Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Jiný výpočet minimální mzdy
Podle novely ZP se minimální mzda zjišťuje jiným způsobem. Dříve ji stanovila vláda nařízením v závislosti na růstu inflace, nákladů apod.
Měsíční minimální mzda bude součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
Příklad:
V letošním roce je průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v částce 43.967 Kč. Tomu odpovídá měsíční minimální mzda zjištěná podle uvedeného vzorce v částce 20.664 Kč.
Hodinová minimální mzda
Ta se pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.
Odhad minimální mzdy
Koeficient pro výpočet minimální mzdy pak stanoví vláda nařízením vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši tohoto koeficientu je možné měnit před uplynutím uvedeného období, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek.
Podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech by – jak odhaduje Ministerstvo práce a sociálních věcí – tato mzda měla v roce 2025 stoupnout na 20.600 Kč z dosavadních 18.900 Kč a v roce 2026 by měla dosáhnout 22.100 Kč. Při výpočtu se vychází z dubnové predikce Ministerstva financí.
Zaručený plat a skupiny prací
Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle ZP, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru. Bude se uplatňovat u nepodnikatelských subjektů. Tím, že se mění okruh zaměstnavatelů a zaměstnanců, na který se bude zaručený plat vztahovat, se změnilo i pojmové označení: místo mzdy bude plat.
Základní principy fungování zaručeného platu zůstávají stejné jako za dřívější právní úpravy. Plat těchto zaměstnanců nesmí být nižší, než je příslušná měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu. ZP nově stanoví, že zaručený plat se stanoví ve 4 úrovních (skupinách) tak, aby činil v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
Rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací stanoví vláda nařízením. Rozdělení prací do skupin podle jejich kvalifikační náročnosti bude stanoveno v nařízení vlády. 1. skupina prací (základy vzdělání, základní vzdělání); 2. skupina prací (střední vzdělání, střední s výučním listem); 3. skupina prací (střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání); 4. skupina prací (vysokoškolské vzdělání).
Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.
Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu snižuje úměrně odpracované době.
Pozor na sankce
V souvislosti s novelou ZP č.230/2024 Sb. byla přijata i úprava v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Rozšiřuje se okruh přestupků na úseku odměňování zaměstnanců, kterých se mohou dopustit zaměstnavatelé, včetně fyzických osob. Jestliže zaměstnavatel–právnická osoba nebo zaměstnavatel–fyzická osoba neposkytne zaměstnanci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy nebo plat ve stanovené výši, nejméně ve výši zaručeného platu, může dostat pokutu od inspektorátu práce až do výše 5 milionu korun.