Absolvent VŠ oboru Mezinárodní vztahy a Vyšší odborné školy Veřejnoprávní. Po několika letech na manažerských pozicích v komerční sféře působil od počátku roku 2009 do srpna 2013 v Institutu pro veřejnou správu Praha, organizaci, která se zaměřuje na vzdělávání úředníků a zaměstnanců české veřejné správy, kde měl v pozici marketingového a komunikačního manažera na starosti právě zajištění a organizaci mnoha typů akcí.
Velmi snadno by se proto chtělo říci, tak si vyberu těch pět osob, s nimiž strávím nejvíce času. Nebudu konečně ani s blbci ani s negativními lidmi. Jenže těch pět osob může být ze zcela jiných míst našich sociálních kontaktů a spolu se třeba nikdy nepotkají. Zároveň málokdo na tomhle světě je v situaci, že by se mohl scházet pouze s pěti vybranými lidmi. A to už vůbec nechci rozvíjet debatu o tom, že by to vlastně bylo dlouhodobě také nefunkční, protože by nejen těch pět osob muselo mít zájem, ale zároveň by došlo k jistě asocializaci nás samotných. V reálu tak nastávají životní fáze, kdy s těmi záporáky prostě koexistovat musíme. Například když nás vychovávají nebo zaměstnávají, zkrátka když nad námi mají moc.
Jak to ustát? Jak se uzavřít do vlastní konzervy, přijmout možná pochameleonsku nějakou neutrální barvu, ale už ne žádnou jejich vlastnost, jejich jed? Možností je několik a ne každá vyhovuje zároveň všem. Přesto se dostanete do situace, kdy si říkáte, že tohle přece není možné, tohle by se přeci v normální společnosti nemohlo stát a ptáte se, jak je možné, že se to stalo, že to někdo dopustil. Možná se zeptáte ještě jednodušeji - PROČ? Jenže víte co? Ptáte se zbytečně. Protože pozitivní odpověď neuslyšíte a ty negativní Vám odsají energii. Nicméně i tam, kde nenaleznete pozitivní odpověď, můžete udělat pozitivní krok kupředu. Nebo ještě lépe - PRÁVĚ PROTO, že nenaleznete pozitivní odpověď, MUSÍTE udělat pozitivní krok kupředu.
Mně u druhých lidí v zásadě nevadí lež nebo v některých momentech bezcharakterní chování. Pomáhá mi rychleji se zorientovat (přiznávám – někdy mi to trvá déle). V danou chvíli pak totiž vím, s kým nebudu fungovat, koho mám vytěsnit z hlavy. Lhaní je totiž metodika myšlení. Obecná forma, kterou naplňuje jakýkoli obsah. Je totiž absolutně jedno, jaké těsto a jaké chuti vtlačíte do formy na bábovky, pokaždé upečete jeden a ten samý tvar. Kdo lže jednomu typu osob (partnerovi, kolegovi, kamarádovi, rodičům), je schopen lhát komukoli i z jiné sociální skupiny (partnerovi, kolegovi, kamarádovi, rodičům). Tady prosím o pozor - takového člověka nesoudím – jeho chování je jeho právem, ale pamatuji si to a chovám se podle toho. To znamená, že se nesnažím napravovat, upozorňovat, směrovat nebo narovnávat daného člověka, ale vztahuju veškerou aktivitu vůči sobě a já zaujímám postoj k danému člověku do budoucna. Jde totiž o mojí cestu životem, kterou musím projít (opět podle sebe a svého nastavení) co nejlépe a pokud to mohu ovlivnit, tak se zabývat jen tím, čím chci já a nikoli tím, čím chce někdo jiný.
Jednou jsem někde četl následující přirovnání. Představte si banku, která vám každou minutu (1440 za den) pošle na bankovní účet 1000 korun. Jen tak. Minutu před půlnocí tak máme na kontě 1 339 000 Kč (1339 minut x 1000 Kč). Banka si však vyhrazuje právo vždy o půlnoci celou částku smazat, jestliže s ní nijak nenaložíte. Co byste udělali? A život je taková banka. Denně nám nabídne 1440 minut, abychom je využili. Když je nevyužijeme, už nikdy se ten čas nevrátí.
Klidně si o mě myslete, že jsem hamoun nebo skrblík, ale já nebudu marnit své peníze (= minuty) trápením se kvůli lidem, kteří si to nezaslouží.
Vím, jak je těžké vyrovnávat se s lidmi, kteří lžou do očí. A vím, že je ještě těžší muset zůstávat po jejich boku a ustát takové žití k nežití.
Neříkají, co si myslí. Nejednají, jak říkají. Pomlouvají. Intrikují. Podrážejí. Jsou jako zlé děti, které nedospěly, kterým buď stále nedošlo, že negativní činy nemohou vést k pozitivním výsledkům, nebo jim to naopak velmi dobře došlo, a protože sami nejsou schopni dosáhnout pozitivních výsledků, dělám jim dobře alespoň to, že jich nedosáhneme ani my. A my jich opravdu nedosáhneme, jestliže v nás vytvoří negativní pocity. Negativní pocity totiž vedou k negativním myšlenkám a negativní myšlenky k negativním činům.
Jak k těmto lidem tedy přistoupit? Jak se vyrovnat s podrazáky, kteří se nám dívají do očí?
Je to o změně myšlení a přístupu. Jestliže chceme dosahovat pozitivních výsledků v jakékoli oblasti (práce, sport, životospráva), musíme umět pozitivně přemýšlet i v negativních situacích. Ani ta nejtemnější tma nedokáže zakrýt svit jedné svíčky.
Ať v životě usilujete o cokoli pozitivního, pamatujte si těchto 5 kroků. Jsou jako očkování proti jedu.
Smiřme se s realitou a oddělte ji od fantazie
Existují pouze dva světy - Realita (fakta) a Fantazie (domněnky). Kdykoli ty dva světy zaměňujeme nebo směšujeme, žijeme v iluzích, barvíme si černé narůžovo. Zde malá rada od jednoho známého, pracovníka z Hornbachu - Tmavší barvu světlejším nátěrem nikdy nepřetřete, černá prostě zůstane černou.
Přijměte to, že druhý je taky člověk
Není možné pochopit druhé, dokud v jejich botách neprojdeme celou jejich životní cestu. Mají svaté právo na vlastní pravdu i na vlastí omyl. Nechme je, aby byli sami sebou. Ale pokud nám jejich hodnoty a způsob, kterým těchto hodnot dosahují, morálně nevyhovují, odstřihněme se od nich. I když to fyzicky třeba nejde, mentálně to jde vždycky.
Dovolme si prožít vnitřní bolest, abychom se naučili zvládat ji
Važme si bolesti. Umožňuje nám v sobě najít ten kout, kde se naučíme zacházet s pravdou. Protože jen díky tomu, že prožijeme špatné, se naučíme to špatné také snášet, zvládat a překonávat. Je dobře, když ta bolest trvá dlouho. O to déle si ji pamatujeme.
Hledejme v přítomnosti, za co můžeme být vděčni
Žádná událost v životě není vpravdě dobrá nebo špatná. Každá je taková, jak si ji označíme. Můžeme dovolit, ať nás zničí. Nebo dovolit, ať nás posílí. Rozhodnutí je výhradně na nás.
Ukliďme nepořádek v sobě
Neexistuje živočich, který by měl větší talent na to komplikovat si život, než člověk. V nepořádku ale nikdy nenajdeme jednoduchost a ani krásu. Pořád to bude jen nepořádek a odpadky. Dokud budeme přemýšlet o pomstě a svém trápení, nezačneme uklízet a budeme do odpadků kopat dál. Úklid je potřeba. Je to sice těžké, ale nutné.
Jo a nezapomeňte, že půlnoc se blíží a Minutová banka chystá další stornování vkladů!