Vystudovala FF UK v Praze. Během své bohaté profesní kariéry se stala uznávanou expertkou v oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů, působila též několik let na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Je uznávanou expertkou v oblasti mezinárodní politiky a mezinárodních vztahů. Od roku 2010 působí jako lektorka na Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a od roku 2013 na European Business School SE, kde je garantkou profesního programu MBA Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Současné prezidentské volby ve Spojených státech amerických byly v historii 248 let své existence velmi dynamické a plné zvratů. Za demokraty se po odstoupení Joe Bidena, ujala prezidentské kandidatury Kamala Harrisová, a kandidát na viceprezidenta Tim Walz (červenec 2024, po vyhraných primárkách), zatímco republikánský exprezident Donald Trump čelil pokusu o atentát, kdy jen těsně unikl smrti na mítinku v Pensylvánii (červenec 2024). S exprezidentem Donaldem Trumpem, kandidoval na funkci viceprezidenta, senátor za stát Ohio J. D. Vance.
Prezidentské volby provázely rovněž volby do Sněmovna reprezentantů a třetiny Senátu. Volby potvrdily vítězství republikánských kandidátů. V letošních volbách zvítězila Republikánská strana a ta poražená její vítězství uznala: stalo se to podáním ruky, gratulací a slibem hladkého předání moci.
Jak se Trumpovi povedl velký comeback? Hlavními tématy byla ekonomika a inflace (meziroční inflace za Bidenovy vlády v lednu 2022 dosahovala až 9,2 %, v současnosti je 2,44 %), následované otázkou imigrace (při poklesu v srpnu 2024 bylo zaznamenáno 58 028 pokusů o nelegální překročení hranice). V hluboce rozděleném národě Trumpovi voliči přijali jeho slib uzavřít jižní hranici s Mexikem všemi prostředky, oživit ekonomiku pomocí cel s nadějí, obnovit tak americkou průmyslovou výrobu a vést k ústupu od zahraničních intervencí a globálních konfliktů.
Donald Trump v kampani několikrát opakoval, že by válku na Ukrajině ukončil do 24 hodin, a současně kritizoval výši americké pomoci. Zároveň apeloval na alianční spojence, aby dávali nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Trumpovo vítězství může hodně ovlivnit i konflikt na Blízkém východě, také proto, že Spojené státy jsou klíčovým podporovatelem Izraele, který v současnosti vede pozemní operace proti teroristům z hnutí Hamás v Pásmu Gazy a hnutí Hizballáh v Libanonu. Poradcem prezidenta Trumpa pro národní bezpečnost se má stát Mike Waltz, veterán z válek v Afghánistánu a v Iráku, ministrem zahraničí Marco Rubio a ministrem obrany Pete Hegseth, bývalý voják a současný televizní moderátor Fox News.
V prezidentské kampani miliardáře Trumpa podporoval miliardář Elon Musk, (jmění dosahuje 246 miliard dolarů, podle magazínu Forbes), financováním skupin se zaměřením na voliče ve „swing states“ a na oblasti s velkým počtem arabských, muslimských a židovských voličů. Budoucnost podporovatele Donalda Trumpa, Elona Muska se ukáže již brzy (například jednání s íránským velvyslancem při OSN o zmírnění napětí mezi Washingtonem a Teheránem).
Americká zahraniční politika Donalda Trumpa výrazně ovlivní i Asii, zejména místní velmoci – Čínu, Indii a Japonsko, zejména poslední uvedená země se obává tzv. transakčnímu přístupu, a bude požadovat zvýšené finanční příspěvky pro americké jednotky umístěné v Japonsku. Indie (pátá největší ekonomika světa), má v čele silného premiéra Naréndru Módiho, kterému prezident Trump vyjádřil respekt, přesto je pravděpodobné, že Trumpova administrativa bude tlačit Indii ke snížení cel a úpravě exportní politiky (dovozní cla na motocykly Harley Davidson.
Druhá největší ekonomika světa Čína po vyhlášení zvolení Donalda Trumpa prezidentem vyslovila naději, že obě mocnosti by mohly spolupracovat na principech vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranné výhodné spolupráce. V mediální oblasti se objevila řada příspěvků nabádajících k hledání vzájemné odpovědnosti v globální ekonomice, vyznačena byla i tchajwanská otázka, nejcitlivější červená linie čínsko-amerických vztahů, která by nikdy neměla být překročena. Současně se nabízí spolupráce v boji proti drogám, terorismem či rizikům umělé inteligence.
Evropa se obává hrozby Trumpových cel, což souvisí s protekcionismem (přesun výroby do USA), navrhuje jejich zvýšení mezi deseti a dvaceti procenty na veškeré dovážené zboží a šedesát procent na zboží z Číny. Pokud se ochrana amerického trhu zvýší, lze předpokládat i zesílení odlivu investic z Evropské unie do Spojených států amerických.
Smíření se nekoná, Spojené státy jsou i po volbách rozdělené jako byly v průběhu volební kampaně, proto Kamala Harrisová ve svém povolebním proslovu uvedla, že občané USA neskládají žádný feudální slib věrnosti svému prezidentovi, ale mají být věrni Ústavě. Donald Trump - 47. prezident Spojených státu amerických je právem považován za nejmocnějšího muže světa. Podruhé povede úřad prezidenta, který byl zakotven Ústavou z roku 1787 s cílem vytvořit vedle Kongresu a Nejvyššího soudu silnou a výkonnou exekutivu. Jeho nové prezidentství zanechá své stopy v dějinách USA, a světa a není tedy bez zajímavosti je sledovat.
.
Zdroj:
[1] Lidové noviny, 9. 11. 2024.