Aktuality

Rudolf by na burze sběratelů kuriozit mohl nabídnout svůj zápočtový list.  Do třiceti let stačil změnit více než deset zaměstnavatelů. To vyznačovalo jeho klopotné hledání podniku, který by nejlépe splnil jeho finanční požadavky. Žádný nebyl dost dobrý k tomu, aby v plné míře uspokojil jeho potřeby. Měl rád ženy, ony zase jeho a každá láska něco stojí. Zejména tehdy, když se vyznává po večerních vinárnách a kavárnách. K  tomu však žádný zaměstnavatel nepřihlížel. Rudolf dostával pouze to, co si vydělal.

Tento odborný příspěvek byl zpracován v rámci splnění podmínek doktorandského studia DBA (Doctor of business administration) na Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.

Firemní kultura je zásadní součástí firemní identity a autor pochopil i na příkladu firmy, ve které pracuje, jak významné dopady může mít její změna na spokojenost a výkon zaměstnanců a v konečném důsledku i na výsledky celé firmy. Zásadní je identifikovat jaká kultura ve firmě je, jaká kultura je žádoucí a pak pravidelně měřit jaká je spokojenost zaměstnanců a sledovat jak se kultura vyvíjí. Autor se chce podělit o nový zajímavý pohled na typy firemní kultury a své zkušenosti s jejím měřením a  změnou . Informace k tomuto tématu získal při studiu na London Business School  u Roba Goffeeho, autora teorie 2S a na doktorandském studiu Doctor of Business Administration in Management na Ústavu práva a právní vědy u Dr. Stýbla.

Zcela jistě to neplatí o všech manažerech a zcela jistě to neplatí o pár vyvolených, kteří patří do TOP managementu firem, které jim zároveň nepatří. Co ale ta armáda ostatních manažerů na středních a středně vysokých pozicích, kteří sami zodpovídají za svěřený tým, dosahování výsledků a ještě navíc podléhají nějakému vyššímu velení? Kromě toho, že dobrý manažer této kategorie je nedostatkovým zbožím, tak navíc patří do té nejohroženější skupiny osob trpících stresem v práci, v krajním případě i syndromem vyhoření.

Čtyřicetiletý inženýr Milan byl spokojen. Svůj byt v osobním vlastnictví měl vhodně zařízen nábytkem nejnovějšího typu, v šatníku mu nechyběly oděvy šité podle módních žurnálů a do zaměstnání ve výzkumném ústavu nejezdil přecpanými tramvajemi, ale novým Superbem. A protože v zaměstnání patřil mezi pracovníky – jak prohlašoval jeho vedoucí – s otevřenou hlavou, byl vybrán do skupiny, která měla odjet na dlouhodobou služební cestu do zahraničí.

Jedním z nejúzkostlivěji střežených ekonomických tajemství v ČR jsou platy šéfů státních firem. Jejich výši se zatím nepodařilo zjistit ani vládě. Když se o to nedávno pokusila, nezjistila dokonce ani to, nakolik ministerstva, pod která státní podniky spadají, dodržují zásady odměňování státních manažerů, které vláda zavedla již v roce 2010.

Časový signál oznamující čtvrtou hodinu po poledni, a tím i konec pracovní doby, přijalo osazenstvo kanceláře s uspokojením. Téměř šedesátiletý účetní Křivánek shrábl zaprášená lejstra a uložil je do třetí zásuvky stolu od leva, korespondentka Marta vyjmula z kabelky zrcátko s nezbytnými kosmetickými přípravky a vedoucí ekonom Prášek měl už dávno sbaleno před „padla“. Nebylo také divu, právě slavil padesátiny a pracovní dobu ten den příliš nevyužíval. Gratulantů přišlo nepočítaně a s každým si musel stisknout ruku a popovídat. Soustředit na práci se tedy nemohl a časový signál byl pro něj vysvobozením.

Facebook byl, je a bude sociální médium. A když nebude, bude mu velmi brzo odzvoněno. Přes veškerou komercionalizaci stojí a padá s tím, jak jej akceptují jeho klíčoví uživatelé, tedy běžní konzumenti a tvůrci obsahu. Ano, nejsou to firmy, které platí nemalé prostředky za postování placených příspěvků ve snaze zaujmout co největší část své cílové skupiny a domoci se minimálně kliknutí na tlačítko Líbí se mi. Jsme to my – vy i já v roli nekomerčního uživatele sítě, jejíž hlavní funkcí je utváření komunit a vazeb prostřednictvím uveřejňování a sdílení různorodého obsahu.

Zápasy základních skupin na jubilejním fotbalovém mundialu v Brazílii jsou v plném proudu. Jsem celkem rád, že většina mužstev se snaží hrát útočný fotbal a na hřiště přicházejí s chutí zahrát si fotbal a s obrovskou vůlí po vítězství. Jde o mužstva tvořivá, z jejichž hráčů prýští radost ze hry, bojovnost a tvořivost a především mužstva, která tímto vším na sebe berou přiměřenou míru rizika z takové hry nutně vyplývající. Tyto zápasy jsou pak hojně dochucovány tím nejdůležitějším fotbalovým kořením – góly … a baví se jak diváci, tak hráči. Mužstvo, které vyznává takovýto herní styl, pak samo sebou góly dostává, ale především hodně gólů dává … ostatně o tom (nejen) fotbal je, resp. být má.

Byl to docela obyčejný úřad, kde lidé chodí do práce o pět minut později a v závodní jídelně pobývají na svačině o chvilinku déle, než je zákonná třicetiminutová přestávka. Vaří si tam kávu a důležitě pobíhají s kupou lejster z kanceláře do kanceláře. A pokud zbude trochu času, tak dokonce pracují. Prostě – úřad jako každý jiný.

Připojuji svou úvahu o rozdílu mezi těmi, kteří disponují inovačními schopnostmi (schopností přesahu stávajícího, tj. schopností přijít s inovací nebo se podílet na jejím prosazení), a těmi, kteří vidí svoji perspektivu jen v dobývání pozic: