Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Jedná se o situace, kdy zaměstnanec pečuje osobou, která potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřování náleží. Citované ustanovení zákona o nemocenském pojištění uvádíí další případy, v nichž zaměstnavatel by měl omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Účinnost tohoto ustanovení je od 30.července 2020.
Další pracovní volno pro vedoucí dětských táborů
Doplňuje se § 203 odst.2 písm.h) ZP s účinností od 1.ledna 2021 o pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.
Za jiný úkon v obecném zájmu s poskytováním pracovního volna s e bude považovat činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, případně středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Zaměstnanci bude příslušet pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce.
Podmínky pro volno
Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,
- zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
- práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.
Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
Zaměstnanec může mít delší pracovní volno, např. dovolenou, o jeden týden v příštím roce. Kdybychom vzali v úvahu průměrnou měsíční mzdu, která byla vyhlášena pro letošní rok,pak by maximální výše náhrady byla 33 429 Kč. To je ovšem průměrná mzda za 1. až 3.čtvrtletí 2019 pro rok 2020 vyhlášená Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů č. 346/2019. Pro rok 2021, kdy bude platit delší volno, bude průměrná mzda vyhlášena Ministerstvem práce a sociálních věcí na podzim 2020.
Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Úhradu bude poskytovat na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.
Bridge days
V poslední době se i bez opory v právní úpravě uplatňuje poskytování pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu ve dnech mezi svátkem (svátky) a víkendovým volnem (tzv.bridge days). V letošním roce se jedná např. o situace, kdy 28. říjen jako státní svátek připadá na středu, a 17. listopad na úterý. Zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno na 26. a 27. října (pondělí a úterý) nebo na 16. listopad na pondělí. Tím by zaměstnancům vzniklo, včetně svátku, souhrnné pracovní volno. Takový postup je možné považovat za významný benefit pro zaměstnance. Zaměstnavatel by ho mohl zařadit do vnitřního předpisu nebo sjednat v kolektivní smlouvě.
Delší dovolená
V připomínkovém řízení k novele ZP odbory požadovaly, aby prodloužení dovolené na 5 týdnů se vztahovalo na všechny zaměstnavatele přímo ze zákona a měly snahu zařadit tuto otázku do projednávané novely.Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se k tomuto návrhu v yjádřil negativně. Důvodem bylo značné navyšování nákladů zaměstnavatelů, jak uvedla ve svém záporném stanovisku k návrhu Hospodářská komora a zástupci podnikatelů. Tento postup je odůvodněn nejen z ekonomických hledisek, ale i zásadou, že ZP umožňuje poskytovat nároky a práva, které nejsou zakázány. Má-li zaměstnavatel finanční možnosti k prodloužení dovolené, může tak učinit. V současné ekonomické situaci to může být i výhodný benefit.
Novela ZP i nadále umožňuje, aby každý zaměstnavatel tzv. podnikatelského typu prodloužil dovolenou a bude záležet jen na něm, jaký rozsah podle svých finančních i výrobních možností zvolí. Dovolená může být v rozsahu pěti nebo třeba i osmi týdnů, ZP ji neomezuje. Zaměstnancům ostatních zaměstnavatelů, než těch, kteří jsou tzv. nepodnikatelského charakteru, může být dovolená prodloužena bez jakéhokoliv omezení.
Zaměstnavatel může diferencovat
např. podle věku zaměstnanců nebo podle druhu nebo obtížnosti práce či pracovního prostředí. Stanovená délka dovolené je pak závazná pro všechny zaměstnance. Jednotná délka dovolené je i pro pedagogické a akademické pracovníky vysokých škol a to 8 týdnů v kalendářním roce.
Zaměstnanci podnikatelských subjektů tak mohou mít dovolenou v délce několika týdnů nad základní limit 4 kalendářních týdnů, zaměstnanci nepodnikatelských subjektů vždy 5 kalendářních týdnů.
Delší dovolenou je možné sjednat v pracovní nebo manažerské smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP. Zaměstnavatel může stanovit nebo sjednat delší dovolenou i v dohodě o pracovní činnosti, což v personální praxi nebývá častým jevem.