Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Na koho se zákon vztahuje
Zákon se vztahuje na zaměstnance všech krajů, obcí i hlavního města Prahy, pokud jsou v úřadech ÚSC zařazeni jako úředníci. Úřadem se pro účely zákona rozumí obecní úřad, městský úřad, magistrát statutárního města a magistrát územně členěného statutárního města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy.
Zákon se nevztahuje na členy zastupitelstev, členy komisí, pokud nejsou zaměstnanci ÚSC, zaměstnance zařazené v organizačních složkách zřízených ÚSC a na zaměstnance vykonávající obslužné činnosti, jako jsou práce pomocné, servisní a manuální (např. řidiči, telefonistky, obsluha podatelny apod.)
Rozhodující je v zákoně vymezení zaměstnanců – úředníků. Jedná se o zaměstnance (úředníky), kteří se podílejí v ÚSC na výkonu správních činností, tedy plní úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti ÚSC podle zvláštních právních předpisů. Důvodem je, že právě tito zaměstnanci přímo ovlivňují kvalitu veřejné správy. Správní činností je zejména správní rozhodování, správní kontrola, dozor nebo dohled, příprava návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů, příprava návrhů koncepcí a programů, vytváření a vedení informačních systémů ve veřejné správě, statistika, správa rozpočtu územního samosprávného celku, krizové řízení a plánování, ochrana utajovaných skutečností, zabezpečování obrany státu, poskytování darů a dotací, poskytování informací podle zvláštního právního předpisu, další činnosti vyplývající ze zvláštních zákonů a příprava a vypracování věcných podkladů k ostatním správním činnostem.
Kdo může být úředníkem
Novela zákona nově vymezuje, kdo se může stát úředníkem. Může se jím stát fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě fyzická osoba, která je cizincem a má v České republice povolen trvalý pobyt. Dále musí být starší 18 let a být plně svéprávná, bezúhonná, ovládat český jazyk a splnit další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem.
Změny v pracovněprávní oblasti
Týkají se zejména převedení na jinou práci úředníka, odvolání z pracovního místa a skončení pracovního poměru na dobu určitou.
Podle § 11 novela zákona ruší možnost převedení úředníka na jinou práci, nesplňuje-li požadavky zvláštní odborné způsobilosti. Bude se postupovat podle § 41 zákoníku práce (dále ZP), který stanoví podmínky, kdy zaměstnavatele musí převést a kdy je možnost k převedení na jinou práci. Může se uplatnit zejména ustanovení § 41 odst. 2 písm. c) ZP, podle něhož může zaměstnavatel (ÚSC) převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec (úředník) dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce. Může to však být nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Jestliže by v takto stanovené lhůtě předpoklady nezískal, je možné podat výpověď z pracovního poměru pro ztrátu předpokladů.
Zásadní změny nastaly v právní úpravě odvolání z funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu. Je to tehdy:
- porušil-li závažným způsobem zákonem stanovenou povinnost v době posledních 6 měsíců před odvoláním z funkce nebo, jde-li o vedoucího úřadu, před podáním návrhu na udělení souhlasu s odvoláním vedoucího úřadu, nebo
- dopustil-li se nejméně 2 méně závažných porušení zákonem stanovené povinnosti v době posledních 6 měsíců před odvoláním z funkce nebo jde-li o vedoucího úřadu, před podáním návrhu na udělení souhlasu s odvoláním vedoucího úřadu.
Pracovní poměr na dobu určitou je v zákoně upraven – na rozdíl od ZP – jiným způsobem. V § 10 uvádí situace, kdy může být sjednán tento pracovní poměr. ZP naproti tomu konkrétní právní situace neuvádí. V novele se ruší možnost uzavřít tento druh pracovního poměru se zaměstnancem, který by nahradil úředníka vykonávajícího veřejnou funkci.
Nová povinnost úředníka
Novela zákona nově a podrobně definuje zvláštní povinnost úředníka. Nesmí být členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem.
Celkový úhrn odměn vyplacených úředníkovi za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě.
V případě vedoucího úředníka též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat, a to podle naposledy úředníkem obsazeného místa, na kterém úředník v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával správní činnost. Úředník je povinen bezodkladně informovat územní samosprávný celek, jehož je zaměstnancem, o každém peněžitém plnění, které mu bylo vyplaceno.
