Aktuality

Již při čtení titulku článku, nám může přicházet na paměť známá toť slova, a to v podobě nezapomenutelného Charlie Chaplina: „Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života“.

Analytičtí pracovníci významné společnost Gartner identifikovali deset klíčových trendů, které budou v roce 2015 hrát prim a pravděpodobně i později nejvýrazněji ovlivňovat dění v neustále měnícím a vyvíjejícím se IT. Pokud se prognózy analytických pracovníků naplní, půjde převážně o trendy s potenciálem výrazně narušit aktuální vývoj, a organizace by proto neměly v žádném případě podcenit jejich nástup. Trendy pro rok 2015 představují implementaci tří hlavních témat, které představuje spojování skutečných a virtuálních světů, nástup „inteligence všeho“ a posun v digitalizaci podniků.

Povím Vám podivný příběh, příběh tím podivnější, že je skutečný. Jeho události odděluje navzájem sto let.“

Musím se Vám bez mučení a hned zkraje přiznat, že můj dnešní blog nebude plně z mé hlavy, ale možná právě proto, bude čtivější, než mé příspěvky předešlé. Inspiroval mne krásný příspěvek na stránkách www.ebschool.cz, který se věnoval problematice spolufungování několika diářů a počítání a rozvrhování času. Pojal jsem tedy úmysl napsat vlastní příspěvek o průběhu času a rozhodl jsem se ho pojmout po svém. Zatímco se kolega Brodský často ve svých příspěvcích věnuje plánování a práci s časem na individuální úrovni, já jsem se rozhodl, že půjdu na stejnou problematiku z druhé strany – tedy místo individuálního vnímání času se zaměřit na vyšší úroveň, tedy na to, jak čas vnímá svět okolo nás.

Polostátní ČSA, které loni skončily s téměř miliardovou ztrátou, propouštějí a žádají o pomoc, státní České dráhy dostaly rekordní pokutu za nezákonný nákup bez otevřeného výběrového řízení a ministr jmenoval do čela státního Czechinvestu kandidáta bez zkušeností, krátce poté, co byl jeden z předchozích šéfů této firmy potrestán za podvod s falšováním faktur. Své osobní výdaje za účast na golfových turnajích totiž vykazoval jako náklady na firemní školení. 

Minulý týden zveřejnila německá veřejnoprávní i privátní média zprávu šéfa místní kontrarozvědky BfV Hans-Georg Maassena, který sděluje, že počet islámských extremistů v Německu rychle roste, nejméně 450 Němců se už připojilo k oddílům Islámského státu operujícím v Sýrii a Iráku. Tajné služby podle něj evidují 6300 radikálů, kteří se hlásí k ultrakonzervativním proudům islámu. K sektám džihádistů, které usilují o zavedení islámského pořádku v zemi, se podle Maassena do konce roku připojí už kolem 7000 lidí, zatímco ještě před třemi lety jich byla zhruba polovina.

Vkročení do roku 2014 s sebou přineslo první vskutku dramatické post-revoluční změny v českém právním řádu, které se přijetím zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, „NOZ“) dotýká naprosto všech a přijetím navazujícího zákona č. 90/2012 Sb. (zákon o obchodních korporacích, „ZOK“) potom specificky podnikatelského světa.

Tak, jak postupují vojska Islámského státu na území Sýrie a Iráku, tak trvá v českých zemích debata na téma povolení či zakázání nošení pokrývky hlavy v případě muslimských žen a dívek. Debata, která již překročila uvedený princip povolení nošení ženských pokrývek hlavy na veřejném prostranství (ve školách, nemocnicích,…) a zasahuje samotné principy a kořeny muslimské víry, se již několik měsíců drží ve striktně bipolární rovině, kdy na jedné straně argumentují zastánci multikulturní společnosti, aktuálně připravení uspořádat sérii sbírek a workshopů za myšlenku otevření hranic muslimským migrantům a stavění mešit na území České republiky. Na druhé straně pak stojí odpůrci čehokoliv muslimského připraveni bránit základy západní civilizace snad i za cenu obnovení provozu v Osvětimi a Březince. Na celé debatě považuji nejzajímavější nikoliv to, co by snad měla vypovídat o muslimech či jejich věrouce, ale primárně to, co vypovídá o obyvatelích našeho státu. Celou debatou se jako stín bez začátku a konce nese neporozumění a neznalost provázená strachem.

Rentiérství. Představa doživotní renty láká téměř každého člověka. Jsme ale na takový způsob života připraveni? Představme si, že dostáváme měsíční rentu z blíže nespecifikovaného zdroje ve výši, která pokryje naše běžné životní náklady. Pro někoho je to ideální stav a už už plánuje, co by v takovém případě všechno dělal.

S přibývajícími čárkami na stupnici teploměru se Milanovi rozjasnila tvář. Jeho řidičská schopnost se v něm nezapřela, a proto ho napadlo, že by mohl z garáže vytáhnout skútr a vydat se s kamarádem na toulky po vlastech českých. Od slov nebylo daleko k činům. Skútr odborně prohlédl, nejdůležitější součástky důkladně zkontroloval a co bylo třeba tak seřídil, sbalil tlumok s konzervami – a byl připraven. 

Žijeme v éře informační exploze. Zároveň žijeme v éře kontinuálního vzdělávání a rozšiřování odbornosti. Informace jsou díky moderním technologiím dostupné v reálném čase a v takovém množství, že se v nich sami přestáváme orientovat. Proto je dobré sledovat aktivní jedince a různé názorové vůdce, kteří vytvářejí a sdílejí kvalitní obsah.

V mnoha inzerátech nabízejících zaměstnání, uplatnění na pracovním trhu a možnost rozšíření pracovního týmu se jako jeden z benefitů často uvádí flexibilní pracovní doba. Každý zaměstnavatel si ji představuje trochu jinak, například jeden den v týdnu možnost práce z domu, nebo 8 pracovních hodin rozdělených do pevné a variabilní části dle uvážení zaměstnance, možnost tento systém operativně změnit nebo ho naopak zvolit pevně, případně pracovat pouze z domu a do sídla společnosti jezdit jen na pravidelné porady a pracovní setkání. V zásadě se ale vždy jedná o totéž – dát zaměstnanci trochu volnosti a svobody rozhodování v tom, kdy bude práci vykonávat, což má působit jako motivační faktor, protože si zaměstnanec občas potřebuje něco vyřídit na úřadech, zajít k lékaři nebo prostě jen přeskládat den. Perfektní! Sláva zaměstnavateli a jeho osvícenosti!…Nebo je to jinak?