RESET – Přenastavování ve světě manažerském a globálním (2. část)

V této části se chci zaměřit na Schwabovu publikaci a alespoň stručně ji představit a inspirovat vás k tomu, abyste si ji (třeba) sami přečetli, ať už jsme studenti některých z programů ÚPPV či EBS, manažeři, podnikatelé nebo milovníci literatury či se učíte a zdokonalujete v angličtině. Nebývá častou příležitostí, abychom se seznamovali s perspektivami něčeho, co se dotklo tolika jednotlivců. Asi každý má na Covid-19 a situaci, kterou na mnoha úrovních a v mnoha důsledcích vyvolal, nějaký pohled a názor. Zde je výhodou, že se můžete podívat retrospektivně – s odstupem minimálně roku a půl - a nahlédnout, jak o situaci přemýšleli a co po šestiměsíční zkušenosti s pandemií (v době, kdy ještě „nebyla na stole“ vakcinace) považovali za důležité autoři a zejména (pro mnohé kontroverzní) osoba vizionáře Klause Schwaba.

Magické slovo RESET

Hlavním cílem knihy je pomoci pochopit, co přichází v mnoha oblastech. Autoři k tomu poznamenávají: „Jedna cesta nás zavede do lepšího světa: inkluzivnějšího, spravedlivějšího a více respektujícího matku přírodu. Druhý nás zavede do světa, podobajícímu se tomu, který jsme právě opustili – ale horšího a neustále sužovaného nepříjemnými překvapeními. Musíme to proto udělat správně. Rýsující se výzvy by mohly být závažnější, než jsme se dosud rozhodli si představit, ale naše schopnost resetu by také mohla být větší, než jsme se dříve odvážili doufat.“

(Nejen) těmito větami jistě zamotali hlavy a spustili vlny představivosti a kreativity. Ví to i autoři: „Širší pointa je následující: možnosti změny a z toho vyplývající nový řád jsou nyní neomezené a vázány pouze naší představivostí, v dobrém i ve zlém.“

Je pravděpodobné, že pandemie sama o sobě možná úplně nezmění svět, ale zřejmě urychlí mnoho změn, které se odehrávaly již před jejím vypuknutím. To zase uvede do pohybu další změny. To platilo v roce 2020 a platí stále. Cílovou pásku či „tečku“ si každý pokládá někde jinde.

Stále se spouští kaskády dějů. Systemický pohled na věc napovídá, že systémy mají vždy tendenci hledat rovnováhu a to, že co je „větší“, musí ustoupit tomu, co je „menší“. Zmínka o Matce přírodě a postavení člověka v ní je jistě iritující. Jistou faktografii (ne spekulace) nabídl například Yuval Noah Harari ve svých knihách Sapiens (Harari, 2018) a Homo Deus (Harari, 2017).

Aby autoři uvedli do souvislostí pandemii C-19, odvolávají se na historické paralely, jako je dýmějový mor v 17. století a zjevné ekonomické převraty, které urychlil. Otázka je pak nasnadě Proč by dnešek měl být z hlediska resetování ekonomiky jiný? Schwab s kolegou vypichují dva faktory - technologii a automatizaci.

Kniha diskutuje přenastavení ve třech rovinách:

• Makro rovině (makroreset)
• Mikro rovině (mikroreset)
• Individuální rovině (individuální reset)

Makro-reset

Makroreset se týká faktorů, které obvykle známe ze scény jakékoli strategické analýzy, má-li mít tato smysl. Týká se:

• Ekonomických faktorů a ekonomického resetu, kde jsou diskutovány i dilemata záchrany lidských životů ve vztahu k růstu, ekonomický růst, zaměstnanost, fiskální a monetární politika, inflace či vývoj měn, s důrazem na americký dolar.
• Sociální či společenské faktory a jejich přenastavení. Autoři vnímají nerovnosti, sociální neklid a návrat silných států či „velké vlády“ v utváření nových společenských kontraktů. Opět jde o potenciálně výbušnou část, leč stále s vědomím „můžeme si to udělat dobré i zlé“. První kroky a to, čeho jsme mediálně svědky za poslední dva roky mi osobně neořijde jako vykročení tím nejlepším směrem.
• Geopolitické faktory a jejich reset jsou předmětem další kapitoly. I zde zdrojem možných výbušných spekulací, souhlasu i nesouhlasu. Proti sobě stojí myšlenky globalizace a nacionalizace, globální vlády, rostoucí rivality mezi USA a Čínou i křehkost mnohých států a uskupení. Osobně se mi nezdálo, že by v knize byla nějak zásadně zmiňována role EU.
• V době diskusí o Zelené dohodě do hry vstupuje také část o resetu týkajícího se životního prostředí (environmentální reset), různé katastrofy, pandemická rizika, znečištění vzduchu, emise, vliv lockdownů nebo změna klimatu.
• Poslední makroreset částí jsou technologie a technologické přenastavení. WEF je advokátem digitální transformace, takže se nelze divit, že i autoři knihy jí věnují pozornost – z pohledu spotřebitele, regulátorů a firem.

K makroresetu dojde v kontextu tří převažujících sil, které formují náš dnešní svět:

• vzájemná závislost,
• rychlost a
• složitost (komplexita).

Toto trio působí v menší či větší míře na nás všechny, ať jsme kdokoli nebo kdekoli.

To vyvolává dvě otázky, které si autoři Great Reset kladou:

1) Jaký by měl být nový kompas pro sledování pokroku?

2) Jaké budou nové hnací síly ekonomiky, která je inkluzivní a udržitelná?

Nelze se divit, že Schwab s kolegou považují za obtížné identifikovat dlouhodobé dopady pandemie COVID-19 jak na HDP, tak na potenciální vzorce zotavení. Koneckonců ani po dalších 18 měsících od vydání knihy není jasno ve všech ohledech.

Pokud jde o první otázku ohledně kompasu, míní Schwab s Malleretem, že změna kurzu bude vyžadovat změnu myšlení světových vůdců, aby se více zaměřili a upřednostnili blaho všech občanů a planety. Takže „mindset“ a „mind reset“. Spojení „světoví vůdci“ a „blaho občanů“ i „blaho planety“, to je další věta a konstrukt, při němž se mnohým lidem (a oprávněně) dělají osypky. Důkazů pokřivení, cynismu, falše a manipulací zažil svět při hledání blaha pro obyvatele nespočet. Na ideji samozřejmě není nic špatného a je velice líbivá. Pohříchu cest, po nichž se vydat je mnoho, stejně jako priorit. Zrádnost úvah autorů knihy spočívá v tom (a ještě to budu zmiňovat), že nejsou proponenti řešení, byť implicitně čtenářům podsouvají bohulibé myšlenky příležitostí, blaha, inkluze, spravedlnosti, Matky přírody apod. V době rozmachu sociálních sítí a různorodých konspirací se tedy nelze divit, co vše pak vyplývá na povrch (a sledovat to, chce někdy velké sebezapření).

Budoucí svět a představy o něm se nám rodí v hlavách. Od Carol Dweck a její knihy Nastavení mysli“ (Dweck, 2015) zjednodušeně víme, že ubírání mysli může být fixní nebo růstové. Scénáře dopadů jednoho či druhého zažíváme a budeme zažívat. Proto ze studijního hlediska je strategické myšlení ve variantách velmi důležité.

Z ekonomického hlediska však podle autorů nezáleží jen na celkové velikosti ekonomiky, ale také na distribuci zisků a postupném vývoji přístupu k příležitostem. Vzhledem k tomu, že příjmová nerovnost je v mnoha zemích výraznější než kdy jindy a technologický rozvoj vede k další polarizaci, celkový HDP nebo průměry, jako je HDP na hlavu, jsou stále méně užitečné, coby skutečné ukazatele kvality života jednotlivců.

Součástí vize autorů je proto i nové pojetí HDP jako indexu ekonomického blahobytu. Naše současná koncepce HDP je založena na výrobě a spotřebě, která nezohledňuje dlouhodobou dostupnost zdrojů potřebných pro takový model. V návaznosti na to musí dynamika digitální ekonomiky položit základy pro holističtější chápání HDP a hodnoty vytvářené neplacenou prací.

V tomto duchu si kladu otázku, kde se berou zárodky některých dezinformací nebo konspirací. Pokud dezinformátorem či konspirátorem nejsem sám, protože tato myšlenka či vize se mi v obrysech toho, že se zabývám metrikami apod. honí už delší dobu. Takže v knize jsou zmiňovány i koncepty měření „štěstí“ (happiness).

Také odolnost (reselience) jako taková bude muset být podle autorů lépe měřena a monitorována, aby bylo možné změřit skutečné zdraví ekonomiky, včetně toho, co předurčuje (determinuje) produktivitu - instituce, infrastruktura, lidský kapitál, inovační ekosystémy apod.

Pandemie podle Schwaba a Mallereta poskytuje šanci vybudovat udržitelné společnosti prostřednictvím obnovy „šetrné k přírodě“. Leč i „zelené“ oživení čelí riziku, že bude odsunuto na vedlejší kolej kvůli bezprostřednějším obavám z pandemie a jejich dopadů. Touha po zotavení může vést státy k tomu, aby prosazovaly růst za každou cenu nebo podniky k tomu, aby usilovaly o zisk před udržitelností. První náznaky už zde jsou, ať už jde o subvencovéní nebo promíjení.

Také diskuse a „vlny“ kolem Zeleného údělu (Green Deal) nám již ledasco napověděly. Tendence utváření rýh ve společnostech a jejího dělení osobně vnímám jako smutné, ale z hlediska toho, co znamená strach a další traumata, tak rovněž „logické“ a také možná setrvalejší.

Ostatně v části, týkající se geopolitického resetu autoři uvádí: „V tomto chaotickém novém světě definovaném posunem k multipolaritě a intenzivním soupeřením o vliv už nebudou konflikty nebo napětí řízeny ideologií (s částečnou a omezenou výjimkou radikálního islámu), ale podněcovány nacionalismem a soupeřením o zdroje“.

Z makrohlediska je jistě každý z diskutovaných faktorů sám o sobě potenciální rozbuškou pro politizaci, spory, ne/pochopení i vznik různých fám, domněnek, dezinformací a dezinterpretací. Což se jistě na sociálních sítích v souvislosti s pojmem (i knihou) „Great Reset“ (nebo také „New Normal“) děje.

Potvrdilo už se to, co autoři v knize předpokládají na základě různých prvních signálů a náznaků, a sice, že „pandemie může urychlit změny v mnoha našich dobře zakořeněných společenských normách“.

Diskutované PESTE faktory podle mého názoru slouží jako uvědomění si či zvědomení toho, co je na této křižovatce ve hře. Uvědomění si toho není jen úkolem politických lídrů a velkopodnikatelů. Doporučuji knihu (a proto tento článek) i podnikatelům a studentům-manažerům. Jako stratég ji vnímám coby inspiraci.pro zohlednění ve strategických a scénářových úvahách pro mnohé dění. Byť spíše pro ty, kteří nevěří v „temné síly“ a matrix židovsko-podnikatelských rodin, které ovládají svět apod. Na druhé straně taková „hnutí“ existují a byť mají nálepku konspirací, obyčejní lidé za dva roky nabrali své vlastní zkušenosti s ne/otevřeností komunikace, viditelnou či skrytou manipulací, prosazováním jediné pravdy a dalšími záležitostmi. Výsledkem je polarizace, kterou jako jednu z variant předpokládal i Schwab s Malleretem.

Reset na úrovni odvětví a byznysu

Přenastavení bude zahrnovat dlouhou a komplexní sérii změn a přizpůsobování. Když s tím budou konfrontováni někteří lídři v různých oblastech byznysu a vysoce postavení manažeři, mohou být podle autorů v pokušení dát rovnítko mezi „re-set“ a „re-start“ v naději, že se vrátí ke starému normálu a obnoví to, co fungovalo v minulosti - tradice, osvědčené postupy a známé způsoby dělání věcí. V podstatě návrat do běžného provozu. Co vy na to? Jaké jsou vaše zkušenosti, paradigmata, naděje a touhy, cíle, scénáře…?

Autoři spekulují o tom, že se to nestane, protože se to stát nemůže. Některá průmyslová odvětví byla zdevastována ekonomickou hibernací vyvolanou (už tehdy v roce 2020) karanténami, lockdowny a opatřeními k sociálnímu distancování. Jiná odvětví budou mít problém získat zpět ztracené příjmy, než se vydají na stále zužující se cestu k ziskovosti, způsobenou ekonomickou recesí, která zachvátí/zachvátila svět. Být poslem špatných zpráv se zdá snadné. Zde bychom asi žádnou senzaci v knize hledat neměli.

Pro většinu podniků, které vstoupí do post-covidové budoucnosti, však bude klíčovou otázkou nalezení vhodné rovnováhy mezi tím, co fungovalo dříve, a tím, co je potřeba k prosperitě v nové situaci (pojem „nový normál“ také mnohé irituje). Pro tyto společnosti je pandemie jedinečnou příležitostí přehodnotit svou organizaci a ukotvit pozitivní, udržitelné a trvalé změny.

Jak na změny, to bylo předmětem diskuse třeba na mých webinářích:

• 6 pohledů na změnu ve světě zavirované současnosti (5/2021)
• Jak přenastavit své myšlení a docílit pozitivní změny (6/2021)
• Scénáře budoucnosti – umění dlouhodobého pohledu (10/2021)

Na tematických setkáních k managementu změn také o změnách a jejich zvládání diskutujeme a lze si tedy konkrétně představit, co zvládnutí a ukotvení změny obnáší.

Bez ohledu na odvětví a konkrétní situaci, ve které se nacházejí, bude téměř každá společnost/firma/podnik s jistou mírou rozhodovací pravomocí čelit podobným problémům a bude muset reagovat na některé běžné otázky a výzvy. Jako nejviditelnější z nich vidí autoři následující:

• Zda a do jaké míry podporovat práci na dálku? Koncept hybridní práce, home office, zkracování úvazků a mnohé další věci organizace a manažeři stále řeší.
• Kolik a která osobní setkání lze smysluplně nahradit virtuálními interakcemi? Opět i zde již zažíváme mnohé zkušenosti, virtuální přehlcení, zvládání různých platforem, bezpečnost a spolehlivost připojení apod.
• Jak lze transformovat podnikání a rozhodovací proces, aby se staly agilnějšími? Důraz na agilitu, předefinování byznys modelů apod., to jsou témata, k nimž jednou z perspektiv směřuje i Girodova kniha, kterou jsem zmiňoval v první části článku.
• Jak lze urychlit digitalizaci a přijetí digitálních řešení? Schwab je fanouškem digitální transformace a toto téma se nese diskusemi v rámci WEF a je také jednou z perspektiv pro knihu.

Obsahově autoři rozvádějí své myšlenky v mikroperspektivě resetu ve čtyřech částech:

1. Akcelerace digitální transformace
2. Odolnost dodavatelských řetězců
3. Zasahování vlád do podnikání
4. Kapitalismus zainteresovaných a ESG

Každá si zaslouží pozornost a s každou mají čtenáři jistě své zkušenosti. V bodech 1-3 vyhmátli autoři témata velmi trefně. Bod 4 představuje na jedné straně konzistenci Schwabova myšlení (Schwab 2021) i agendy WEF, na druhé straně může vyvolávat rozpory a nepochopení pro svou jistou „novost“ nebo „modernost“ (zejména v politických kruzích). Proto si dovolím malou vsuvku (mimo obsah knihy)

Stakeholder Capitalism

Kapitalismus zainteresovaných je systém, ve kterém jsou korporace orientovány tak, aby sloužily zájmům všech svých zainteresovaných stran (stakeholderů). Mezi klíčové zainteresované strany (Friedel, 2018) patří zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, akcionáři a místní komunity. V rámci tohoto systému je účelem společnosti vytvářet dlouhodobou hodnotu a nikoli maximalizovat zisky a zvyšovat hodnotu pro akcionáře na úkor jiných skupin zainteresovaných.

50. výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu bylo zaměřeno na kapitalismus stakeholderů s ústředním tématem „Stakeholders pro soudržný a udržitelný svět“. Klaus Schwab, zakladatel a výkonný předseda WEF a dlouholetý zastánce teorie stakeholderů tam prohlásil: „Lidé se bouří proti ekonomickým ‚elitám‘, o kterých se domnívají, že je zradily…“.

WEF poprvé za více než 40 let aktualizovalo svůj Davoský manifest, soubor principů, na kterých je tato fórum založeno. Nyní jasně uvádí, že „účelem společnosti je zapojit všechny své zainteresované strany do sdílené a udržitelné tvorby hodnot“ a dodává, že společnosti by měly mít nulovou toleranci ke korupci, dodržovat lidská práva a platit spravedlivý podíl na daních. (A opět může začít široká diskuse o slovech a činech.)

Obr. 1 – Typy kapitalismu. Zdroj: Schwab, Vanham (2021)

Pojďme však metodicky. Společnost McKinsey identifikovala pět zásad pro podniky, aby se zapojení zainteresovaných stran stalo realitou.

1. Dostat vedení na palubu (nalodit, zapojit lídry a vrcholové představitele podniků)
2. Stanovovat a sledovat environmentální cíle (viz. např. inspirace OSN)
3. Spolupracovat s dodavateli, starými i novými, na budování schopností a dovedností
4. Sloužit dlouhodobým potřebám spotřebitelů (zvláštní, že jeden by si myslel, že je to normální a jak to vše třeba podporují systémy řízení kvality ISO apod.)
5. Chovat se ke svým zaměstnancům s respektem a investovat do jejich budoucnosti (na to je třeba se zeptat zaměstnanců)

Kapitalismus stakeholderů může být buď ideologií přijatou lídry jednotlivých společností nebo modelem vynuceným vládami prostřednictvím zákonů a předpisů. Některé ze způsobů, jak mohou společnosti nezávisle prokázat závazek ke kapitalismu stakeholderů zahrnují:

• Vyplácení spravedlivé mzdy
• Snížení poměru mezi odměnami ředitelů a zaměstnanců
• Zajištění bezpečnosti na pracovišti
• Lobování za vyšší daňové sazby a vyhýbání se daňovým únikům
• Poskytování dobrých služeb zákazníkům
• Zapojení do poctivých marketingových praktik
• Investování do místních komunit
• Předcházení škodám na životním prostředí

Kostku poznámek uzavřu kroky, které umožní, aby se přístup kapitalismu zainteresovaných stal realitou, nikoliv pouze idealistickým a proklamovaným konstruktem:

• Krok 1: Pochopte, kdo jsou zainteresované strany
• Krok 2: Pochopte potřeby zúčastněných stran a budujte důvěru
• Krok 3: Definujte a měřte způsoby, jak sloužit zainteresovaným stranám
• Krok 4: Definujte a realizujte strategii kapitalismu zainteresovaných
• Krok 5: Vytvořte provozní model, který dokáže udržet dlouhodobou tvorbu hodnoty pro všechny zúčastněné strany

Vzhledem ke zkušenostem „obyčejných lidí“ je tady opět na scéně koncept, který může vyvolávat kontroverze při vnímaném propojení slova a činů, kázání vody a pití vína apod. Je zde jistě nové hodnotové pojetí. Bude jedním z těch, jimž se budu věnovat na nadcházejícím webináři (17.3.2022) k hodnotovým perspektivám organizace.

Obdobně je to s konceptem ESG (často považován za zodpovědné a udržitelné investování), který propojuje faktory environmentální €, sociální (S) a správcovské/vládní (G). Poradenský gigant PWC se tématu zhostil, a proto doporučuji pro více informací rozcestník PWC zde.

Byznys

V této části autoři spíše ilustrují, jak některé z hlavních rysů a trendů spojených s pandemií ovlivní konkrétní odvětví podnikání/byznysu.

V pasáži o sociální interakci berou v úvahu dopady na cestování a cestovní ruch, pohostinství, zábavu, maloobchod, letecký průmysl i automobilový průmysl.

Část věnovaná trvalým i přechodným změnám chování vykresluje dopady na maloobchod, realitní trhy a vzdělávání.

A konečně v pasáži o odolnosti postihují Sschwab a Malleret vlivy na velké technologie, zdraví a prospívání, bankovnictví a pojišťovnictví, automobilový průmysl a elektrickou energii.

Všeobecným závěrem, který asi příliš nepřekvapí je, že „mikroreset donutí každý podnik, firmu a organizaci v každém odvětví experimentovat s novými způsoby podnikání, práce a provozu“. Nepříliš průkazná, ale lákavá hypotéza, kterou autoři použili je, že „ti, kteří budou v pokušení vrátit se ke starému způsobu, selžou. Naopak Ti, kteří se přizpůsobí agilně a budou mít představivost, nakonec promění krizi ve svůj prospěch“.

Nevím, možná v některých ohledech je autorské přání (po velkém přenastavení) otcem myšlenky. Důkazy chybí, i s časovým odstupem. Poukázat je možné na jeden ze zmíněných tří fenoménů, které situaci ovlivňují – komplexit\u.

Individuální reset

Abychom mohli pokračovat v našem každodenním životě, bude třeba se přizpůsobit a zvládnout mnohé změny. To v podstatě zažil každý na vlastní kůži (a možná podle toho byl i mediálně onálepkován). Mnohé z těchto změn se mohou „normalizovat“ a stát se součástí post-pandemického období, případně se stát trvalými. Autoři se nebojí ani myšlenky, že dokonce mohou situaci ještě zhoršit. Tomu se autoři věnují v části „individuálního“ resetu.

Z mého pohledu je předčasnost a rychlost publikování perspektivou, která je s odstupem sporná, protože absolutně nezohledňuje naděje a hrozby z vln vakcinací a jejich efektů a dopadů do mnoha oblastí – zdravotní, společenské, psychické, mocenské apod. Zmínky o vakcinaci by na druhou stranu zavdaly ještě silnější impuls, (který se stejně zrodil) ke spekulacím, dezinterpretacím a dezinformacím.

Každopádně nám pandemie připomněla vrozenou lidskou křehkost, naše slabosti a naše chyby. Toto uvědomění v kombinaci se stresem a současným hlubokým pocitem nejistoty ohledně toho, co přijde dál, mohlo vědomě i na jiných úrovních vědomí změnit nás i způsob, jakým se vztahujeme k ostatním lidem a k okolnímu světu.

Psychologové poukazují na to, že pandemie, stejně jako většina transformačních událostí, má schopnost vyvolat v nás to nejlepší a nejhorší. A obojí se projevuje v čase. Proto je tato rovina individuálního přenastavení určitě „tenkým ledem“ na nějž se autoři vydali jen s omezenou perspektivou a důkazy prvotní odezvy po 6 měsících pandemie.

Obecně autoři odkazují na to, že první vlny po různorodých neštěstích a přírodních katastrofách lidi spojují. Stejně tak z psychologického hlediska vedou ke zjednodušování a černobílému vidění.

Schwab s kolegou kladou sugestivní otázku, zda Covid-19 „povede k tomu, že se lidé stáhnou do sebe nebo vyživí jejich vrozený smysl pro empatii a spolupráci a povzbudí je k větší solidaritě?“

Velkým tématem jsou také morální volby a rozhodnutí. To se v praxi potvrdilo a ukázalo se, že důsledkem je v mnohé rozdělení společnosti, které nastalo po prvotní solidaritě. Na povrch vystoupily perspektivy osobních, životních i společenských traumat a toho, že se nám jako společenským bytostem naše životy v mnohém obrátili naruby. Přes nedostatek důkazů v době psaní knihy si autoři uvědomovali možné dopady pro specifické skupiny:

• Stále více budou trpět úzkostnými poruchami jedinci s již existujícími duševními poruchami, jako je deprese.
• Opatření k sociálnímu distancování zhorší problémy s duševním zdravím.
• V mnoha rodinách ztráta příjmu v důsledku nezaměstnanosti uvrhne lidi do fenoménu „smrti ze zoufalství“
• Bude narůstat domácí násilí a zneužívání, zejména na ženách a dětech.
• Ohroženy zejména zvýšenou duševní tísní budou „zranitelní“ lidé a děti – osoby v péči, sociálně-ekonomicky znevýhodněné a zdravotně postižené, které potřebují nadprůměrnou míru podpory.

Data a statistiky, studie dopadů, vyčíslování těchto nepřímých škod… To vše teprve nastává. Hledání příčin a důsledků bude komplikované. Osobně mě velice mrzí a rmoutí, že takovým věcem mocní tohoto světa nepřikládali význam a nedokázali komunikovat o dopadech v následných vlnách na prospívání a duševní zdraví. V mnohém se upjali k „jediné pravdě“ či jakémusi „konečnému řešení“ v podobě vakcinace. Spíše než „andělská“, se projevila „ďábelská“ tvář politicko-společenského dění, za výrazného přispění médií. I to autoři v knize naznačují a uvádí jako jednu z alternativ.

Závěr (knihy)

Dejme slovo autorům: „Hluboká krize vyvolaná pandemií nám dala spoustu příležitostí zamyslet se nad tím, jak naše ekonomiky a společnosti fungují a jakými způsoby nefungují. Verdikt se zdá jasný: musíme se změnit; měli bychom se změnit. Ale můžeme? Poučíme se z chyb, které jsme udělali v minulosti? Otevře pandemie dveře k lepší budoucnosti? Uděláme pořádek v našem globálním domě? Jednoduše řečeno, uvedeme do pohybu Velký reset? Resetování je ambiciózní úkol, možná až příliš ambiciózní, ale nezbývá nám nic jiného, než se ho ze všech sil snažit dosáhnout. Jde o to, aby byl svět méně rozdělený, méně znečištěný, méně destruktivní, inkluzivnější, spravedlivější a férovější, než jsme jej zanechali v předpandemické éře. Nedělat nic nebo příliš málo je náměsíčným krokem ke stále větší sociální nerovnosti, ekonomické nerovnováze, nespravedlnosti a zhoršování životního prostředí. Opomenutí jednat by se rovnalo tomu, že by se náš svět stal zlomyslnějším, rozdělenějším, nebezpečnějším, sobečtějším a jednoduše nesnesitelným pro velké části světové populace. Nedělat nic není schůdná možnost.“

Za absolutní předpoklad pro správný reset považují autoři knihy větší spolupráci a kooperaci v rámci zemí i mezi nimi. Spolupráci („svrchovaně lidskou kognitivní schopnost, která staví náš druh na jeho jedinečnou a mimořádnou trajektorii“) lze shrnout jako „sdílenou záměrnost“ jednat společně směrem ke společnému cíli. Bez toho podle Schwaba prostě nemůžeme postupovat. „Bude postpandemická éra charakterizována větší či menší spoluprací? Existuje velmi reálné riziko, že zítra bude svět ještě rozdělenější, nacionalističtější a náchylnější ke konfliktům než dnes.“

Mnohé z trendů, které autoři přezkoumávají v částech k makroresetu naznačují, že s přechodem do budoucnosti bude náš svět méně otevřený a méně spolupracující než před pandemií. V mnohém se zdá, že se tak s odstupem necelých dvou let od publikování knihy děje.

Autoři zmiňují i alternativní scénář, ve kterém kolektivní akce a větší spolupráce mezi národy umožní rychlejší a pokojnější „exit“ z koronavirové krize. Jakmile se ekonomiky znovu nastartují, existuje podle nich příležitost začlenit do oživení větší společenskou rovnost a udržitelnost, což může urychlit pokrok směrem k cílům udržitelného rozvoje do roku 2030. To je směr, který podle autorů může nastartovat novou éru prosperity.

Závěrečná slova autorů v knize zní možná pateticky: „Nyní jsme na rozcestí. Jedna cesta nás zavede do lepšího světa: inkluzivnějšího, spravedlivějšího a více respektujícího matku přírodu. Druhý nás zavede do světa, který se podobá tomu, který jsme právě opustili – ale horší a neustále sužovaný nepříjemnými překvapeními. Musíme to proto udělat správně. Rýsující se výzvy by mohly být závažnější, než jsme se dosud rozhodli si představit, ale naše schopnost resetu by také mohla být větší, než jsme se dříve odvážili doufat.“

Umbrello (2021) v své recenzi uvádí, že „zastánci proti Velkému resetu často používají argumenty založené na předpokladu, že naléhavost změny odezní a věci se vrátí do „normálu“ nebo že jsme prošli podobnými traumatickými změnami a přežili. Je tedy málo, co můžeme změnit, i kdybychom chtěli. Ale jejich argument pro nutnost Velkého resetu se vymyká malým nebo „okrajovým“ změnám, které popisují. Namísto toho funguje jako úplné nové projednání a přehodnocení společenské smlouvy“.

Opět více otazníků, něž odpovědí. Autoři to vědí, proto také kolem knihy tolik spekulací, protože odpovědi hledáme na různých úrovních vědomí, hodnotového systému, společensko-politické situace, ovlivňováni médii hlavního proudu i alternativami apod.

Závěrečné poznámky

Autoři čerpají z debat v mnoha doménách a různých sektorech. Snaží se zmapovali krajinu hlediska a ideologie, které řídí současné (oficiální?) myšlení. V konečném důsledku obhajují autoři podstatnou část jakési sociálně-politicko-ekonomické re-vize. Není to však „jaknatologie“, autoři nenabízí žádná konkrétní specifika, akce, projekty či cíle, jak by toho o čem píší bylo možné dosáhnout. Myslím, že by to bylo dosti troufal. Do svého postoje autoři investují hodně úsilí i argumentů. Někteří z toho mohou číst zprávu „tudy vede cesta“. Z mého pohledu je to perspektiva, kterou je dobré a užitečné vzít v úvahu, je to konzistentní s dílem a prací zakladatele WEF, hypoteticky možné. Naštěstí pro nás se „velký reset“ nedá nařídit. Můžeme-li však využít Schwabovy inspirace, argumentace a hypotéz, udělejme to jako součást politického, podnikatelského, manažerského i dalšího arzenálu, který máme k dispozici.

Koneckonců právě probíhající napětí a krize ve vztazích Rusko-Ukrajina a další světové dění naznačují a odkrývají nové perspektivy o tom, jak jsme se z více než dva roky trvající anabáze Covid-19 dokázali ne/poučit.

Rychlost, s jakou byla kniha Covid-19: The Great Reset a její konkrétní témata, různorodé teze a hypotézy, vytvořeny, je jednou ze sporných rolí, kterou hraje kniha (WEF, Schwabovo jméno a dílo…) v konspiračních zprávách, vlnách a roztodivně radikálních názorech, s nimiž bylo možné se od doby vydání knihy setkat. Možná často od těch, kteří mlží a kromě názvu „Great Reset“ knihu ani neviděli. Kdoví.

Takže…

Proč si Schwabovu a Malleretovu knihu přečíst?

• Uděláte si vlastní názor (!!!), obsah knihy není nutné přijmout či odmítnout „i s chlupama“.
• Uzřete širší kontext a můžete posoudit, v čem měli autoři pravdu, v čem se mýlili, co zůstalo otevřené (a že nemá smysl hledat jedinou „správnou“ pravdu) a jak vše ladí s vašim hodnotovým uspořádáním.
• Vybrané myšlenky můžete vztáhnout na své podnikání, manažerskou práci, studium, osobní život apod. opět v retrospektivě časového odstupu
• Rozšíří se vaše strategické povědomí, lépe porozumíte tomu, zda a jak je důležitá strategická analýza
• Uvědomíte si jednu z možných struktur pro rozbor různých témat z akademického hlediska (argumenty, zdroje…)
• Najdete zde řadu relevantních zdrojů pro vlastní pátrání, sestavování svých vlastních nebo doplňujících analýz a úhlů pohledu apod.
• Povzbudíte svůj úsudek a kritické myšlení.
• Nespadnete tak snadno do pasti laciných manipulací, umělých konstrukcí a neověřených fake news, dezinformací či dezinterpretací.
• …

Literatura:

• DWECK, Carol. Nastavení mysli. Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál.Praha: Jan Melvil Publishing. 2015. 303 s. ISBN 978-80-87270-72-1.
• FRIEDEL, Libor. Zmapujte si zainteresované strany ve 4 krocích. In. Blog Libora Friedela. 10.9.2018 [cit. 21.2.2022]. Dostupné z https://www.liborfriedel.cz/zmapujte-si-zainteresovane-strany/.
• FRIEDEL, Libor. Reset: Přenastavování ve světě manažerském i globálním (1. část). In. Ústav práva a právní vědy – aktuality. 11.2.2022 [cit. 21.2.2022]. Dostupné z https://www.ustavprava.cz/blog/2022/02/reset-prenastavovani-ve-svete-manazerskem-a-globalnim-1-cast-clanku-ke-kniham-resetting-management-a-covid-19-the-great-reset/.
• HARARI, Yuval, Noah. Sapiens: Stručné dějiny lidstva. Voznice: Leda, 2018. 518 s. ISBN 978-80-7335-569-2.
• HARARI, Yuval, Noah. Homo Deus: Stručné dějiny zítřka. Voznice: Leda, 2017. 431 s. ISBN 978-80-7335-502-9.
• SCHWAB, Klaus, MALLERET, Thierry. Covid-19: The Great Reset. Geneva: Forum Publishing, 2020. 280 s. ISBN 978-2-940631-12-4.
• SCHWAB, Klaus, VANHAM, Peter. Stakeholder Capitalism: A Global Economy that Works for Progress, People and Planet. Hoboken: John Wiley & Sons, 2021. 304 s. ISBN 978-1-119-75613-2.
• UMBRELLO, S. Should We Reset? A Review of Klaus Schwab and Thierry Malleret’s ‘COVID-19: The Great Reset’. Journal of Value Inquiry (2021). https://doi.org/10.1007/s10790-021-09794-1.

Další odkazy:

• https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Reset
• https://www.weforum.org/agenda/2022/01/davos-agenda-2022-highlights-key-takeaways/ - info k virtuálnímu setkání v Davosu
• https://intelligence.weforum.org/ - strategický vhled a kontextové zpravodajství z WEF

Obálka knihy