Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Nepochopený řidič
„To se divím, paní Ostrá, proč s manželem pořád chcete nové auto. Vždyť se to nevyplatí! Jen samé opravy, náklady na údržbu a teď ještě tak drahý benzin,“ … Víte, jak se takový auťák prodraží ? Podívejte se na nás,“ radila paní Ondroušová a dodala: „ Jsme s Karlem sami, děti již máme mimo domov a auto nechceme ani za poloviční cenu.“ Přitom už zapomněla zdůraznit, že mají přepychově zařízený čtyřpokojový byt a moderní zděnou chatu v Posázaví.
Přiznám se, že mi tento názor paní Ondroušové,mezi sousedy všeobecně známý, dlouho vrtal hlavou. Manželé s již dospělými dětmi, nikoliv s malými finančními příjmy – a nechtějí auto ! Inu – někdy proti osobité logice žádný dišputát! Záhadu jsem před nedávnem vyřešil zcela náhodně.
Sedím tak ráno v sobotu u okna, když zčista jasna zatroubila před domem Octavie. Za chvíli se rozlétly dveře a ve výletnickém obleku si kráčel pan Ondrouš, obtěžkán většími zavazadly a svou manželkou, do škodovky. Druhý den – v neděli večer- se situace opakovala. S tím rozdílem, že zavazadla už byla prázdná a z tváří obou manželů se vytratil úsměv. Asi proto, že dva volné víkendové dny zmizely do nenávratna. A tak týden co týden téměř navlas stejný obrázek…
Protože i trpělivost jednou dojde a chudák řidič si chce některou ze sobot nebo nedělí užít v kruhu rodinném, odmítl poslušnost panu Ondrouškovi. Řekl, že na chatu ho v sobotu nepoveze. Tak pan Ondrouš s manželkou přišel v sobotu o „služební“ odvoz a byl odkázán na železniční přepravu. Funkce vedoucího se v něm nezapřela. Když řidič nesplnil cestovní příkaz ani další soboty, snížil mu prémie a odměny téměř o třicet tisíc korun. Zaměstnavatel tak kvalifikoval jednání služebního řidiče jako porušení pracovní kázně.
Ze záležitosti, která z počátku vypadala dost nevinně, vzniklo jednání na pracovišti za účasti řidiče a vedení firmy. „ To bych byl blázen, abych někoho vozil na soukromou chatu v sobotu a v neděli,“tvrdil nepochopený řidič.
Jeho oprávněná domněnka dostala vyjádření i v návrhu na zahájení soudního řízení, které později mělo překvapující průběh. Podle zákoníku práce totiž nemůže být považováno za porušení pracovní kázně jednání zaměstnance, které nepatří do jeho pracovní náplně. Samozřejmě, že spanilé jízdy na vedoucího chatu neměl řidič zařazeny do druhu práce. Soud k tomu nezapomněl dodat, že práci v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, např. v neděli, lze nařídit jen ve zcela výjimečných a mimořádných případech. Žel, jízda na soukromou chatu, byť by byla i vedoucího, mezi ně nepatří. Rozhodnutí soudu bylo jednoznačné: u řidiče se nejednalo o protiprávní jednání a tak si pak mohl dojít ve firmě do pokladny pro své prémie a odměny…
A tak před domem pana Ondrouše už nezastavuje služební škodovka, neboť jízdy do Posázaví skončily. Svou teorii přestala propagovat i jeho manželka a mezi sousedkami se raději neobjevuje. Což kdyby se před domem objevil někdy později, třeba zrovna v sobotu, služební Kadiac ?