstala. Památky jsou historickým pramenem a historie místa je nezbytným dílkem historie celé naší země. Pojďme se tedy podívat za krásou drobných památek a zřícenin.
Procházím krajinou, noha co nohu mine, první dešťové kapky mi lehounce smáčí vlasy a ramena. Drobounce prší. Sem tam zahlédnu nějakého chodce, mlčky kývám na pozdrav. Ten je mi nesměle opětován. Na ulicích se pozvolna začínají vytvářet úzké potůčky směřující k nízkým prohlubním vytvářejícím kalužiny. Jdu dál kam mě nohy nesou. Při svých toulkách sleduji okolí. Tu a tam moje oči zabloudí k mezníkům u cesty, v trávě zahlédnu ukrývající se kříž, mezi stromy se krčí kaplička, v pozadí na vršku uprostřed návsi letmo spatřím zvoničku, nedaleko vpravo od ní zahlédnu boží muka, na malém kopci vysleduji kostelík, před nímž je umístěn pomníček a v mlze z dálky již rozeznávám obrysy z kopce majestátně se vztyčující zříceniny. Přemýšlím, jaké drobné památky nebo zbývající části monumentů, o nichž nemáme tušení a přece s sebou nesou kousek historie, můžeme při svých cestách potkat. Památky, jež jsou úsilím bytosti, součástí jejího srdce, mozku, rukou. Památky, vytvořené za nějakým účelem, jež mnohdy jsou skrytým milníkem naší minulosti a oslavou svébytnosti naší kultury; kultury náboženské, kultury morální, kultury umělecké. Drobné památky a zříceniny rozeseté po celé republice; v končinách, lesích, loukách, mezích, na svahovitých kopcích, u silnic nebo uprostřed návsi či malého města. Opečovávané s úctou a láskou nebo neošetřeny ponechané napospas klimatickým podmínkám, anebo ještě hůře vystaveny svému osudu jako objekty, které skončí poničené v rukách vandalů. Kamenné, dřevěné, z pískovce, milosrdně čekající a snad i odpouštějící památky. Stále žijící a umírající krása. Vydejme se za ní.
Kostel Narození Panny Marie, Průhonice, Praha-západ
Kostelík, původně románský, byl postaven v roce 1187. Presbytář pochází z doby kolem roku 1300, klenba v lodi ze 17. století. Kostel je jednolodní, obdélný, s hranolovou věží se sdruženými okny a s pravoúhlým protilehlým presbytářem. Nachází se v něm hlavní oltář s vyobrazeními ze života Panny Marie a Krista, dřevěný krucifix, pseudogotické lavice a gotický nástěnný sanktuář. Na vnější stěně kostela nalezneme čtyři renesanční náhrobníky. Kostelík je obehnán zámeckým parkem s pseudorenesanční vstupní branou.
Výklenková kaplička sv. Václava se zvoničkou, Limuzy, okres Kolín
Výklenková kaplička stojící na návsi, v prostoru ohraničeném zídkou, je opatřena zvonicí orientovanou k jihu. Vystavena byla v roce 1869, stavbu prováděl František Balžánek z Břežan s pomocí 15 dělníků. Za velké oslavy byl přenesen do kapličky zvon sv. Jana Nepomuckého. Zvon byl přelit a opraven, kaplička mnohočetně zrekonstruována, obnovena fasáda, zasklení, nátěr a upraveno bylo i okolí.
Klášterní chrám sv. Ondřeje, Kuklov, okres Český Krumlov
Vysoké zdi klášterního chrámu sv. Ondřeje jsou dominantou v malebné vesničce Kuklov, na jejímž úpatí se rozprostírá. O historii výstavby kláštera se dochovaly pouze úlomkovité zprávy. Ve druhém desetiletí 16. století již zřejmě stála ta část klášterního kostela, v níž se mohly sloužit mše. V místech sakristie stával v době zakládání kláštera malý kostelík, v němž pavlánská komunita provozovala bohoslužby do doby, než by byl vlastní konventní chrám dokončen. To se nikdy nepodařilo; zůstal jen rozměrný presbytář bez kleneb a krovů. Stěny presbyteria se vypínají vysoko nad ostatní domy a přes torzalitu chrám na první pohled upoutá svojí majestátností.
Dřevěný kříž u schodiště ke hřbitovu a kamenný mezník, Nečtiny, okres Plzeň-sever
Dřevěný kříž stojí před areálem hřbitova, u schodiště ze vsi. Na stejném místě stával v 50. letech 20. století dřevěný misijní kříž z roku 1884, jehož ramena byla spojena stříškou, pod níž se nacházela socha Ukřižovaného. Současný dochovaný kříž je vysoký 500 cm, s rozpětím ramen 150 cm. Mezi rameny se nachází plechová deska, jejíž odvěsny tvoří stříšku pokrytou plechem. Kamenný mezník se nacházel u silnice mezi Nečtinami a Březínem. Na mezníku byl vytesán vystupující kříž o výšce 90 cm a šířce 45 cm. Mezník byl odnesen (přenesen) neznámo kam.
Kaple sv. Michaela, Bukovina, okres Karlovy Vary
Dnes již téměř zaniklá osada Bukovina skýtá trosky kaple zasvěcené svatému Michaelovi. Kaple je pozůstatkem barokního kostela, který nahradil původní gotickou svatyni v roce 1668. V kapli se nacházel oltář z období raného baroka, jenž byl doplněn obrazem sv. Michaela. Interiér kaple je vyklizen, dochovaly se zbytky nástěnných maleb.
Zřícenina hradu Vrabinec, Těchlovice, okres Děčín
Vrabinec byl postaven na strmé skále mezi Ústím nad Labem a Děčínem ve 2. polovině 14. století. Výstup k této zřícenině klade na člověka vysoké nároky. Hlavní objekty zříceniny se nachází na dvou čedičových výstupcích, jež ční nad soutokem Babětínského potoka a řeky Labe. Pod severním výstupkem byla brána s padacím mostem a na východní straně se pnul skalní masiv s vlastním hradem.
Zřícenina hradu Ralsko, Noviny pod Ralskem, okres Česká Lípa
Ralsko bylo významným strážním hradem na obchodní cestě do Lužice. Hrad byl založen ve 14. století rodem Vartemberků a měl vybudován dvě obytné věže, palác, mohutné hradby s bránou, řadu hospodářských budov a silnou štítovou zeď chránící ostatní hradní budovy. Vstupu do vnitřního hradu bránila hranolovitá věž, druhá věž byla postavena na jeho severozápadním konci. Mezi nimi stával palác.
Poutní kaple sv. Vavřince, Cerekvice nad Bystřicí, okres Jičín
Jednalo se o prostou, téměř čtvercovou stavbu o ploše 10,3 a 9,5 metru. Vnější fasády měla nevýrazně členěny, venkovní průčelí ozdobeny pilastry. Do vnitřku, podél nároží byly umístěny tři kapličky, při vstupu do kaple bylo vestavěno schodiště. Výklenek mezi nárožními kaplemi zaujímal oltář, který zdobila dřevěná soška sv. Vavřince a dvě sošky sv. Barbory a sv. Františka. Střecha kaple byla jehlanovitého tvaru.
Mariánské sousoší, Pernštejnské náměstí, Pardubice
Jedná se o původní mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1695. První jeho oprava probíhala v letech 1773 až 1777 Jakubem Teplým, ostatní opravy následovaly (1844, 1885, 1953 až 1954 apod.). Sloup byl doplněn o sochy světců a v současnosti tvoří výraznou architektonickou kompozici s ostatními stavebními prvky náměstí v Pardubicích.
Schimannův – Krausnův kříž a Keilův kříž, Zhořec, okres Pelhřimov
Schimannův – Krausnův kříž je kamenným pomníčkem ve tvaru stolu přikrytého draperií, na němž leží otevřená kniha. Kříž lze spatřit na severním okraji obce. Keilův kříž stojí na jihovýchodním okraji obce a jedná se o kamenný památníček dole s reliéfem Kristovy hlavy; postaven byl pro Leopolda Keila, který padl v 1. sv. válce.
Zřícenina hradu Sirotčí hrádek, Mikulov, okres Břeclav
Sirotčí hrádek na skalní vyvýšenině nechal v polovině 13. století postavit rytíř Siegfried Orfanus Waise zvaný Sirotek, který patřil ke švábskému rodu Wehingenů. Hrad se rozléhal na dvou vápencových skalách, které oddělovala hluboká rokle. Větší část hradu se nalézala na jižně položené skále, kde byl vybudován třípatrový palác. Na severní skále se tyčila hranolová strážní věž.
Boží muka u Skrbně, Skrbeň, okres Olomouc
Pamětní kříž, Koválovice-Osíčany, okres Prostějov
Boží muka u Skrbně jsou drobnou sloupovitou stavbou se stříškou, nacházející se u polní cesty. Pamětní kříž v Osíčanech je hranolovitou drobnou památkou z kamene rozkládající se u hlavní silnice do Tišína. Obě drobné stavby jsou dodnes dochovány.
Zřícenina hradu Fulštejn, Bohušov, okres Bruntál
Hrad založil v polovině 13. století Herbort z Fulmu, leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Základem hradního areálu bylo hradní jádro zadního hradu se čtvercovým palácem, obehnaným zdí s několika kulatými věžemi. Na počátku 14. století byl přistavěn přední hrad, kolem 15. až 16. století došlo k přistavění dvou předhradí. Do současné doby se dochovaly jen zbytky obranných valů, bašt a příkopů, torzo brány, horního a dolního hradu a okrouhlé věže.
Kaplička Jurkovičovy křížové cesty na hoře Hostýn nad Chvalčovem, Chvalčov, okres Kroměříž
Socha sv. Jana Nepomuckého v Biskupicích, Biskupice, okres Zlín
Kamennou zdobnou kapličku, která je většího rozměru, pokrývají tři úseky portálovité střechy, přičemž vchod do kapličky vede přes dva pilíře podepírající výklenek čelního úseku. Kaplička je jednou z křížových zastavení. Barokní socha svatého Jana Nepomuckého se nachází v obci poblíž potoka. Socha je vystavena na stupňovitém soklu, zdobeném volutami. Obě drobné stavby jsou dodnes dochovány.[1]
Mezníky, kříže, sochy, boží muka, pomníčky, kapličky, kostely. Snad ještě zříceniny kostelů, hradů a tvrzí. Některé jsou drobnější, jiné rozměrnější. Některé jsou sakrální, jiné profánní. Některé jsou skromnější a jiné zase okázalejší. Některé drobné památky byly jako drobné postaveny a zachovány, jiné jsou jako drobné důsledkem zanedbané péče. Tyto památky se nachází v územních částech naší republiky, regionu či mikroregionu a podávají výklad k místu, na němž stojí, a k události, s níž jsou spjaty. Všechny tyto památky mají svoji výpovědní hodnotu, a tyto byť drobné, nebo zčásti dochované mají svoji historii, příběh, který poukazuje na příběh jiných památek a doplňuje tak historii naší země.
[1]Použitá literatura:
1) BUKAČOVÁ, Irena, FÁK, Jiří. Paměť krajiny. Soupis drobných památek Manětínsko-nečtinského regionu. 2. vydání. Plzeň: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 2008. 211 s. ISBN 978-80-87185-02-5.
2) KOUTEK, Tomáš. Zapomenuté české kostely. Po stopách umírající krásy. Vydání první. Praha: Nakladatelství BRÁNA, a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-7243-553-1.
3) POCHE, Emanuel a kolektiv autorů. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek třetí. Vydání 1. Praha: Nakladatelství Academia, 1980. 540 s. 21-002-80.
4) PSOTA, Jan, KYSELOVÁ, Petra, BEDNÁŘ, Milan, JINDŘICH, Jiří. Drobné památky v Úvalech a okolí. Vydání první. Úvaly: Klub přátel historie a přírody Úval a okolí, 2009. 255 s. ISBN 978-80-254-3000-2.
5) WAGNEROVÁ, Magdalena. Tajemství zřícenin v Čechách a na Moravě. Vydání první. Praha: Nakladatelství PLOT, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7428-076-4.
2Zdroj fotografií: https://www.pixabay.com
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.
Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.
