Je možné považovat infarkt za pracovní úraz?

Při práci vznikají specifické a komplikované úrazy a děje. Zaměstnavatelé – a ve sporných případech i advokáti - stojí často před otázkou, zda se o pracovní úraz vůbec jedná, zvláště když k poškození zdraví došlo při netypické pracovní činnosti nebo když jde o méně častý či netypický úraz. V takovém případě musí být prokázána příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví. Většinu případů bude možné správně kvalifikovat jen za spolupráce lékaře, technika a právníka.

Infarkt myokardu a jiné cévní příhody

Infarkt myokardu (srdečního svalu) bývá v odborné literatuře označován jako plod arteriosklerózy, která se může vyvíjet již v mládí a postupuje věkem. Je tedy zásadně onemocněním, avšak za určitých okolností může být kvalifikován jako úraz a nastal-li v souvislosti s pracovním procesem, jako úraz pracovní. K tomu, aby infarkt myokardu byl uznán jako pracovní úraz, musí být splněny tyto podmínky (podmínky úrazového děje):

  • náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,
  • obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností nebo
  • práce, na níž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou zaměstnanec svými fyzickými schopnostmi nestačí

Bezprostřední příčinou infarktu je tedy psychické nebo fyzické trauma vzniklé na základě výše uvedené situace. Tyto právní a medicínské zásady byly formulovány v soudním rozhodnutí R 27/1962 a stanovisku R 11/1976. V souladu s tímto výkladem posuzují soudy stejně námahu z tělesné práce i námahu z duševní práce.

Za nepříznivé okolnosti se považují např. nepříznivý momentální zdravotní stav zaměstnance, špatné počasí, neobvyklá poloha či pohyb při práci.

Příklad z praxe a judikatury:

  • Přepravní kontrolor při provádění kontroly zjistil, že jeden z cestujících nemá platnou jízdenku. Ten z dopravního prostředku vyskočil a utíkal. Kontrolor za účelem zjištění jeho totožnosti za ním běžel, přičemž utrpěl infarkt myokardu. Vzhledem k pracovní náplni kontrolora je nutné běh za cestujícím považovat za náhlé vypětí sil, velkou námahu a nezvyklé úsilí, které přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce. V tomto případě se tedy jedná o pracovní úraz.

Z výše uvedených podmínek vyplývá, že za pracovní úraz nelze považovat infarkt myokardu, který se zaměstnanci přihodil např. na pracovní schůzce v důsledku rozčilení, byť při plnění pracovních úkolů, neboť k poruše zdraví tu nedošlo v důsledku duševního vypětí vyvolaného nadměrným pracovním zatížením.

 

 

Nemoci v létě

Horké léto může způsobit častá onemocnění i při pracovní činnosti, jako je např. úžeh nebo úpal.i.

Úžeh je nadměrné, náhlé a prudké opálení kůže sálavými, hlavně ultrafialovými slunečními paprsky. Při úpalu jde o zhroucení tělesné termoregulace. Jestliže se v horkém, dusném počasí nemůže zaměstnanec přiměřeně potit nebo se pot nemůže řádně odpařovat, dostaví se tepelný úpal. Úpal se vyskytuje zejména lidem ve vlhkých, horkých a nevětraných nížinách za dusného podmračeného dne, v přeplněných místnostech, prostranstvích a v dopravních prostředcích za nedostatku tekutin a při nedostatečné aklimatizaci na teplo. Úžeh postihuje zejména zaměstnance pracující v letních měsících na volných prostranstvích. Zaměstnavatel nesmí proto dovolit práci na prudkém slunci bez pokrývky hlavy a bez lehkého oděvu k ochraně pokožky těla. Zaměstnavatel je podle ZP povinen vytvářet vhodné podmínky k bezpečné a zdraví nezávadné práci. Za předpokladu, že je prokázána příčinná souvislost mezi činností zaměstnance a uvedeným následkem, je možné úžeh nebo úpal považovat za pracovní úraz.

  K úpalu může dojít i u  zaměstnanců, kteří pracují v kancelářích, dojde –li u nich ke zhroucení tělesné termoregulace. Může to nastat v případech, kdy zaměstnavatel např. v letním období nezajistí bezplatné ochranné nápoje, jak mu to přikazují právní předpisy, zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

 

Jiné nemoci jako důsledky pracovního přetížení

Některá poškození zdraví jsou na hranici mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání. Většinou se jedná o poškození zdraví psychického charakteru. I když většinou mají původ v nadměrné pracovní zátěži, nejsou  dosud jako nemoci z povolání uznávány. Je proto na příslušných legislativních orgánech, aby na základě analýz odborníků z oblasti pracovního lékařství, dali podnět k úpravám seznamu  nemocí z povolání, případně navrhli jiný seznam ohrožení nemocí z povolání. Tato legislativní otázka je vysoce aktuální zejména v období koronavirové pandemie.

Pro poškozené zaměstnance  není však nic ztraceno. Mohou uplatňovat nárok na náhradu jiné škody na zdraví , která je důsledkem pracovní činnosti, i když by se nejednalo o pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Museli by však prokázat, že ke škodě na zdraví došlo v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti ze strany zaměstnavatele. Tyto povinnosti jsou stanoveny zejména v pracovněprávních předpisech, jako je např. ZP, zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 361/2007 Sb., hygienické předpisy  atd.   




Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.