Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Pokud by si zaměstnanec vydělal méně po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve zdraví ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví.
Vyšší příspěvek na zapracování
Nová výše minimální mzdy se projevuje nejen v přímých částkách, které zaměstnanec dostane ve výplatě, ale má odraz v řadě dalších pracovněprávních předpisech. Jedním z nich je příspěvek na zapracování.
Tento příspěvek má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči ( § 33 zák.č.435/2004 Sb,- zákon o zaměstnanosti), byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce.
Příspěvek se poskytuje jednorázově zpětně na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tedy 8 100 Kč (dříve 7 600 Kč). Celková částka může být 24 300 Kč ( do 1.ledna 2022 je to částka 22 800).
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.
Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1.ledna 2022 je to 8 100 Kč.. U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 48 600 Kč.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Jednotlivé druhy škodlivin zhoršující pracovní prostředí uvádí nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jsou to např. chemické škodliviny, koncentrace prachu, hluk, vibrace, ionizující záření, elektromagnetické záření, infračervené záření, působení laserů, infekční nákazy, chemické karcinogeny, zvýšený tlak vzduchu a jejich nejvyšší přípustná koncentrace.
Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby hodinové minimální mzdy. Jedná se o zaměstnavatele, kteří odměňují mzdou (tzv. podnikatelské subjekty). Tato částka je od 1. ledna 2022 96,40 Kč (dříve 90,50 Kč), takže za 1 hodinu práce ve ztíženém pracovním prostředí poskytne zaměstnavatel příplatek nejméně ve výši 9,64 Kč (dříve 9,05 Kč). Pokud by ztěžujících vlivů bylo několik, např. prach a vibrace, a zaměstnanec za těchto podmínek pracoval, příplatek se násobí. Budou –li ztěžující vlivy např. dva, je příplatek za hodinu 2x 9,64 Kč.
Nesprávná podnikatelská praxe se vyskytuje v případě nezapočítávání haléřových částek do hodinové sazby s odůvodněním, že jde o nevýrazné hodnoty. Opak se však výrazně projeví, jestliže je tento příplatek poskytován po dobu několika hodin nebo jestliže je více škodlivých vlivů na pracovišti.
Minimální mzda v dalších zákonech
Minimální mzda ovlivňuje další pracovněprávní nároky.
Nárok na výplatu daňového bonusu na dítě vznikne zaměstnanci, jehož roční příjem dosáhne šestinásobku minimální mzdy, tedy 97 200 Kč a měsíčně polovinu minimální mzdy, tedy 8 100 Kč ( § 35d zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu). Rovněž se zvýší sleva na dítě za jeho umístění do školky, a to na 16 200 Kč (§ 35bb cit, zákona)..
Z minimální mzdy se bude vycházet i při placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu, pokud by se nejednalo o zaměstnance, u nichž se pojistné za toto období neodvádí. Minimální mzda je rozhodující i pro placení pojistného u neomluvené absence nebo stávky.
Od minimální mzdy se odvíjí i výše minimálního zdravotního pojištění - v roce 2022 to bude 2 187 korun.To se týká osob pracujících na zkrácený úvazek nebo lidí bez zdanitelných příjmů.
Zvyšuje s e i možný výdělek pro občana, který je zařazen a evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce ( § 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.) Může si měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 8 100 korun. Stejnou výši výdělku může mít uchazeč o zaměstnání, pokud jeho měsíční odměna v dohodě o pracovní činnosti připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Zaručená mzda
Současně s minimální mzdou se od 1. ledna 2022 upravují i částky zaručené mzdy. Jedná se o zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě. Zaručená mzda se rovněž nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou odměňování platem, neboť u nich se uplatní katalog prací ve veřejných službách a správě (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.). a na zaměstnance pracující podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy (viz § 112 zákoníku práce jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Pro 1. skupinu prací je zaručená mzda shodná s výší minimální mzdy. U zaměstnanců, kteří mají 40 hodinovou týdenní pracovní dobu je zaručená mzda ve skupinách prací stanovena takto: 1.skupina prací: 96,40 Kč za hodinu, 16 200 Kč za měsíc,2.skupina prací:106,50 Kč a 17 900 Kč, 3.skupina prací : 117,50 Kč a 19 700 Kč, 4. skupina prací : 129,80 Kč a 21 800 Kč, 5.skupina prací : 143,30 Kč a 24 100 Kč, 6.skupina prací : 158.20 Kč a 26 600 Kč, 7. skupina prací : 174.70 Kč a 29 400 Kč a 8. skupina prací : 192,80 Kč a 32 400 Kč.
Jak se vyhnout pokutám
Zvýšení minimální a zaručené mzdy může být pro mnohé zaměstnavatele, zejména s malým počtem zaměstnanců, příčinou pro její nerespektování z důvodů nedostatku finančních prostředků.
To znamená intenzivnější kontrolu ze strany inspektorátů práce.
Tuto negativní stránku minimální a zaručené mzdy potvrzují dosavadní výsledky kontrol v posledních třech letech, kdy bylo provedeno téměř 5 tisíc kontrol. Bylo zjištěno u zaměstnavatelů téměř 4 tisíce porušení předpisů, zejména v oblasti zaručené mzdy. Mezi nejčastější porušení patří postup zaměstnavatele, který nezařazuje zaměstnance do jedné z osmi skupin práce podle složitosti, obtížnosti a namáhavosti práce.
Podle § 26 odst. 1 písm.b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce se zaměstnavatel jako právnická osoba dopustí správního deliktu tím, že neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat alespoň ve výši minimální mzdy, případně nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat v stanovené výši. Pokutu lze uložit až do výše dvou milionu korun. Sankce ve stejné výši je u zaměstnavatelů- fyzických osob.