Aktuality

K tématu dnešního blogu jsem byl inspirován nejen zprávami ze sdělovacích prostředků, ale i současnou ekonomickou situací: firmy hledají pracovníky. Např. v Hospodářských novinách ze začátku roku se dočteme: Situace na trhu práce došla tak daleko, že řada podniků musí odmítat nové zakázky, aby bylo možné uspokojit alespoň zákazníky, kteří si zboží objednali dříve. K takovému kroku přistoupilo téměř 30% podniků a to navzdory faktu, že přes 80 % podniků v roce 2017 na nedostatek pracovníků reagovalo zvýšením mezd.

V roce 1981 běžel v tehdejší Československé televizi soutěžní pořad „Šest ran do klobouku“. Pořad uváděl moderátor Pavel Lukeš. Matně si na tu soutěž pamatuji, ale jako „gymplák ve třeťáku“ jsem měl jiné starosti.

Čerstvě jmenovaná ministryně financí v nové vládě JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., představila své priority pro řízení rezortu financí v nadcházejících čtyřech letech. Proč by nebylo v budoucnu možné také v České republice mít elektronický systém správy a výběru daní, když něco podobného už funguje v jiných zemích? Stačí se podívat například na sever Evropy. 
Malé Estonsko, které nyní právě koncem roku uzavírá své první předsednictví EU, je elektronickou velmocí. Na počítači s dobrým internetovým připojením a čtečkou dokladů tam můžete i volit ve volbách nebo si založit živost. Elektronické evidence údajů tam fungují např. i ve zdravotnictví. Správa a výběr daní nejsou výjimkou. O tom, jak by to mohlo fungovat v ČR, zjistíte ve článku Ústavu práva a právní vědy.

Pojem „hospodářská kriminalita“, který můžeme nalézt v policejních statistikách, se vztahuje k trestným činům proti majetku a hospodářským trestným činům, zakotveným v hlavě páté, resp. v hlavě šesté současného trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.). Jejich společným jmenovatelem je chráněný zájem na zachování základních hodnot svobodného tržního hospodářství a férového podnikatelského prostředí. V tomto krátkém článku Ústavu práva a právní vědy se podíváme na to, jaké trestné činy spadající do okruhu hospodářské kriminality jsou v České republice nejčastěji vyšetřovány a stíhány. Jde o podvody, trestné činy proti daňové soustavě, proti zákonné měně a platebním prostředkům apod.

Tak to je otázka, odpověď na níž je jasná již nyní. Pro jedněch 50% národa to bude varianta první a pro druhých 50% bude odpovědí to druhé. V meziprostoru bude ještě přítomna nepatrná, ale tušená malá skupina jakési „šedé zóny“, která tvoří průnik mezi hlavními dvěma skupinami, ale na tom zásadním, že pro jedny bude Miloš Zeman téměř národním hrdinou, a i kdyby udělal cokoli, tak mu vše odpustí, a že pro ty druhé to bude vždy hulvát, který jím vždy zůstane, i kdyby naopak udělal cokoliv pozitivního, co si jen dovedou představit, se nic nezmění.

Historie prezidentských debat ve formátu, v jakém je známe dnes, je asi vcelku úspěšně možné datovat do roku 1960, kdy spolu v televizi debatovali J.F.Kennedy a R.Nixon. Historie podobných politických klání je ale mnohem starší, nicméně začíná, jak se dá čekat v USA.

V médiích jsem se dočetla, že prezidentské volby rozdělují společnost. Nemyslím si to, stejně jako se nedomnívám, že společnost rozděluje libovolný jednotlivec, kandidát, prezident, král, spisovatel, sportovec, vševěd či jedna jediná veličina, jíž se často tato kouzelná schopnost připisuje. Společnost je prostě rozdělena, co svět světem stojí, a jednotlivé skupiny se sdružují podle zájmů, zálib, hodnotových orientací, zkušeností a řady dalších parametrů. Bylo tomu tak v minulosti a nepochybuji, že se stejným způsobem budou vyvíjet i společnosti doby budoucí. Jen je to dnes všechno více vidět.

Můj poslední příspěvek do blogu Ústavu byl možná trochu zmatečně nazván Ježíšova rodina před soudem, přičemž tam vlastně o Ježíšově rodině moc psáno nebylo a o soudu snad ještě méně. Myslím, že ani tentokrát tomu nebude jinak – ale alespoň se dostaneme k té kýžené Ježíšově rodině a k jednomu soudnímu sporu o podvrh, který se jí týkal.

Důvody pro poskytnutí placeného pracovního volna se od 1. června 2018 podstatně rozšiřují. Tímto dnem nabývá účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zákon č. 310/2017 Sb.), která zavádí tzv. dlouhodobé ošetřovné.

Každý rok se snažím na blog Ústavu před vánoci napsat trochu odlehčenější příspěvek, který v sobě snoubí ducha vánoc či přelomu roku s právnickým životem a už několikátý rok po sobě chci napsat příspěvek týkající se samotného středobodu tohoto svátečního času – Ježíše.

Možná by se vám chtělo říci, že Ježíš nebyl právník a asi vůči nám žádnou zvláštní nákloností nepřekypoval, čemuž třeba i odpovídá text bible, ovšem je třeba brát v potaz, že znalec zákona, kterého text bible několikrát zmiňuje, byl vnímán napůl spíše jako znalec Starého i Nového zákona, než jako právník v našem či starořímském smyslu slova.