Aktuality

V posledních několika týdnech jsem si na mnoha jednáních opakovaně vyslechl vážně míněná slova a neméně vážně míněné rady o produktivitě a efektivitě. Až z toho šla hlava kolem. To přitom nešlo o výrobní nebo obchodní podniky, kde je to více než pochopitelné, ale v zásadě o různé úřady a neziskové organizace. 

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu  a Pechstein , která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport (Court of Arbitration for Sport ve zkratce CAS) , jehož sídlo je ve švýcarském městě Lausanne a který působí jako nejvyšší orgán rozhodující meritorně s konečnou platností spory ve sportovní oblasti. 

České podniky zápasí s nedostatkem pracovníků a shánějí je, kde se dá. Rakouské či německé podniky nedaleko našich hranic, často však i dále, však zdá se nedostatkem českých spolupracovníkům netrpí. Nejde zrovna o “brain drain” čili odliv mozků, kterého se obává současný president. O “labor drain” čili odliv práce se však jedná zcela určitě.

Filmové herectví byla před začátkem 19. století kapitola, o které se nám ani nesnilo. Období 19. století převratně rozšířilo hranice světa a současně poskytlo člověku účinné prostředky poznávání skutečností, které ho obklopovaly. Toto období je přízviskem prvního systematického utřídění obrázků, jejich pohybu, prvního kinematografu a začínajících umělců, kteří si stále uvědomovali, jak nedokonalé jsou prostředky, které používají a stále častěji se snažili překonat omezení a nedostatky, které tyto prostředky s sebou nutně nesly. Skutečná umělecká díla se však rodí z vítězného přemáhání obtíží a zdolávání překážek. 

Až k nám pronikly informace o tom, jak se v USA štěpí společnost ohledně nejčerstvějšího přísedícího soudce Nejvyššího soudu USA – Bretta Michaela Kavanaugha, takže vyvstává otázka, zda by nás to mělo zajímat. Asi nečekáte od blogu s výše uvedeným názvem odpověď, že by nás to zajímat nemělo – a to hned ze dvou rovin, té řekněme odbornější a té společenské.

SWOT. Zdá se být notoricky známou zkratkou. Možná evokuje zkratkovité „strategické myšlení“. Možná je snadné ji zavrhnout, protože je to koncept z minulého tisíciletí. Možná je to jediný postup, kteří různí zpracovatelé „dokumentů“ znají. Možná…

SWOT je každopádně fenomén, a to dlouhodobý. Má však smysl v roce 2018 ještě psát o SWOT? Je SWOT hodna toho, aby se učila v předmětech MBA škol? Osobně se domnívám, že ano.

Možná to znáte i ze svého firemního prostředí: manager se vrací z porady a oznámí svému týmu, že objevil zázračný nástroj propagace a reklamy s názvem virální video! Ze zasedačky zní vítězoslavně: „Uděláme nízkorozpočtové video, které prorazí na sociálních sítích a budeme slavní a hlavně ušetříme rozpočet na reklamu…“

Rybník je stavbou, která v krajině plní celou řadu produkčních i mimoprodukčních funkcí. Kromě nesporného významu estetického jsou u nás  rybníky nedílnou součástí krajiny, patří mezi tzv. významné krajinné prvky. Zadržují vodu (retenční funkce), ovlivňují mikroklimatické podmínky a v neposlední řadě mají v dnešní člověkem silně pozměněné krajině nezastupitelnou funkci biologickou. Jsou též zdrojem lesního a zemědělského hospodaření, díky čemuž se také stávají nástrojem ochrany přírody a krajiny. Rybníky mohou být posazeny v nížinách, vrchovinách, nebo ve vysoké nadmořské výšce. Mohou být polní, luční, lesní, návesní, v zástavbě. Stejně tak mohou být kaprové a pstruhové. Rybníky mohou být závlahové, biologické, požární, rekreační, zámecké a parkové a vodárenské. Je nesčetně mnoho rybníků, různých rozloh, různých funkcí, pro různý účel. Můj příspěvek začíná historií rybníků a rybníkářství obecně, poté pro Čechy a Moravu. Pro větší názornost a snad i přehlednost, člením rybníky do jednotlivých krajů a lokalit.

V průběhu 20. století se divadlu dostalo té cti, že dalo vzniknout estetice hudebních žánrů zábavného divadla. Specifičnost muzikálu, tedy divadla, které mluví, zpívá a tančí spočívá v zábavnosti i ve vážnosti hudby, která umocňuje text a tím dodává ději funkčnost. Oproti zábavné hudbě samotné spočívá ve specificky divadelním a dramatickém fungování této hudby ve vyšším hudebním celku. Muzikál je prostoupen různými divadelními žánry (činohra, opera, balet). Na muzikálu je poutavá zejména hudba s lehce uchopitelnou, snadno zapamatovatelnou a přehlednou stavbou. Hudba dokáže jednotlivé žánry rozčlenit a vyznačit vnitřní symetrii a komplementaritu. Hudba s textem je lidskou komunikací s emocemi, intonací, se svojí silou a důrazem. Ve svém příspěvku se zabývám muzikálem, který byl považován za kulturu nižšího řádu daleko předtím, než společnost začala vidět kulturu jako celek a pokusila se o nový pohled přijímající kulturu v jejích rozmanitých formách.

Svým příspěvkem se snažím vystihnout okamžiky tvorby hudebních děl Bedřicha Smetany, které byly významně ovlivněny jeho osudovými životními etapami, osobnostmi, jež ho provázely a tendenčními dobovými situacemi (politickými a společenskými rozkoly), jimiž byla naše země prostoupena a které byly podnětem k jeho neutuchající tvorbě. Hovoříme-li o hudbě 19. století, téměř okamžitě se nám vybaví jméno Bedřicha Smetany jako zakladatele české národní hudby a věhlasného skladatele ve světových hudebních dějinách. Poslechem Smetanových děl si osvětlíme bohatství Smetanova hudebního myšlení, které přímo vyniká z umělcovy tvůrčí dílny, v níž můžeme nacházet odkaz na skladatelovo ztělesnění idey vlasti a národa. Tvorba geniálního zakladatele naší národní hudby je součástí pokladnice základních hodnot, které si lidstvo chrání a opatruje. Hudební tvorba Bedřicha Smetany nemůže být nahrazena jinou tvorbou, třeba sebevětší, ani jiným uměním, třeba sebelepším. Jeho hlas nepřezní jiný hlas.