Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Novela ZP v 87a s účinností od 1. ledna 2025 umožňuje, aby si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu do směn sám. Podmínkou je, že zaměstnavatel se zaměstnancem o tom uzavřou písemnou dohodu. Může být sjednána samostatně nebo v pracovní smlouvě či v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.
V ZP nejsou stanoveny podmínky, které budou umožňovat zaměstnanci rozvrhnout si pracovní dobu do směn. Zaměstnanec by si měl směnu rozvrhnout tak, aby byl zajištěn např. minimální nepřetržitý denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu, přestávky práci na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb.atd.. V dohodě může být rovněž sjednáno, že si zaměstnanec nesmí rozvrhnout pracovní dobu v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek apod. Je to z toho důvodu, že zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování plnění těchto zákonných nebo dohodnutých podmínek a musí je také dodržovat.
ZP se tak stane pružnějším v možnosti v samorozvrhování směn.Do 1.ledna 2025 tento rozvrh umožňuje pouze režim práce na dálku a nově bude aplikovatelný i na pracoviště zaměstnavatele. Pokud se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, ať si zaměstnanec sám rozhoduje, kdy chce pracovat. Výhodné to bude například pro studenty, „dohodáře“, kteří musí trávit čas také ve škole a jejich pracovní výkon nemusí limitovat nutnost být na místě například v kanceláři v určitých hodinách. Fungovat to bude tam, kde zaměstnavatele zajímá především výsledek, nikoli doba strávená na pracovišti.
Rovnoměrný nebo nerovnoměrný rozvrh
V dohodě může být rovněž sjednáno, zda si bude zaměstnanec rozvrhovat stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu rovnoměrně nebo nerovnoměrně a jak dlouhé bude v těchto případech vyrovnávací období.Přitom ustanovení § 78 odst.1 písm.m) ZP, které definuje vyrovnávací období, se na tyto případy nevztahuje. Uplatňuje se jen v obvyklém pracovním režimu.
U zaměstnanců, kteří pracují podle dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce nebývá dohodnuta pevná týdenní pracovní doba. Proto se může v těchto případech sjednat maximální rozsah za určité období, který si může zaměstnanec sám rozvrhnout. Přitom je nutné vzít v úvahu limity rozsahu pracovní doby, které jsou v dohodě o provedení práce maximálně 300 hodin za kalendářní rok a u dohody o pracovní činnosti polovina stanovené týdenní pracovní doby
Evidence pracovní doby
I při rozvržení pracovní doby zaměstnance, je zaměstnavatel povinen vést podle § 96 ZP její evidenci. Na tuto povinnost by se v dohodě nemělo zapomínat a určit součinnost zaměstnance. Nejvhodnější formou mohou být výkazy o odpracované době, které bude zaměstnanec předávat zaměstnavateli. Z výkazů by mělo vyplývat, jak si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu do směn v konkrétní dny a jak pracoval. Je rovněž možné a vhodně sjednat, že zaměstnanec bude zaměstnavateli v určitém předstihu sdělovat, jak si pracovní dobu na daný den rozvrhl, např. před započetím samotné práce.
Pracovní volno a překážky v práci
Podle § 87a) odst.2 písm.c) ZP bude pro překážky v práci důležité rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen předem určit (tzv.záložní určení).Zaměstnavatel tak předem stanoví rozvrh pracovní doby, který pak může v odůvodněných případech i měnit.. Někdy to bude i vhodné, by rozvrh byl reálný a odpovídal tomu, jak by zaměstnanec pracoval, kdyby překážka v práci nenastala.
Příklad:
Zaměstnanec má 10 hodinovou týdenní pracovní dobu s rozvrhem na pondělí až pátek od 8,00 do 16,30 hodin a bude mít v úterý důležitou osobní překážku v práci (např. od 7.00 do 11,30 návštěva lékaře). Započte se mu do odpracované doby celkem 3,5 hodin (8 až 11,30 hod. s náhradou mzdy nebo platu. Od 11,30 hod. si zaměstnanec podle sjednaných podmínek opět rozvrhuje pracovní dobu sám.
Skončení dohody
Vlastní rozvržení pracovní doby lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Bez rozvrhu dovolené
S rozvrhem pracovní doby úzce souvisí rozvrh dovolené. Podle změny § 217 ZP není zaměstnavatel již od 1. srpna 2024 povinen vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Důvodem je i skutečnost, že sestavování tohoto plánu bylo většinou formální záležitostí, což vedlo k administrativní zátěži zaměstnavatele. Mnohdy se pak zaměstnavatelé tohoto plánu ani nedrželi.
V praxi navíc velmi často docházelo k podstatným odchylkám při čerpání dovolené na žádost samotných zaměstnanců, kteří mnohdy na začátku kalendářního roku neměli konkrétní představu, kdy mají zájem dovolenou čerpat.
Zaměstnavatel může „plán dovolených“ sestavovat, pokud se mu tato praxe osvědčila. Tento postup buje možné zahrnout do kolektivní smlouvy. Dobu čerpání dovolené bude i nadále určovat zaměstnavatel a přitom přihlédne k provozním důvodům a oprávněným zájmům zaměstnance.