V roce 2003 absolvoval magisterský studijní program právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pak v roce 2011 získal doktorát ze správního práva, v roce 2022 rovněž v Praze absolvoval profesní postgraduální program LL.M. – Veřejné právo na Ústavu práva a právní vědy.
Níže uvedený text posuzuje, zda a jak mohou rodiče ovlivňovat správu jmění svého dítěte, které bylo svěřeno do ústavní péče, ale vlastně do jakékoli formy náhradní péče.
Při posouzení této otázky je třeba nejprve vyjít z vymezení rodičovské odpovědnosti podle ustanovení § 858 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), které si rozdělíme do jednotlivých odrážek pro lepší pochopení souvislostí jinak hutného textu:
Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají
- v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj,
- v ochraně dítěte,
- v udržování osobního styku s dítětem,
- v zajišťování jeho výchovy a vzdělání,
- v určení místa jeho bydliště,
- v jeho zastupování a spravování jeho jmění;
vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.
Jednotlivým aspektům a oblastem výkonu rodičovské odpovědnosti rodiči se pak věnují § 865 - § 909 o. z. Pokud v posuzovaném případě soud svěřil dítě do ústavní péče, omezil tím rozsah rodičovské odpovědnosti ohledně péče o dítě (tedy část rodičovské odpovědnosti uvedenou v první odrážce), jelikož „rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit“ (srov. § 971 odst. 1 o. z., obsahující důvody svěření do ústavní výchovy). Pokud soud neupravil rozsudkem další oblasti rodičovské odpovědnosti, mám za to, že rodiče jsou nadále oprávněni a povinni je vykonávat, a to v zájmu dítěte, ostatně jako celou rodičovskou odpovědnost jako souhrn povinností a práv k dítěti (§ 875 odst. 1 o. z.).
Podle § 896 odst. 1 mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat. S peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí bezpečně nakládat.
Pokud jde o zákonné vymezení obsahu ústavní výchovy, dle § 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o ústavní výchově (…) je účelem školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy zajišťovat dítěti na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání.
Výše kapesného, na které má dítě v ústavní péči nárok, je stanoveno v § 2 nařízení vlády č. 460/2013 Sb., provádějícího zákon o ústavní výchově. Měsíční částka kapesného se v závislosti na věku dítěte pohybuje od 40 do 450 Kč.
Pokud rodiče nebyli omezeni ve výkonu té části rodičovské odpovědnosti, která se týká správy jmění dítěte, nemělo by je tedy v případě požadavku dítěte na vyplacení vyšší částky, než je částka kapesného dle nařízení vlády, ústavní zařízení obcházet a mělo by je jednak o požadavku dítěte informovat, získat jejich stanovisko a postupovat v jeho mezích.