Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Náhrada mzdy pro zaměstnance
Částečná nezaměstnanost (kurzarbeit) je řešena v § 207 písm.b) a v § 209 odst.1. zákoníku práce č.262/2006 Sb (dále ZP) a v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ).
Podle § 207 písm.b) ZP se o překážku v práci se jedná tehdy, jestliže přerušení práce bylo způsobeno nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci. Přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Toto ustanovení se však v případě koronaviru neuplatní.
Postupuje se podle § 209 odst. 1 ZP. Uvádí se v něm, že o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele jde také tehdy, kdy nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost.) Toto ustanovení se uplatňuje v současném období koronavirové epidemie a zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (100 %)
Příspěvek pro zaměstnavatele
Vláda 31.3.2020 schválila nařízení, podle něhož mají firmy nárok na příspěvek na vyplacené mzdy zaměstnancům. Podle toho nařízení jsou firmy rozděleny do dvou skupin: v první skupině jde o zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci jsou v karanténě nebo jim byly uzavřeny provozy. Na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku mohou zaměstnavatelé obdržet od úřadu práce příspěvek ve výši 80 %, maximálně do 39 000 Kč na jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel bude tedy zaměstnanci „doplácet“ 20 % jeho průměrného výdělku.
Ve druhé skupině jsou zaměstnavatelé, jimž byla v důsledku nouzového opatření vlády omezena výroba. Příspěvek náleží ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně 29 000 Kč. Zaměstnavatel bude tedy hradit zaměstnanci ze mzdových prostředků 40 % mzdy.
Nárok na výplatu bude za období od 12. března 2020 zatím do konce dubna. Podmínkou je, že zaměstnavatel bude postupovat podle zákoníku práce a zaměstnanci nejsou ve výpovědní době.
V e třetí skupině jsou fungující firmy, které zatím vyplácejí zaměstnancům 100% mzdy, ale potýkají se s poklesem výnosu nebo produkce o 30 či více procent.Budou mít nárok na kompenzaci mezd ve výši 20 %. Opatření ve prospěch třetí skupiny ještě podléhá schválení vládou.
V zájmu komplexní informace
je třeba uvést, že ZP umožňuje v § 209 odst.2 zaměstnavateli, aby v případech nemožnosti přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (současná situace),dohodl s odborovou organizací, že bude poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí –li u zaměstnavatele odborová organizace, může jednostranné opatření uvést ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP. Prozatímní zkušenosti s uplatňováním tohoto ustanovení ukazují, že zaměstnavatelé zatím této možnosti nevyužívají a zaměstnancům náhradu mzdy pod 100 % průměrného výdělku nesnižují.
Změna předmětu činnosti
Zaměstnavatel může však svou výrobní a odbytovou situaci řešit i přechodem na nový podnikatelský program, např. změnou předmětu činnosti. Např. odhodlá se v důsledku pandemie změnit předmět činnosti a provádět výrobu předmětů, o které je na trhu zájem (např. ochranné prostředky).Tuto možnost legislativně upravuje § 117 zákona č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti (dále ZOZ). Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu práce . Jedná se o tzv. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (v současnosti 14 600 korun). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 43 800 Kč.
Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový podnikatelský program. Pojem "nový podnikatelský program" může působit v praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.
Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti. Při výkladu pojmu „podnikatelský program“ je vždy nutné vyjít z účelu ustanovení § 117 ZOZ : aby nebyly narušeny pracovní kolektivy a propouštění zaměstnanců. Jeho výklad pro praxi je tedy účelový, nikoliv pragmatický.
Pro období přechodu na nový podnikatelský program jsou charakteristické vedle technologických změn i organizační změny v oblasti pracovních sil. Příspěvek však nemůže dostat firma, která omezila provozní činnost pro nezájem o její výrobky odběrateli nebo pro nasycenost trhu, kdy na přechodné období dojde k zastavení výroby, aby posléze – až se „změní okolnosti“ nebo situace u odběratelů a zákazníků -byla opět zahájena výroba téhož výrobku.