Na úvod zveřejním několik vstupních teoretických informací spojených s příběhem. Podíváme se „letem světem“ na komunikaci a rétoriku. Obě disciplíny řadíme mezi humanitní vědy. Jejich význam přesahuje do osnov manažérského profesního vzdělávání. Řečnictví vzniklo a rozvinulo se ve starověkem Řecku a Římě. A co je hlavním cílem rétoriky? Přednášející musí dobře prezentovat své názory, myšlenky a poznatky jiných autorů.
K čemu je dobrá rétorika a umění správné prezentace? Odpovědí nám může být citát od římského řečníka, politika, filosofa a spisovatele Marcuse Cicera (106-43 před Kristem). Podle něj musí účelově pronesená řeč „pobavit (delaware), poučit (docere) a přimět k jednání (movere)“. V této souvislosti se razil termín „magie slov“, tj. slovy klasiků schopnost „učinit slabší výrok silnějším“. Římané k tomu doporučovali tyto verbální nástroje – analogii, metaforu a příklad…
Nejslavnějším athénským řečníkem (rétorem) byl politik a právník Démosthenes (384–322 před n. l.). Slavným se stal také díky své vůli. Překonal vrozenou vadu řeči. Koktání, šišlání a drmolení se zbavil zarputilým cvičením, kdy si dával pod jazyk oblázek. Cesty k úspěchu byly trnité. Nakonec se stal v Athénách, v centru světové rétoriky, uznávanou osobností. Do dnešních dob je jeho jméno spojováno s řečnickým uměním.
Tento způsob komunikace se zaměřuje na porozumění a chápání mluveného slova. Dělíme ji
z hlediska roviny komunikace podle prostředku a charakteristiky. Do této kategorie patří verbální, neverbální a vizuální komunikace.
Verbální komunikace znamená komunikaci člověka vůči jinému člověku prostřednictvím jazyka a řeči. Je závislá na lidském myšlení, intelektu a kultuře. Propojená je s neverbální komunikací. Při verbální komunikaci zapojujeme vrozené a naučené schopnosti člověka. Jedná se o jazyk, myšlení, umístění hlasivek, ovladatelnost jazyka a rtů.
Vícekanálová informace je účinnější. Možná si tento komunikační zákon nevybavujeme, ale dobře zapamatovatelná je myšlenka z díla J. A. Komenského Svět v obrazech: „Vysvětli, ukaž, nech vyzkoušet.“ Pro úspěch vystoupení školitele jsou vizuální pomůcky důležité. Ovšem pokud jich není mnoho. Příkladem může být tzv. esemesková a facebooková generace mládeže. Jejich vzájemná komunikace a také pravopis dostává nové podoby. S trochou nadsázky se dá říci, že starořečtí a starořímští rétoři se „obracejí v hrobě“.
Poslední složkou komunikace je neverbální komunikace. Pro čtenáře následujících řádků je důležitá z hlediska příběhu. Řeč těla je souhrnem mimoslovních sdělení vědomě nebo podvědomě předávána řečníkem jiné osobě či skupině lidí. Komunikace probíhá gesty a mimikou obličeje a řečí těla. Velký význam hrají emoce, psychické rozpoložení a zdravotní stav. Podvědomě vnímáme u řečníka, že něco není v pořádku. Jedná se o negativní signály. Řadíme tam například nervozitu, agresivitu, rozpaky a oddanost. Na druhé straně pohoda, humor a vnitřní klid patří mezi pozitivní signály řeči těla.
Abych uvedené teoretické informace čtenářům přiblížil a pobavil je, přinesu zajímavý příběh vážící se k neverbální komunikaci. Uvedu ho v duchu Orbis pictus, z pera Jana Amose Komenského. Na příkladu z mé manažérské praxe sdělím, jak beze slov, pouze řečí těla, dokáže zkušený rétor komunikovat s publikem. Jeho posluchači mu dokážou rozumět a nadchnout se pro prezentované myšlenky a vize.
V době mého manažerského působení v potravinářské firmě Nestlé, jsem byl přítomný zajímavé komunikaci na školení v africkém Tunisu. Setkání se konalo v konferenčním sále v oáze obklopené saharskou pouští. Nový generální ředitel pro střední Evropu, francouzský šlechtic (hrabě) se starobylým rodokmenem, holdující parkurovému jezdeckému sportu, nás v konferenčním sále přivítal beze slov. Od nás vyžadoval to samé. V aule seděli pracovníci z Česka a Slovenska. Počet přítomných lidí se vešel do dvou dopravních letadel.
Projev nového šéfa začal k všeobecnému údivu všech přítomných, pouze gesty…Jak projev bez jediného slova trval dlouho? Mám pocit, že jsme tam byli celý den… Příběh je starý již téměř dvacet let. Jeho představení bylo strhující a v podstatě pro běžného smrtelníka nepředstavitelné. Dokázal se beze slov nejenom představit, ale také komunikovat s publikem. Později nám dokonce za pomoci vizuální komunikace sděloval úkoly a vize.
A jak to dokázal? Na jednoduchých ukázkách nás dokázal nejdříve „vycvičit“ pro následnou komunikaci beze slov. Naučili jsme se dělit podle řad a skupin. V komunikaci nám pomáhaly neverbální signály pomocí rukou, hlavy a těla. Některé prvky připomínaly neverbální Morseovu abecedu. Jeho gesta, chvílemi kopírovala dirigování velkého symfonického koncertu. V druhé půli prezentace jsme již slova nepostrádali. Jak říká politik Andrej Babiš, „makali“ jsme na vizi firmy do budoucích let beze slov. A ještě byla při tom legrace…Zapomněli jsme, na skutečnost, že jsme daleko od domova a svých rodin. Mezi písečnými dunami, Tuaregy, velbloudy a fata morgánou nad slanými jezery, jsme se „zamčenými ústy“ tvořili novou strategii firmy.
Později do své prezentace zapojil hrabě, kromě neverbální komunikace, také zmíněnou vizuální komunikaci na plátně. Ke komentářům a následnému vysvětlení stačila řeč těla. Dokázal nás vyhecovat k zdravé pracovní rivalitě mezi Slovenskem a námi.
Soupeření mezi českými a slovenskými manažery mělo pokračování i při návratu dvěma letouny domů. Slováci letěli s tehdejší leteckou společností Fischer Air. My čeští manažeři letadlem patřící firmě Travel Service. Díky neformální podnikové atmosféře jsme měli přístup do pilotní kabiny. Po 11. září 2001, kdy došlo k útokům na věže v USA, věc již nemyslitelná. V našem českém boeingu jsme se snažili piloty přesvědčit, aby „zmáčkli knipl“ a „konkurenty“ z níže letícího fischerova letadla, vezoucího Slováky, jsme předehnali. Bohužel náš stroj byl větší, těžší a také pomalejší. Vítězství slavili naši východní sousedé. Tento příklad neverbální prezentace byl úžasným a těžko opakovatelným zážitkem. Náš tehdejší šéf musel být od Boha nadaným člověkem v lidské komunikaci. K takovému výkonu potřeboval také herecký talent, jako má například mim Bolek Polívka. S přípravou této prezentace musel nový šéf, francouzský hrabě, strávit moře času. Jeho snaha se vyplatila. Díky tomuto výkonu se ve firmě dobře uvedl a získal velký respekt.
A má neverbální komunikace (beze slov) praktický význam? Podle výzkumů odborníků na moderní rétoriku, ovlivňuje neverbální komunikace publikum z 93 %. Slova zanechávají u posluchačů stopu pouze ze 7 %. Tyto čísla jsou určitě překvapivá a stojí za zamyšlení.