Aktuality

Vysoká míra zadluženosti je fenoménem dnešní doby. Zadluženost obyvatel naší republiky je v takové míře, že statistické rčení o každém desátém člověku potýkajícím se s exekucí již zlidovělo a stalo se součástí každodenní reality. K tomuto nutno uvést, že nelze než souhlasit s konstatováním, že stav, kdy každý občan naší země má přímou či zprostředkovanou (za pomoci přátel či rodiny) zkušenost s tvrdými dopady nesplácení závazků, je nezdravý. Jak tedy pohlížet na dluh jako takový? Je dluh již od podstaty jev špatný, který je nutné vymýtit?

Zásahy státu do ekonomiky mají vedle svých přímých účinků i účinky vedlejší. Některé z nich však bývají méně viditelné a některé í dokonce zcela (a někdy záměrně) přehlížené. Hodnocení vládních ekonomických návrhů či opatření bývá proto často jednostranné.

S velkou dávkou básnické a blogové licence se dá říct, že zatímco v našich zeměpisných šířkách a délkách platí pořekadlo: „Únor bílý, pole sílí“ – v Severní Americe mají jiné pojetí února, které je svázáno s barvou na opačném konci spektra. V USA i v Kanadě je totiž únor označován coby Měsíc Afroamerické historie – „Black History Month“, nebo také „African-American History Month“. Tento příspěvek si klade za cíl ukázat historii tohoto hnutí

Zpráva odborníků z britské Open University se zaměřuje na deset inovací ve vzdělávání, které dle jejich mínění mají potenciál vyvolat v blízké budoucnosti výrazné změny v pedagogické praxi. První čtyři inovace již byly zahrnuty ve zprávě z roku 2012. Zprávy The Innovating Pedagogy jsou určeny pro učitele, politiky, akademiky a jakékoli další zájemce, kteří se chtějí dovědět, jak se může vzdělávání v průběhu příštích deseti letech změnit. U každé inovace je uveden pravděpodobný dosah pro praxi a předpoklad, za jak dlouhou dobu by se měla obecně používat. Autoři se nechali inspirovat zprávami Horizon Report a uvádějí, že budoucnost jmenovaných inovací vidí spíše mimo formální vzdělávací systémy.

Jistě nebudu daleko od pravdy tvrzením, že jen někteří z nás odpoví na otázku vyslovenou v titulku blogu záporně. To lze očekávat. Ovšem i pro získání „vedlejšího“ finančního příjmu existují určitá pravidla, která v oficiální mluvě nazýváme právními. Jinak bychom se dostali do střetu s právem. Hranice mezi řádným přivýdělkem a prací načerno (legislativně : prací nelegální) nejsou totiž příliš zřetelné a pro laika i neznámé.

Narodila jsem se v hlavním městě Republiky Makedonie a tento článek věnuji na prvním místě svému tatínkovi, se kterým jsem na Balkán odmalička cestovala a právě díky jeho vyprávění a barvitému líčení života na Balkáně jsem si k Makedonii vypěstovala pouto, o které se ráda podělím.

Zákaznická zkušenost, neboli customer experience (CX) se dostává do popředí zájmu 91 % globálních firem. To odhalil globální průzkum společnosti Oracle*. Heureka! Mnohý zkušený marketér by se nad tímto výsledkem pousmál, je to přece naprosto základní předpoklad – náš zákazník, náš pán. To by se ovšem nesměl psát rok 2014. Zjištění, že zatímco 91 % firem uvažuje o CX jako o prioritní oblasti zájmu a strategickém faktoru v rámci konkurenčního boje, pouhých 37 % firem začíná s prvotními iniciativami a 20 % považuje své CX iniciativy za pokročilé, pak působí velmi humorně. Praxe bohužel tak veselá není.

Dlouho očekávaná olympiáda v ruské Soči mě zatím moc baví. Není předmětem tohoto blogu psát o politických konsekvencích a zkoumat, zda se Putin ukázal světu, nebo neukázal v takovém nebo makovém světle, ani zda byl úvodní tradiční olympijský ceremoniál nejlepší, nebo byl naopak špatný, to neumím objektivně soudit a mohu jen pocitově říci, že mně se to zatím celé moc líbí :-) .

Chtěl bych se s Vámi podělit o jeden svůj text, který jsem původně publikoval v roce 2010 ve třetím čísle Práva – časopisu pro právní teorii a praxi. Vím, že tím porušuji mnohá publikační pravidla. Pojal jsem však po letech chuť napsat něco ostrého o přebujelém spotřebitelském právu, které mi (přiznám se bez mučení) leží v žaludku. Pak jsem si znovu přečetl svůj dnes již čtyři roky starý text a s hrůzou jsem zjistil, že bych to dnes nenapsal jinak a už vůbec ne lépe. Z mnohem vyšší intenzitou hrůzy jsem pak zjistil, že tento text je i dnes nanejvýš aktuální. Z toho důvodu jsem se rozhodl se s vámi takto on-line o svoje čtyři roky staré myšlenky podělit, zde jsou …

Původně jsem svůj první blogový příspěvek v roce 2014 chtěl pojmout v poněkud odlehčenějším duchu, abychom si všichni mohli trochu odpočinout od náročnosti „velkých svátků“ a oslav, tíhy období stvořeného pro bilancování a závažnosti našich předsevzetí do budoucna, ovšem nakonec se mi to nepodařilo.