Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Podle zákoníku práce
Zákoník práce (dále ZP) č. 262/2006 Sb.,v §32 uvádí, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podrobnosti jsou upraveny v § 59 tohoto zákona.
V legislativním připomínkovém řízení k novele vyhlášky se objevovaly názory a požadavky na zrušení povinnosti zaměstnavatele vyslat zaměstnance ucházejícího se o práci na vstupní lékařskou prohlídku. Odůvodnění zrušení vstupních prohlídek spočívalo v tom, že s e jedná o byrokratickou zátěž zaměstnavatelů.
Těmto požadavkům nemohlo být vyhověno, neboť odstranění povinnosti k prohlídce by si vyžádalo změnu zákona. Kromě této legislativní námitky je důležitá skutečnost, že zaměstnavatel si musí v každém případě před nástupem nového zaměstnance do zaměstnání ověřit jeho zdravotní způsobilost k práci, kterou bude podle pracovní smlouvy vykonávat. Kromě toho je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst.1. písm.a) ZP). Rozhodovaly tedy nejen závažné legislativní důvody, ale i praktické personální okolnosti.
Nové důvody ke vstupní prohlídce
Povinnost k vykonání vstupní prohlídky tedy nebyla zrušena, ačkoliv to zaměstnavatelé požadovali. Naopak – byly rozšířeny povinnosti zaměstnavatele vyslat budoucího zaměstnance na její vykonání :
-při výskytu profesních rizik uvedených v příloze k vyhlášce,,jako je např. práce s chemickými látkami, výskyt kožních nemocí ekzémového charakteru apod.
- před změnou druhu práce je –li vykonávaná za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. (Přitom odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů práce nejméně o jeden, a to u prací, které nejsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví označeny jako rizikové, v důsledku čehož se práce stane rizikovou, nebo dojde ke změně faktoru rizikové práce, popřípadě dojde k zařazení k výkonu rizikové práce),
- před prvním zařazením na noční práci, jde-li o zaměstnance pracujícího v noci , nebo
- pokud to zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání vyžaduje. (Vyžaduje-li uchazeč o zaměstnání vstupní prohlídku, vyhotoví o tom zaměstnavatel písemný záznam; vyžaduje-li zaměstnavatel vstupní prohlídku, vystaví zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.)
Jestliže uchazeč o zaměstnání neabsolvuje vstupní lékařskou prohlídku, posuzuje se, jako by nebyl ze zdravotních důvodů vykonávat zvolené zaměstnání.
V žádném případě není možné považovat za neplatnou pracovní smlouvu, jestliže nebyla vykonána vstupní lékařská prohlídka. Přesto se tyto negativní tendence v personální praxi projevují. Jedná se „ jen“ o porušení právní povinnosti ze strany zaměstnavatele, který nemá lékařsky ověřeno, zda je zaměstnanec schopen vykonávat zvolenou práci.
Úhrada vstupní prohlídky
Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní (např. pracovní poměr nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel prohlídku nehradí, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o její úhradě i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Jde – li o vstupní prohlídku, kterou se posuzuje zdravotní způsobilost uchazeče o práci v noc i, hradí ji vždy zaměstnavatel.
Uhradí – li prohlídku zaměstnavatel, je možné výdaj za ní zahrnout do nákladů zaměstnavatele podle § 24 odstavec 2 zákona o daních z příjmů. Bylo by však v rozporu se zákonem, kdyby zaměstnavatel stanovil ve svém vlastním opatření (např. ve vnitřním předpise) nebo sjednal se zaměstnancem, že lékařskou prohlídku bude hradit až po uplynutí zkušební doby po jeho nástupu do pracovního poměru. Může např. stanovit ve vnitřním předpise nebo sjednat v kolektivní smlouvě, že bude vstupní prohlídku hradit ve všech případech. I když by nebyl uzavřen pracovněprávní vztah.