Vystudoval obor management na The Open University. Na B.I.B.S. Notthingam Trent University
Povinné testování ve firmách přišlo nečekaně a rychle, takže čas na přípravu pro management firem byl šibeničně krátký, zejména když v době vyhlášení ještě nebyla centrálně stanovena pravidla testování v celém kontextu jejich realizace. Management firem musí rozhodnout a vyřešit několik okruhů související problematiky a zajistit relevantní zdroje pro jejich realizaci. Protože zodpovězení otázek souvisejících s komplexností tohoto nařízení spadá do gescí různých státních orgánů, neexistuje žádná ucelená metodika, která by managementu dala vodítko, co testování obnáší z pohledu řízení firmy. Tímto textem se pokusím shrnout nejzásadnější dopady tohoto nařízení na zaměstnavatele.
Podle tohoto nařízení musí Zaměstnavatel musí splnit tyto podmínky:
- musí mít smluvně zajištěnou dostupnost testů pro zaměstnance od 3. 3. 2021 (resp. 5.3.2021)
- musí vyzvat zaměstnance, aby test absolvovali mezi 5. 3. a 12. 3. 2021 (tzn. s testováním by měl začít od 5. 3. 2021)
- od 12. 3. 2021 (resp. 15.3.2021) [1]nesmí mít na pracovišti žádného zaměstnance, který by v posledních 7 dnech neabsolvoval některý z určených druhů testů s negativním výsledkem.
Pokud tyto podmínky zaměstnavatel nesplní, je vystaven sankci dle Pandemického zákona č. 94/2021 Sb. ust. § 10c), a to až do výše 500 tis. Kč, pro zaměstnance do výše 50 tisíc Kč. Kontrolu dodržování podmínek budou mít na starosti správně příslušné Hygienické stanice.
Co tedy zaměstnavatelé musí všechno řešit? Pojďme postupně dle priorit.
- Volby formy testování
Volba formy testování je pro zaměstnavatele zásadní z několika pohledů. První pohled, a to ten zásadní, je jakou formu testování je firma schopna zajistit co do dostupnosti a možnosti jeho provedení dle dalších pravidel.
Zaměstnavatel si může vybrat tyto formy testování:
- Závodní lékař – poskytovatel pracovně-lékařských služeb – testování ve firmě,
- Smlouva s externím poskytovatelem zdravotních služeb – testování ve firmě,
- Testování mimo prostory firmy ve státem a zdravotními pojišťovnami garantované síti odběrových center, odběrových míst a antigenních odběrových center,
- Testování mimo prostory firmy v ordinaci dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících testování
Druhý pohled je organizační, protože každá s těchto variant s sebou nese jiná související opatření.
Volbu formy testování musíme zvážit s ohledem na předepsanou frekvenci a pracovní režim ve firmách. Pokud firma pracuje v nepřetržitém provozu systémem dlouhý/ krátký týden, nebude stačit ani testování dvakrát týdně, pokud nechceme, aby zaměstnanci chodili na testování ve vlastním volnu.
Dále je potřeba zajistit vhodné prostory, protože v případě, že testování bude firmě poskytovat externí dodavatel, musí být zaměstnavatel zdravotní pojišťovnou garantované odběrové místo. To musí zajistit dodavatel, který si, kromě své vlastní garance, musí zajistit souhlas s odběrem u zaměstnavatele souhlasem Hygieny a Krajského úřadu. Dodavatel navíc musí nahlásit pevné termíny odběrů, aby mohla příslušná Hygienická stanice kontrolovat správnost odběrů. Výhoda externího dodavatele je kompletní evidence testovaných zaměstnanců v databázi zdravotní pojišťovny a možnost ihned vystavovat žádanky na kontrolní PCR testy.
Pokud si zaměstnavatel zvolí formu samotestování, musí nakoupit testy od schválených dodavatelů, jejichž seznam pravidelně rozšiřuje ministerstvo zdravotnictví. Musí si tak zajistit vlastní lidské zdroje pro realizaci a administraci testování, prostory a zajistit evidenci pozitivních výskytů. Zaměstnancům musí v souladu se Zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. ust. §104, zajistit ochranné prostředky, v tomto případě minimálně respirátor, ochranný štít, gumové rukavice a ochranný oblek.
V případě testování ve firmách musí dodržovat pravidla nakládání s odpady vzniklými v souvislosti s testováním:
- Vložit všechny použité testovací sady do černého plastového pytle s tloušťkou alespoň 0,2 mm. V případě tenčích použít pytle dva – jeden vložit do druhého.
- Po naplnění nebo nejpozději do 24 hodin od prvního použití pytel zavázat a vnější povrch ošetřit dezinfekčním prostředkem.
- Pytel vyhodit do běžné nádoby na směsný komunální odpad. Nikdy neodkládejte pytle s použitými testy vedle popelnic!
- Osoba manipulující s tímto odpadem si poté vždy důkladně umyje ruce mýdlem a teplou vodou nebo použije dezinfekci na ruce.
- Finanční náročnost
Pokud si zaměstnavatel zvolí externího dodavatele, za testy nebude hradit nic, protože toto testování hradí zdravotní pojišťovna. Musí však zaplatit samotnou službu testování externím dodavatelem a počítat s náklady na interní podporu a vyčlenění vhodného prostoru a jeho desinfekci.
Pokud si zaměstnavatel zvolí samotestování, bude stát přispívat 60 korun na test prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění, což při aktuálních cenách 150,- Kč na test je náklad 90,- Kč na zaměstnance týdně. Další náklady souvisí s lidskými zdroji na provedení testů, pořízení ochranných pomůcek, administraci výsledků a ochrany získaných osobních dat.
- GDPR
V oblasti ochrany osobních údajů musí firmy počítat i s pravidly jejich evidence v souvislosti sběru osobních dat testovaných zaměstnanců. Pokud firmy budou chtít proplatit testy u zdravotních pojišťoven, budou muset sbírat osobní data svých zaměstnanců. Aby pojišťovny mohly test proplatit, musí se vést evidence o testech, kde je na vzoru uvedeno datum testování, jméno a příjmení zaměstnance, zdravotní pojišťovna, číslo pojištěnce, výsledek testu, potvrzení o prodělaném Covid –19 a potvrzení o provedeném očkování Covid – 19.
Pro sběr osobních dat zaměstnavatelé nepotřebují souhlas zaměstnance na zákonném základě vyplývající z:
- 101 a násl. zákoníku práce – plnění právní povinnosti
- čl. 6 odst. 1 písm. c) Obecného Nařízení GDPR – zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje,
- Nařízení Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. března 2021, č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN.
Kvůli GDPR ale musí firma při každém zpracování osobních údajů zaměstnance informovat, jaké údaje budou shromažďovat, k jakému účelu nebo jak dlouho, tedy plnit povinnosti, které se na ně vztahují dle předpisů na ochranu osobních údajů. Konkrétně se jedná o
- Informovat zaměstnance o zpracovávání osobních údajů (čl. 13 GDPR),
- vést záznamy o činnostech zpracování (čl. 30 GDPR).
V případě, že by firma tento postup nesplnila, tak může od Úřadu pro ochranu osobních údajů dostat dle Obecného Nařízení GDPR, ust. čl. 83, bodu 5 pokutu ve výši až 20 milionů euro nebo čtyř procent obratu.
Doba uchovávání údajů
Doba uchovávání není v tomto případě stanovena, musíme vycházet z logiky a potřeby sběru dat, tedy minimálně lhůty, po kterou nemusí být zaměstnanec testován po prodělání Covidu 19, tedy 90 dnů a také samozřejmě doby proplacení testu, podle toho, co nastane později.
Samotná evidence provedených testů zaměstnanců musí být náležitě zabezpečena a přístup k ní by měly mít pouze osoby pověřené plněním úkolů k dodržování mimořádného opatření a při administraci odběrů při testování.
Závěr: Je pravděpodobné, že testování zaměstnanců ve firmách, jako opatření v boji proti Koronaviru, bude účinné a bude i většinou zaměstnavatelů podporováno. Bohužel Ministerstvo zdravotnictví vydáním tohoto nařízení s šibeničními termíny, bez související metodiky provádění a hmotného zabezpečení plnění nařízení, vneslo mezi zaměstnavatele nejistotu a riziko jeho nedodržování. V této době, kdy zaměstnavatelé bojují s rozsáhlými provozními problémy způsobené personální nestabilitou způsobené Koronavirem, potřebují a očekávají od státu více pečlivosti při nařizování jejich dalších povinností.
Vladislav Kašpar
Autor je ředitelem výrobní společnosti
Text byl zpracován v rámci studia DBA
[1]Termíny testování jsou zaváděny postupně podle velikosti firmy, první etapa je pro firmy od 250 zaměstnanců, druhá etapa pro firmy od 50 zaměstnanců.