Vystudovala FF UK v Praze. Během své bohaté profesní kariéry se stala uznávanou expertkou v oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů, působila též několik let na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Je uznávanou expertkou v oblasti mezinárodní politiky a mezinárodních vztahů. Od roku 2010 působí jako lektorka na Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a od roku 2013 na European Business School SE, kde je garantkou profesního programu MBA Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila dne 12. března 1999 do NATO (Severoatlantické aliance). Tento den ve městě Independence (město na předměstí Kansas City, ve kterém vyrůstal budoucí americký prezident Harry S. Truman) v americkém státě Missouri, převzala ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová ratifikační listiny o vstupu České republiky, Polska a Maďarska do NATO. Tyto ratifikační listiny odevzdali za jednotlivé země tehdejší ministři zahraničí, konkrétně Jan Kavan za Českou republiku, Bronislaw Geremek za Polsko a János Martonyi za Maďarsko.
Ve svém následném projevu Madeleine Albrightová uvedla: „Dnes uznáváme to, co vždy platilo v duchu. Dnes svými činy potvrzujeme, že země krále Štěpána a kardinála Mindszentyho, Karla IV. a Václava Havla, Koperníka a papeže Jana Pavla II. plně a neodvolatelně přebývají v atlantickém společenství za svobodu. A k tomu říkám, abych citovala starý středoevropský výraz: "Aleluja“. Do historie se 12. březen 1999 zapíše jako den, kdy obyvatelé Maďarska, České republiky a Polska prošli otevřenými dveřmi NATO a zaujali své právoplatné místo v jeho radách. Vaše osudy už nikdy nebudou přehazovány jako pokerové žetony na vyjednávacím stole. Ať už se podílíte na revizi strategické koncepce Aliance, nebo se zapojujete do partnerství NATO s Ruskem, slib "nic o vás bez vás" je nyní formalizován. Jste skutečnými spojenci, jste skutečně doma. Od chvíle, kdy bylo poprvé rozhodnuto o přizvání nových členů, prezident Clinton tvrdil, že větší NATO učiní Ameriku bezpečnější, naši Alianci silnější a Evropu mírumilovnější a jednotnější. … Od roku 1949 je podle článku V Severoatlantické smlouvy hlavním posláním naší aliance kolektivní obrana. To se nesmí změnit a ani se nezmění. NATO je obranná aliance, nikoliv globální policista. … Účelem NATO totiž není stavět nové zdi, ale spíše bourat ty staré. … Nikdy nezapomínejme, že svoboda má svou cenu. A nikdy nezapomínejme, jak se naše spojenectví dalo dohromady, co představuje a proč zvítězilo. … Belgický premiér Spaak dodal: "Nový pakt NATO je čistě obranný, nikoho neohrožuje. Neměl by proto nikoho znepokojovat, s výjimkou těch, kteří by mohli podporovat zločinnou myšlenku uchýlit se k válce." [1]
Ve stejný rok (1999) slavilo NATO výročí padesáti let od svého založení.
Po roce 2010 pracovala Madeleine Albrightová na nové Strategické koncepci pro NATO, kdy NATO vytvořilo skupinu seniorních poradců, kteří dostali za úkol tuto koncepci vypracovat, a právě Madeleine Albrightová se stala předsedkyní této skupiny.
Při příležitosti dvacátého výročí přijetí České republiky do NATO v březnu 2019 přijela do Prahy a na místě, kde obvykle nosívala brož, měla připnutý Řád bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání České republiky, které jí udělil v roce 1997 prezident Václav Havel.
Při této příležitosti Madeleine Albrightová prohlásila: ”Potřebuji být hrdá na zemi, kde jsem se narodila, a jsem šťastná, že mohu tento řád nosit. …. NATO není jen nejmocnější vojenské uskupení historie, je to také spojenectví demokracií. Preambule zakládací smlouvy zmiňuje Všeobecnou deklaraci lidských práv. … Když jsme uvažovali o vstupu prvních tří zemí ze střední Evropy, začali jsme v roce 1994 programem Partnerství pro mír (Partnerství pro mír - Partnership for Peace, zkratka PfP, je program spolupráce Severoatlantické aliance s armádami států, které nejsou jejími členy), celý proces zabral pět let.” [2]
Madeleine Albrightová
Narozena 15. května 1937 v Praze, zemřela 23. března 2022 ve Washingtonu, D. C.
Vyrůstala na pražském Smíchově v rodině československého diplomata – jejím otcem byl Josef Korbel, od kterého se dle svých vlastních slov učila historii. Byla americká diplomatka, politička a spisovatelka. Vrcholem její kariéry byl post americké ministryně zahraničí, který zastávala v období 23. ledna 1997 – 20. ledna 2001 za vlády prezidenta Billa Clintona v jeho druhém funkčním období.
[1] ALBRIGHT, Madeleine. Madeleine Albright speech on the Occasion of the Accession into the Czech Republic, Hungary and Poland to the North Atlantic Treaty Organization. U.S. Department of State Archive [online]. 12.03.1999. Dostupné z: https://1997-2001.state.gov/www/statements/1999/990312.html
[2] TOMÁŠEK, Pavel a Ivan ADAMOVIČ. Putina v KGB naučili propagandu moc dobře. Snaží se mezi naše spojence a USA vrazit klín, řekla před třemi lety v rozhovoru Albrightová. Deník N [online]. Praha: N media, 12.03.2019. Dostupné z: https://denikn.cz/88047/kdybych-mela-dnes-prizvat-cechy-polaky-a-madary-do-nato-byla-bych-velmi-nervozni-priznava-madeleine-albrightova/