Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
První limit měl platit pro odměnu za měsíc. Při jeho překročení zaměstnavatel by měl odvést sociální pojištění, jestliže odměna překročí 25 % průměrné mzdy, tedy 10 500 Kč. Druhý limit ve výši 40 % průměrné mzdy platil pro souběh více dohod. Pro rok 2024 by to byla částka 17 500 Kč.
Tato úprava byla po zásadních připomínkách Hospodářské komory, Komory daňových poradců, Svazu podnikatelů a velkých podniků v Poslanecké sněmovně při jednání 17. 4. 2024 změněna. Odvody by měly, podle schváleného pozměňovacího návrhu, platit od 1. 1. 2025. Ovšem ve změněné podobě. Pokud bude odměna podle DPP měsíčně vyšší než 10 500 Kč, zaměstnavatel uhradí pojistné. U dalších DPP, např. u jiného zaměstnavatele, nesmí odměna přesáhnout 4 000 Kč měsíčně, jinak by se rovněž muselo odvést pojistné.
Příklad 1
Od 1. 7. 2024 jsou tyto dohody pouze oznamovány, aby měla Česká správa sociálního zabezpečení možnost „zmapovat“ situaci v této oblasti a až od 1. 1. 2025 by platily změny v oblasti limitů pro odvod pojistného.
Příklad 2
Zaměstnavatel musí vždy do 20. dne po skončení měsíce Českou správu sociálního zabezpečení informovat o svých zaměstnancích na DPP. Povinnost má i zaměstnanec (brigádník). Musí zaměstnavatele informovat o tom, že vykonává práci na DPP ve stejném měsíci i u jiného zaměstnavatele. Tuto informační povinnost mu musí zaměstnavatel připomenout při jeho nástupu na brigádu.
Registrace zaměstnavatelů
Jestliže zaměstnavatelé již v červenci 2024 zaměstnávají nebo přijmou zaměstnance na DPP, musí se nejpozději do 30.7. zaregistrovat u České správy sociálního zabezpečení. Musí rovněž oznámit skončení DPP bez pohledu na výši zúčtované odměny. Účast na důchodovém pojištění vzniká, je-li měsíční odměna v DPP vyšší než 10 000 korun. Pro oznamování příslušných údajů České správě sociálního zabezpečení může zaměstnavatel využít nový Výkaz DPP.
Příklady:
- Zaměstnanec nastoupil na DPP 10. 6. 2024 s odměnou 8 000 Kč. DPP dosud trvá i v červenci. Zaměstnavatel oznámí nástup zaměstnance k 10. 6. 2024 a za každý kalendářní měsíc až do jejího skončení odešle Výkaz DPP. Poprvé to bude za měsíc červenec.
- DPP zaměstnance s nástupem před 1. 7. 2024 a s odměnou 11 000 Kč, která dosud trvá, byla zaměstnavatelem oznámena. Zakládá účast na důchodovém pojištění. Zaměstnavatel musí od července až do skončení DPP za každý měsíc odeslat Výkaz DPP.
Absence písemné formy
V řadě ustanovení zákoníku práce (dále ZP) již není dovětek stanovící neplatnost právního jednání, pokud nebylo učiněno v předepsané (písemné) formě. Např. podle § 77 ZP odst. 1 musí být dohoda o pracovní činnosti (DPČ) a DPP uzavřeny písemně. Jejich platnost v případě absence písemné formy se posuzuje podle občanského zákoníku (§ 582) a podle § 20 ZP.
Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje ZP, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. DPČ a DP posuzujeme jako základní pracovněprávní vztah. V případě absence písemné formy DPČ a DPP se jedná o porušení právní povinnosti ze strany zaměstnavatele, který může být sankcionován inspektorátem práce.
Příklad:
DPČ byla sjednána ústně a zaměstnanec podle jejího obsahu začal pracovat. Později se dozvěděl, že DPČ měla být uzavřena písemně a dovolával se její neplatnosti. Tento postup nemůže být pro zaměstnance úspěšný, neboť již bylo započato s plněním, zaměstnanec začal práci podle DPČ vykonávat.
Dohody bez výslovného vyjádření
Jedná se o případy, kdy fyzická osoba započne pro zaměstnavatele vykonávat práci na základě právního jednání, ačkoliv na základě tohoto jednání nemohlo zaměstnání vzniknout. Jednalo by se o faktickou DPČ, obdobně, jako je tomu u faktického pracovního poměru.
Jestliže nelze, byť i jen na jedné straně, dovodit ani existenci mlčky projevené, ale dané vůle uzavřít DPČ, nemůže na základě faktického dočasného přidělování práce vzniknout DPČ, ale jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah. Z tohoto důvodu ho lze ukončit jen bezformálně a jeho vypořádání se řídí NOZ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2029/2009).
Příklad:
Fyzická osoba začala u zaměstnavatele vykonávat práce, aniž by byla sjednána na třeba i jen ústní DPČ. Jde o faktickou DPČ. Pokud se prokáže, že alespoň jedna smluvní strana měla vůli uzavřít DPČ, jedná se o DPČ sjednanou konkludentním jednáním (zaměstnavatel začal práci přidělovat a zaměstnanec ji vykonával).
V případě faktické DPČ náleží zaměstnanci odměna, případně náhrada za vykonanou práci, lze ho ukončit bezformálně. Práva se posuzují podle NOZ.
Rozvrh pracovní doby
V oblasti DPP patří mezí problémové otázky rozvrh pracovní doby. Zaměstnavatel musí předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
Není vhodné sjednání velmi krátké lhůty pro seznámení s rozvrhem pracovní doby, třeba jen několik hodin. Může to být např. jeden nebo dva dny. Místo jednoho dne může být účelné dohodnout konkrétnější lhůtu pro seznámení, např. „nejpozději 12 hodin před nástupem směny.“ Takové ujednání bude vhodné zejména při pracovním řešení některých dlouhodobě nepředvídaných skutečností, jako je např. klimatická situace, aktuální charakter počasí apod.
Příklad:
Rozvrhne-li zaměstnavatel pracovní dobu tak, že některý den bude zaměstnanec pracovat více než 6 hodin, musí mu poskytnout na tuto pracovní směnu přestávku v práci. Přestávka se však nebude započítávat do pracovní doby.