Lékař na cizím oddělení v době pandemii?

„Válečný stav“ nebo „válečná medicína“, tak bývá přirovnávána současná situace u poskytovatelů zdravotních služeb, tedy v nemocnicích v době pandemické. I když nepřehledné a nepředvídatelné, ale přitom nutně rychlé jednání, které zachraňuje životy. Omezený počet lůžek a stejně tak i limitovaný počet zdravotnického personál a to včetně lékařů. Prozatímně jsou rušena „nepotřebná“ nebo přeorganizována oddělení, tak aby pacienti mohli být příjímání na speciálně vytvořená kovidová oddělení. Lékaři jsou tedy přemísťováni ze svých mateřských oddělení na oddělení, která neodpovídají jejich potřebné medicínské specializaci. Otázka tedy zní, jestli je možné takto lékaře přemísťovat bez jejich předchozího souhlasu na jiné oddělní anebo dokonce i do jiných nemocnic? A navíc, kdo ponese odpovědnost, pokud dojde ať už úmyslnému nebo nedbalostnímu jednání ze strany lékaře, při zanedbání péče a postižený pacient anebo jeho pozůstalí budou se domáhat náhrady újmy?

Jen v rámci nemocnice?   

Pokud budeme vycházet z předpokladu, že lékař je kupříkladu odbornosti ortopéd a bude mu zaměstnavatelem nařízeno, aby nastoupil po určitou dobu na nově zřízené a vybudované kovidové jednotce a staral se o pacienty postižené kovidem. Znamená to tedy, že lékař bude mimo svůj specializovaný obor.

Podle krizového zákona č. 240/2000 Sb. v platném znění v jeho ustanovení § 31 odst. 3 písm. d) se uvádí, že je možností obecně fyzické osobě uložit pracovní povinnost a to v případě pokud nastane krizová situace. Současně je uvedeno v § 4, že je možné takové to pracovní nasazení přímo fyzickou osobou odmítnout, pokud tímto aktem mělo dojít k ohrožení zdraví nebo života a to přímo u této fyzické osoby nebo ostatních třetích osob.                   

Znamená to tedy, že v případě pokud by výše uváděný lékař z ortopedie sám od sebe odmítl pracovat v kovidové jednotce, tedy v jiném specializačním oboru, tak nemůže být za takové jednání nijak sankcionován. Výše uvedenému i napomáhá zákon č. 95/2004 Sb. v platném znění o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

 

 

Krajní nouze                     

Ovšem momentální pandemická situace denně předkládá stavy, kdy jde o neodkladnou péči a nelze zajistit péči od kvalifikovaného lékaře. Pokud by došlo k takému stavu a nebylo by možné řešit to jinak, tak je možné použít trestní a občanskoprávní institut tzv. „krajní nouze“ a i tak poskytnout zdravotní péči. V úvahu by ještě také připadala i možnost, že by nad odborně nekvalifikovaným lékařem držel dohled nebo dozor jeho odborně kvalifikovaný kolega. V těchto případech samozřejmě musí být splněny další nastavené zákonné požadavky a podmínky. Současně lékař by měl upozornit a to nejlépe písemně svého nadřízeného, že nesplňuje kvalifikační požadavky, aby se následně vyhnul případným sporům o náhradu újmu od pacientů nebo od jejich pozůstalých.      

Jednalo-li by se o převedení v rámci jednoho stejného specializačního oboru v rámci nemocničního areálu jedné a též nemocnice, tak může být taková to povinnost nařízena, s tím, že tady v této situaci by již nemuselo jít o nepřekonatelnou překážku ze strany lékaře.                 




Autor příspěvku

Mgr. René Šifta

Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (2006). Ve své právní praxi se specializuje na medicínské a zdravotnické právo v advokátní praxi Mgr. Jiřího Zbořila, kde zastupuje a obhajuje lékaře při soudních jednáních trestně právního charakteru. Od roku 2014 působí jako lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE, a to v rámci profesního programu MBA Management ve zdravotnictví.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.