Jak rozmnožit majetek za pomocí svěřenského fondu?

Majetek vložený do svěřenského fondu není neměnný. Svěřenský fond obvykle bývá zakládán minimálně s cílem stávající majetek zachovat, často je však zakládán i přímo s cílem jej dále rozmnožovat. Tomu odpovídá i skutečnost, že správce svěřenského fondu má dle občanského zákoníku povinnost tzv. plné správy majetku, pokud není ve statutu svěřenského fondu výslovně zakotvena prostá správa.

Plná správa majetku

Plná správa je upravena v § 1409 občanského zákoníku, podle kterého správce postupuje tak, aby jeho jednání vedlo k rozmnožení majetku ve svěřenském fondu a k jeho uplatnění v zájmu beneficienta (obmyšleného). Pro plnou správu je charakteristické, že by majetek ve svěřenském fondu neměl být zmenšován. Za účelem rozmnožení majetku ve svěřenském fondu je správce oprávněn činit vše, co je k takovému výsledku potřebné.

Správce musí při správě majetku vloženého do svěřenského fondu postupovat s péčí řádného hospodáře, musí být obezřetný při nakládání s majetkem ve svěřenském fondu. Musí vést záznamy o jednotlivých krocích, které byly učiněny, a provést závěrečné vyúčtování. Nicméně tyto povinnosti ještě neznamenají, že musí správce vždy dosáhnout požadovaného výsledku (tj. zhodnocení majetku). Může nastat situace, kdy správce o zhodnocení majetku usiluje, postupuje zcela v souladu se zákonem a odborně, ale k rozmnožení majetku přesto nedojde. V takovém případě by správce měl být připraven si svůj postup dostatečně obhájit.

Osoba svěřenského správce a její charakteristiky

Samotná plná správa majetku spolu s dodržováním povinností správce svěřenského fondu však obvykle ještě nepostačuje k tomu, aby došlo k rozmnožení majetku. K tomu jsou nutné i další faktory. Význam má i samotná osobnost správce. Ačkoliv legislativa klade na svěřenského správce jen minimum požadavků, protože jím může standardně být jakákoliv fyzická osoba, která je svéprávná a nenachází se v úpadku, v praxi lze doporučit (zejména v případech, kdy je svěřenský fond zakládán s cílem rozmnožení majetku) zvolit si takovou osobu, která bude mít jak odborné znalosti a schopnosti, tak i dostatek času se správě svěřenského fondu a zhodnocování majetku ve fondu aktivně věnovat.

Při snaze o rozmnožení majetku je tak vhodné zvolit správce, který je např. finančním poradcem, investičním specialistou, ekonomem, profesně se již správě cizího majetku věnuje apod. Pokud je do svěřenského fondu vkládána obchodní společnost, bývá vhodné si za správce zvolit například jejího ředitele, jednatele či někoho z top managementu, kdo má již s vedením této konkrétní společnosti zkušenosti a dále by pokračoval v činnosti tak, aby společnost dosahovala zisků (případně je navyšovala).

Multidisciplinární spolupráce správce

Za účelem rozmnožení majetku ve svěřenském fondu je žádoucí, aby správce, který je obvykle specialistou na určitou oblast, nicméně řadě dalších aspektů problematiky nemusí v plném rozsahu rozumět, využíval multidisciplinární spolupráci s dalšími odborníky, kteří jeho znalosti a dovednosti vhodným způsobem doplní. Typicky je běžné, že svěřenský správce při snaze o zhodnocení majetku ve svěřenském fondu spolupracuje například s finančními poradci, daňovými poradci, účetními, ale i advokáty či manažery rizik. Tito odborníci mohou doporučit vhodné produkty k realizaci investic, pomoci s daňovou optimalizací výnosů ze svěřenského fondu či analyzovat rizika spojená s určitou investici.

Investice finančních prostředků

V případě, že byly do svěřenského fondu vloženy finanční prostředky, je za účelem rozmnožení majetku svěřenského fondu nezbytné tyto prostředky dále investovat do různých finančních a jiných nástrojů. Typicky se k investování využívají fondy, ale také akcie či dluhopisy a další finanční nástroje (např. spořicí či terminované účty aj.). Svěřenský správce musí při rozhodování, do kterého nástroje bude investovat, zhodnotit jednak očekávanou výši výnosu a také rizikovost dané investice. Lze doporučit, aby prostředky byly investovány do více různých nástrojů s různou mírou rizikovosti i předpokládaného zisku, čímž dochází k diverzifikace rizika spojeného s investicemi. Správce by dále měl průběžně monitorovat příležitosti na trhu a zároveň vyhodnocovat stávající investice a případně rozhodnout o změně nástroje, do kterého je investováno.

Vedle investice do finančních nástrojů je také možné majetek ve svěřenském fondu rozmnožovat prostřednictvím poskytování úvěrů, které jsou úročeny. Oblíbenou formou investice volných finančních prostředků jsou také start-upy. Pod pojmem start-up se rozumí nově založená či začínající společnost, která se na základě inovativní podnikatelské koncepce za použití vyspělých technologií rychle vyvíjí a má velký potenciál hospodářského růstu. Tato forma investic může být velmi výnosná, nicméně je také riziková. Významná část start-upů totiž končí neúspěchem.

Vedení podnikání správcem

V případech, kdy byla do svěřenského fondu vložena obchodní společnost či podíl v obchodní společnosti, je vhodnou cestou, jak rozmnožit majetek svěřenského fondu, pokračování v úspěšném podnikání této společnosti. Správce svěřenského fondu v takovém případě může podnikání vést, může jej také inovovat a dále rozvíjet. Zakladatel by v takovém případě měl volit správce, který k tomu má dostatek zkušeností a kvalifikaci (vhodný je např. zkušený zaměstnanec společnosti).

Pronájem nemovitostí vložených do fondu

Do svěřenského fondu bývají vkládány také nemovitosti. V případě, že pro ně zakladatel ani svěřenský fond nemá jiné využití (např. vlastní bydlení, provozování vlastní kanceláře aj.), lze doporučit jejich pronájem za účelem zhodnocení majetku ve svěřenském fondu. Správce musí s ohledem na charakter nemovitosti zjistit, zda je vhodnější dlouhodobý pronájem, anebo krátkodobý pronájem (např. prostřednictvím portálů jako je Airbnb), popř. zda dává smysl začít nemovitost provozovat např. jako penzion. I v případě, že je nemovitost využívána, je vhodné zvážit, zda nelze pronajmout např. nebytový prostor, který využíván není, umožnit ve vybraných termínech např. pronájem zasedací místnosti, která není plně využitá apod. Vždy je nutné zjistit, jaká je cena obvyklá za pronájem podobné nemovitosti za podobným účelem v daném místě, a podle toho stanovit cenu, za kterou budou nemovitosti pronajímány.

Závěr

Vedle výše uvedených možností existují i další varianty, jak dosáhnout rozmnožení majetku ve svěřenském fondu. Vždy záleží jednak na charakteru konkrétního fondu, druhu majetku, který je do něj vložen, ale také na aktivitě a odbornosti správce.

Zdroje:

HRUŠKOVÁ, Eva, TURNBULL, James. Svěřenské fondy: krok za krokem. Praha: Grada Publishing, 2021. Právo pro praxi. ISBN 978-80-271-3089-4, s. 106 a násl.

SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a kol Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář [§ 1400-1474]. Praha: C.H. Beck, 2015. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-548-0, s. 450 a násl.

TICHÝ, Luboš, ed. Svěřenský fond a trust - jejich fungování v mezinárodním srovnání. 2. vydání. Praha: Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 2017. ISBN 978-80-87975-67-1, s. 156-183.