Vystudovala FF UK v Praze. Během své bohaté profesní kariéry se stala uznávanou expertkou v oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů, působila též několik let na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Je uznávanou expertkou v oblasti mezinárodní politiky a mezinárodních vztahů. Od roku 2010 působí jako lektorka na Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a od roku 2013 na European Business School SE, kde je garantkou profesního programu MBA Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Naprosto nečekaně začalo pro Newyorčany a obyvatele hlavního města USA Washingtonu úterý 11. září 2001 - teroristickými útoky, které byly zaměřeny proti nejdůležitějším vládním budovám USA v hlavním městě a proti nejznámějším newyorských mrakodrapům Světového obchodního centra (WTC).
V 8,45 narazilo do jižní věže WTC dopravní letadlo Boeing 767, unesené z letu Boston Los Angeles. Zpočátku se zdálo, že jde o dopravní neštěstí a k místu se sjížděli záchranáři, policisté, hasiči a televizní štáby. Za 18 minut se otřásla i severní věž WTC, rovněž po nárazu dopravního letadla Boeing 757, a to již bylo jasné, že jde o teroristický čin. Krátce na to byl uzavřen celý prostor Manhattanu, do zasaženého prostoru přijížděli jen záchranáři a hasiči, kteří se stali hrdiny boje za záchranu lidských životů v zasažených budovách. Za hodinu, která uplynula mezi nárazem obou letadel do budou WTC a jejich zřícení, dokázali evakuovat tisíce lidí. Většina z nich však za to zaplatila životem, zůstali zavaleni v tunách trosek.
Pentagon – sídlo amerického ministerstva obrany ve Washingtonu se stalo terčem teroristického útoku v 9,43, také jeho budova byla zasažena uneseným letadlem Boeing 767. Letadlo i s teroristy, posádkou a cestujícími dopadlo na vrtulníkovou přistávací plochu, ze zasažené budovy uprchlo před zřícením střechy téměř 20 tisíc lidí. V této době již nikdo nepochyboval, že jde o koordinovaný teroristický útok. Po zásahu Pentagonu a výbuchu automobilu naloženého výbušninou před budovou ministerstva zahraničí započala evakuace Bílého domu a dalších vládních budov a důležitých budov (OSN a mrakodrapů v New Yorku). Vzlétla bojová letadla a každý dopravní letoun byl donucen k přistání, poprvé v dějinách byl uzavřen letecký prostor nad celými Spojenými státy.
Čtvrtý Boeing 747 byl stále na cestě a mířil k sídlu prezidenta USA Bílý dům. Zřítil se však v oblasti Pensylvánie. V letadle pravděpodobně došlo k boji mezi únosci s pasažéry a posádkou. Připouští se i možnost, že letoun, který neodpovídal na výzvy vojenských letadel byl sestřelen. Došlo k uzavření hranic USA a všechny jednotky amerických ozbrojených sil byly uvedeny v pohotovost.
Teroristickým útokem byl šokován celý civilizovaný svět. USA, OSN a mnohé státy teroristický útok odsoudily. Prezident USA George W. Bush, který byl v době útoku mimo Washington, označil události za „národní tragédii“. V pátek 14. září 2001, uctil celý civilizovaný svět památku obětí útoku na Washington a New York symbolickými minutami ticha.
V následujících dnech po útoku, byla veškerá činnost zaměřena na záchranu lidí, kteří byli uvězněni ve zřícených budovách. Při ohlášení, že nemocnice bojují s nedostatkem krve, se přihlásilo velké množství dobrovolníků a pomoc nabízeli lidé i při záchraně lidí z trosek. V dalších dnech bylo v troskách nalezeno 6 947 obětí.
Od prvních okamžiků po teroristickém činu započalo pátrání po jeho příčinách. Podle svědectví, které poskytli před svou smrtí cestující z unesených letadel, se jednalo o muže, kteří byli odhodláni k teroru. Byla unesena čtyři dopravní letadla (nedostatečná kontrola cestujících na terminálech), nesprávný byl patrně celý systém kontroly a odbavování, které prováděly soukromé společnosti. Rovněž nebyly správně vyhodnoceny ani informace o průběhu školení pilotů na obří dopravní letadla. Svůj podíl na tomto teroristickém útoku mají také tajné služby a federální policie, které včas nedokázaly nebezpečí teroristického útoku rozpoznat a varovat před ním.
Spolupráce tajných služeb celého světa při vyšetřování teroristického útoku přinesla zjištění, že za útoky stál saudský miliardář Usáma bin Ládin, kterému poskytlo ochranu militantní sunnitské hnutí Tálibán, které umožnilo, aby se Afghánistán stal základnou mezinárodního terorismu, konkrétně organizace al-Kajda s bin Ládinem. Ostatní opoziční skupiny v zemi proti Tálibánu vytvořily tzv. Severní alianci. Její boj v souvislosti s bojem proti terorismu podpořily USA a Velká Británie, které v říjnu 2001 zahájily proti Tálibánu rozsáhlou vojenskou intervenci pod názvem Trvalá svoboda. 31. srpna 2021 byla po téměř 20 letech definitivně ukončena přítomnost USA v Afghánistánu.
11. září 2001 teroristé provedli unesenými letadly sérií sebevražedných útoků v New Yorku a ve Washingtonu, při nichž zahynuly tisíce lidí. To jen podtrhlo skutečnost, že terorismus se stal neodmyslitelným faktorem mezinárodního společenství.
Po 11. září již svět nebude nikdy takový jako před ním.
Doporučené zdroje:
CALEB CARR: Dějiny terorismu, kořeny války proti civilistům, Vydal PRÁH, Praha 2002, ISBN 80-7252-069-6
ENCYKLOPEDIE SVĚTOVÝ TERORISMUS – od starověku až po útok na USA, Svojtka-CO., 2001, ISBN 80-7237-340-4
GEORGE W. BUSH: Okamžiky rozhodnutí, Fortuna Libri, 2011, ISBN 978-80-7321-569-9
KISSINGER, Henry: Uspořádání světa, Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha, PROSTOR, Praha, 2006, ISBN 978, 80-7260-335-0
VESELÝ Zdeněk: Dějiny mezinárodních vztahů, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, ISBN 978-80-7380-018-5