Vystudovala FF UK v Praze. Během své bohaté profesní kariéry se stala uznávanou expertkou v oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů, působila též několik let na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Je uznávanou expertkou v oblasti mezinárodní politiky a mezinárodních vztahů. Od roku 2010 působí jako lektorka na Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a od roku 2013 na European Business School SE, kde je garantkou profesního programu MBA Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Historie životních osudů mužů z Bílého domu představuje vzestup Spojených států amerických z mladého státu k dnešní světové velmoci. Prezident Spojených států je dnes považován – zjevně nikoli neprávem – za nejmocnějšího muže světa.
Končím! Joe Biden vzdal kandidaturu na 47. prezidenta USA. Americký prezident Joe Biden neobhájí mandát v dalším volebním období. Po velkém tlaku od vlivných demokratů odstoupil ze souboje, po předvolební televizní debatě s republikánem Donaldem Trumpem (21. 7. 2024). Jako kandidátku na úřad prezidenta doporučil viceprezidentku Kamalu Harrisovou z demokratické strany.
Předvolební kampaň prezidentských listopadových voleb tak dostala nový rozměr. Harrisovou a především tandem Trump a Vance postavila před radikální změny v předvolební kampani. Následný atentát na Donalda Trumpa, při kterém unikl smrti, změnil boj o Bílý dům. Exprezident Donald Trump pokračuje v kampani spolu s kandidátem na viceprezidenta senátorem za stát Ohio J. D. Vancem, který před vstupem do vrcholné politiky kritizoval Trumpa, avšak později se stal jeho obhájcem.
Volební tým Donalda Trumpa tvoří jeho spolupracovníci, které by v případě znovuzvolení nějakým způsobem začlenil do vládního týmu. Patří k nim i nejvýznamnější podporovatel SpaceX Elon Musk, majitel Tesly. Výběr jmen do možné budoucí administrativy přísně střeží nejvlivnější člen jeho rodiny Donald Trump junior.
V médiích se spekuluje i o několika adeptech na funkce, které budou zajímat americké partnery v NATO, tedy ve funkcích ministrů zahraničí a Pentagonu. Jedná se o arkansaského senátora a veterána z Iráku a Afghánistánu Toma Cottona. Jeho názory odpovídají tradičnímu republikánskému pohledu. Cotton se řadí mezi autory dopisu, který vyzýval prezidenta Bidena, aby na Ukrajinu poslal střely ATACMS a konflikt se tak neprodlužoval.
Za relativně nakloněné Ukrajině jsou i další adepti na posty národní bezpečnosti – bývalý šéf CIA a exministr bezpečnosti Mike Pompeo a exporadce pro národní bezpečnost Robert O´Brien. Pompeo podporuje zbrojní pomoc Ukrajině bez omezení a také pojistky její budoucí bezpečnosti, které by měla poskytnout Evropa (členské země NATO by měly přispívat do rozpočtu minimálně 3 % HDP). „Nejdůležitější je, aby skončily ozbrojené střety, Ukrajina se mohla vrátit k obnově své ekonomiky a lidé domů,“ řekl Pompeo webu Politico. [3]
Kromě uvedených osobností se v souvislosti s funkcemi se zahraničním přesahem uvádí i další jména, například kongresmena Michaela Walze. Zajímavé bude sledovat, jestli Trump opět do nejvyšší politiky zapojí svoji rodinu, v minulosti měli oficiální role jeho dcera Ivanka, a především její manžel Jared Kushner, který se angažoval v politice Blízkého východu a pokračoval v ní i po změně v Bílém domě. [3]
Kdo je Kamala Harrisová? Kamala Harrisová byla po celé čtyři roky v roli viceprezidentky, ve stínu prezidenta. V otázkách migrace, ekonomiky a sociální politiky se stavěla výrazně nalevo od Bidena. Kamala Harrisová předvolební kampaň zaměřila na voličsky nerozhodné státy, kde volební výsledky bývají proměnlivé. Součástí její kampaně je kandidát na viceprezidenta Tim Walz.
Harrisová podle deníku The New York Times zahájila reklamní kampaň za 50 milionů dolarů a následně získala obrovskou finanční podporu, kterou vložila do cílené marketingové kampaně. Oslovuje příslušné voliče přímo na mítincích i prostřednictvím „jejich“ médií, kde prezentuje konkrétní programové přísliby, například pro Latinoameričany, atraktivní návrh daňové slevy 25 000 dolarů na nákup nemovitosti.
Ekonomika je v USA zdaleka nejdůležitějším volebním tématem a platí to i ve vztahu k minoritám. Zasáhla je především inflace, a jejich podstatná část je přesvědčena, že za Trumpa bylo lépe. [2].
Zveřejněný minutový spot vykresluje Harrisovou jako bývalou prokurátorku a kalifornskou generální prokurátorku, která se postavila proti velkým bankám z Wall Street za majitele nemovitosti a získala pro ně milionové náhrady. Trump ve svých vystoupeních označuje Harrisovou za nebezpečně liberální.
Do prezidentské kampaně se zapojil i bývalý prezident Barack Obama, který apeloval v Pittsburghu na voliče, aby hlasovali v klání o Bílý dům pro demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou. Obrátil se především na černošské muže s přáním, aby přišli k volbám a ztotožnili se s myšlenkou mít za prezidentku ženu. Jeho apel se setkal s kritikou i z řad demokratů, že jeho slova se nesla v duchu senzitivních stereotypů. Kamala Harrisová se při své kampani může opřít o celou Demokratickou stranu a o významné mediální osobnosti, například zpěvačku Taylor Swift, a zmíněné menšiny.
Donald Trump se jeví v kampani jako osamocený hráč, kterého opustilo mnoho jeho nejbližších spolupracovníků z Bílého domu a legend republikánské strany. Republikánští stratégové dlouhodobě apelují na Trumpa, aby se soustředil na fakta a upozorňoval na selhávání současné administrativy v hospodářské politice, kontrole hranic a nepolitizoval katastrofu způsobenou hurikány a nepravdami, které poškozují její oběti. Nebezpečná je také Trumpova úvaha, že největším problémem Ameriky jsou její vnitřní nepřátele z řad radikální levice, se kterými se bude možno rychle vypořádat, v případě potřeby nasazením armády.[1]
„Tradiční republikáni burcují, že se rozhoduje o osudu americké demokracie a je čas upřednostnit vlast před stranou“. [1]
Současné průzkumy celostátních preferencí naznačují vedení Kamaly Harrisové nad Donaldem Trumpem o tři procenta, což je velmi malá relevance, neboť Hillary Clintonová v roce 2016 na celkový počet hlasů zvítězila, přesto se prezidentkou nestala. Volby se rozhodují v sedmi „swing states“, kde oba kandidáty dělí nejvýše dvě procenta. Kamala Harrisová má minimální náskok ve třech státech tzv. modré zdi -Prensyvánii, Michiganu, Wisconsinu a v Nevadě, Donald Trump ve třech státech tzv. slunečného pásu – Arizoně, Severní Karolině a Georgii. Pokud by stejně dopadly i tyto volby, zvítězila by Kamala Harrisová. [1]
U průzkumů je však nutné počítat se „statistickou chybou“ tj., pokud by byla odchylka stejná jako při minulých prezidentských volbách, stal by se vítězem ve všech sedmi státech, a tím také prezidentem, Trump. V případě zopakování odchylky z minulých voleb do Kongresu by ale stejně drtivě zvítězila Harrisová. [1]
Šanci na vítězství Harrisové však ještě komplikuje nárůst registrovaných republikánských voličů a její nižší podpora voličských skupin tradičně nakloněných demokratům – Afroameričanů, Latinoameričanů, odborů a samotný Trump, který je mediálně velmi nadaný. Je známo, jak významné jsou afroamerické komunity ve Filadelfii, Detroitu a Milwaukee, tj. ve všech klíčových státech „modré zdi“, kde se pravděpodobně o celkovém vítězi rozhodne. [1]
Prezidentské volby rozhodují o dvou významných součástech politické moci ve Spojených státech, dávají jim prezidenty a zákonodárce, s nimiž nejde nepočítat ani ve vnitřní ani v mezinárodní politice. Ovlivňují osud Ameriky i světa. Co může být v prezidentských volbách tím rozhodujícím faktorem, který vyrovnaný souboj rozhodne?
Na tuto otázku odpovídá Walter Russel Mead: - působí v konzervativním think-tanku Hudson Institute, při vystoupení na letošní konferenci Forum 2000 v Praze: „Už jsme v historii zažili několik říjnových překvapení. A pravděpodobně se dočkáme ještě několika dalších, protože je to světově velmi rušné období. Ale myslím si, že nakonec jde o to, aby se spousta lidí, kteří nejsou příliš spokojeni ani s jednou z těchto voleb rozhodla, která z nich je méně nešťastná.“ [2]
Zdroje:
[1] Hospodářské noviny (22.10.2024)
[2] Hospodářské noviny (21. 10. 2024)
[3] e15 (21.10. 2024)