Aktuality

Autor se v příspěvku zabývá nejprve výkladem ust. § 45 ZOK a jeho vazbou na ust. § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), a právně dovozuje, že zákon činí rozdíly mezi zdánlivými rozhodnutími orgánů obchodní korporace (a to u kapitálových společností nejen valné hromady jakožto nejvyššího orgánu, ale i orgánů statutárních a kontrolních), kterými jsou rozhodnutí učiněná mimo působnost těchto orgánů, a mezi rozhodnutími statutárních a kontrolních orgánů, která byla učiněna v působnosti nejvyššího orgánu obchodní korporace.

V dnešním globalizovaném světě má pracovní trh jen minimální hranice a působení pracovníků všech oborů a pracovních pozic v zahraničí je zcela běžnou záležitostí a navíc praxí, která je výhodná jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Obě strany totiž mohou těžit z kulturních odlišností, které se v rámci pracovních týmů často vhodně doplňují a vytvářejí ideální tvůrčí prostředí. Výjimkou nejsou ani vyloženě mezinárodní pracovní týmy složené z lidí mnoha národností. Současně platí, že význam studijních programů MBA pro profesní rozvoj a v důsledku i kariérní postup vedoucích pracovníků, manažerů či dalších obchodních specialistů, je uznávaný v celé řadě zemí světa a všude je považován za doklad manažerských schopností jeho nositele. Jak konkrétně se ale na MBA titul získaný v České republice nahlíží a jsou v různých zemích v přístupu k českému MBA rozdíly?

Studijní programy MBA (Master of Business Administration) si coby součást sytému celoživotního vzdělávání kladou za cíl připravit studenty na výkon vedoucích a manažerských pozic nebo prohloubit jejich znalosti a dovednosti v oblasti řízení. Výhod absolvování MBA studia je celá řada, patří mezi ně získání detailnějších znalostí v oblasti managementu, důležitých zkušeností a v neposlední řadě také kontaktů. Absolvování MBA programu významně zvyšuje šance na rychlejší profesní a kariérní růst i vyšší zájem zaměstnavatelů či platové ohodnocení. Nabídka institucí, které MBA studium nabízejí je však široká a počet oborů, ve kterých lze MBA titul získat taktéž. Ne vždy je tak jednoduché zvolit si ten správný a nejvíce vhodný. Jak při výběru oboru MBA studia postupovat a na co je dobré se připravit?

Studijní programy MBA jsou široce vyhledávanou možností, díky které si mnozí příslušníci středního i vyššího managementu obchodních společností z nejrůznějších oborů stejně jako vedoucích pracovníků institucí státní správy, podnikatelů i jiných obchodníků mohou osvojit a zdokonalit manažerské postupy a dovednosti potřebné pro efektivní práci na pozici, kterou vykonávají nebo kterou se vykonávat chystají. Výsledkem je vyšší cena daného absolventa na pracovním trhu a zvýšený zájem potenciálních zaměstnavatelů. Jaké jsou ale možnosti absolventů MBA programů konkrétně?

Vážení přátelé, milí zájemci o studium,

letos Ústav práva a právní vědy oslavil 15 let tradice a spolu s tím i 8 let od otevření velmi úspěšného programu mezi právníky i neprávníky LL.M. Korporátní právo. Tento program má takto dlouhou a s nadsázkou řečeno nepřekonatelnou tradici právě díky atraktivitě předmětů, které u nás vyučují přední odborníci, jmenovitě pražský přední advokát JUDr. Petr Toman, akademik a soudce JUDr. Stanislav Sviták, exekutor JUDr. Erik Smola a také advokátka a rozhodkyně JUDr. PhDr. Zdeňka Beranová.

Nechci tvrdit, že by pracovní poměry na kratší pracovní dobu mohly vyřešit nedostatek zaměstnanců, ale jejich sjednávání by mohlo alespoň částečně napomoci. Jak vyplývá z údajů Eurostatu má u nás jen desetina zaměstnaných žen a dvě procenta mužů kratší pracovní úvazky. V EU je to jedna třetina žen a devět procent mužů.

Vážení čtenáři,

dovolujeme si vás pozvat na kulatý stůl Stálé konference českého práva. Tentokrát bude kulatý stůl na téma Ochrana osobních údajů (GDPR).

Ve dnech 12. až 18. února 2018 probíhá po celé zemi a možná i v dalších zemích světa aktivita nazvaná Národní týden manželství. Zájemci zajisté vyhledají na jiných místech informace o důvodech, jež spolky a iniciativy vedou k podpoře této odvěké instituce. Koneckonců i Unie rodinných advokátů se do akce zapojila, neboť manželství jako základní stavební kámen rodiny považuje spolu s klasikem dávno zemřelým a jinak překonaným za základ státu. A je věru dobře, že tak činí, neboť řada výzkumů jasně prokázala, že lidé, kteří žijí v manželství, se dožívají vyššího věku, jsou zdravější a spokojenější, méně zneužívají alkohol a omamné látky, méně trpí depresemi a méně často se pokoušejí o sebevraždu. Vědci už dokonce popsali příčiny blahodárného manželského působení: sezdaní jedinci považují svůj stav za trvalý, a tak v němž omezují jednání pro ně riziková. Rozvést manželství není jednoduché a právní překážky taktéž spolupůsobí, takže se sice rozpadá každé druhé manželství, avšak pokud se s partnerem nevezmete, pravděpodobnost rozpadu vztahu se zvyšuje na 70 %. Výhody manželství pro jednotlivce tak máme jasně zmapované a popsané. A jak se můžeme přesvědčit v jiných oblastech, stát se pokouší starat se o naše zdraví: zakazuje nám kouřit, zdaňuje cigarety a alkohol, trvá na dětských sedačkách a nalepuje reflexní nášivky na oblečení, informuje nás o složkách v potravinách a ukládá výrobci povinnost informovat o jeho kalorické hodnotě. Otázkou však je, co dělá stát, aby podpořil samotnou instituci manželství, resp. co by měl či mohl ještě více dělat.

K tématu dnešního blogu jsem byl inspirován nejen zprávami ze sdělovacích prostředků, ale i současnou ekonomickou situací: firmy hledají pracovníky. Např. v Hospodářských novinách ze začátku roku se dočteme: Situace na trhu práce došla tak daleko, že řada podniků musí odmítat nové zakázky, aby bylo možné uspokojit alespoň zákazníky, kteří si zboží objednali dříve. K takovému kroku přistoupilo téměř 30% podniků a to navzdory faktu, že přes 80 % podniků v roce 2017 na nedostatek pracovníků reagovalo zvýšením mezd.

V roce 1981 běžel v tehdejší Československé televizi soutěžní pořad „Šest ran do klobouku“. Pořad uváděl moderátor Pavel Lukeš. Matně si na tu soutěž pamatuji, ale jako „gymplák ve třeťáku“ jsem měl jiné starosti.