Aktuality

Ne každý zaměstnavatel plní své pracovněprávní povinnosti řádně a včas. Předně mám na mysli povinnost vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu či plat. Pokud taková situace nastane, zaměstnanec, který od zaměstnavatele neobdržel řádně a včas mzdu či plat, může za dodržení zákonem stanovených podmínek okamžitě zrušit pracovní poměr dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 

Snaha o podporu hospodářského růstu, která je dnes v popředí zájmu, se upíná k nástrojům fiskální a měnové politiky. Praxe přitom ukazuje, že jejich účinnost je krátkodobá. Jejich vedlejší důsledky v podobě veřejného zadlužení a rostoucí inflace růst naopak dlouhodobě brzdí. Co politikům uniká, je, že dynamika tržního systému není založena na umělé stimulaci poptávky. Po staletí stojí na jeho adaptační a inovační schopnosti – schopnosti trvale vyhledávat nové spotřební i investiční oblasti, a tím i nové příležitosti k růstu.

Zdravím Tě, manažere!

Tak se zase potkáváme na startu. Na startu nového pracovního dne. Vypadáš odpočatě a snad si dokonce myslíš, že dnešní závod vyhraješ. Nechám Tě v tom, vím, že nevyhraješ, já mám totiž natrénováno. Mám dokonce hodně natrénováno a jsem rozhodně v dobré kondici. Jako ostatně vždy. Ale zatím svoji sílu neukážu, lehce se usmívám a i na startovní čáře stojím spíše opodál a ne hned vedle Tebe. Možná si myslíš, že dneska ani nezávodím….. Ale ano, jen vím, že Ti mohu s klidným svědomím dát náskok.

V průběhu listopadu došlo k oslabení koruny vůči euru. ČNB přistoupila k tomuto kroku ve snaze rozhýbat ekonomickou situaci ČR, což rozpoutalo živou diskusi a vyvolalo značnou skepsi odborné a laické veřejnosti. Díky této intervenci dojde ke skokovému zdražení produktů a služeb vázaných právě na euro. Odborná veřejnost se dělí na dva hlavní tábory, jedni se domnívají, že díky obavám ze zdražení začnou spotřebitelé méně spořit, více utrácet a tím zvýší poptávku, druzí jsou v těchto očekáváních skeptičtější a obávají se dokonce opačného efektu.

Významný československý pedagog a psycholog, univerzitní docent PhDr. Cyril Stejskal, se narodil 31. prosince 1890 v hanácké obci Štarnov u Šternberku na Moravě v olomouckém okrese. Zemřel 10. září 1969 v Novém Městě pod Smrkem ve frýdlantském okrese, kam byla rodina vyhnána z Prahy po jeho zatčení. Byl osobností, na kterou národ nezapomíná. Lépe řečeno, patřil mezi ty, na které by zralý a sebevědomý národ nikdy nemohl a neměl zapomenout. Míra obecného povědomí o Cyrilu Stejskalovi je však dnes nevelká.

Jak si možná laskavý čtenář všimnul, snažím se názvy svých blogů vždy svázat s titulem nějakého filmu či knihy, který odráží jeho námět – tentokrát jsem ovšem trochu narazil. Existuje sice hned několik takových děl, avšak málokteré se hodí – byť třeba mají ve svém názvu kromě hromadného dopravního prostředku i barvu, čímž krásně dokreslují hlavní téma tohoto příspěvku.

Úvodem bych rád zmínil ono proklamované „Věda bez mládí je tragédie, věda bez stáří je komedie.“ Zde lze spatřit jistou podobu i v samotném školství, ve všech pracovních pozicích a na všech jeho stupních. Úspěch školy a její klima je do jisté podoby determinováno úspěchem ředitele jako „jednotlivce“, a na druhé straně jeho kolektivu jako nedílného celku. Před ředitelem v současné době stojí zvládnutí nesčetných úloh, a to z různých oblastí každodenního dění školy, které převážně plynou z jeho vedoucího pracovního místa. Za klíčové se zde považuje osvojení a získání kompetencí z teorie a praxe školského managementu, práva, řízení pedagogického procesu, vedení lidí a v neposlední řadě ekonomiky a finančního managementu.

Když je člověk vzdělaný, tak má všechny důvody proto, být ještě vzdělanější. Může na cihličce svého dosavadního vzdělání stavět další cihly dalšího vzdělání a tak to jde pořád dokola, až se začne stavět celý dům, a poté, co se postaví celý dům, tak se začne stavět katedrála. Lidská touha po satisfakci nezná mezí a odvozuje se patrně od toho, že chceme být chváleni již od dětství, chceme mít pochvalu od rodičů za to, že se nám něco povedlo, a stejnou roli v tomto procesu hraje uznání od dalších formálních autorit, jako je škola apod.  Všichni nás edukují, zažíváme nespravedlnosti i vítězství, a jdeme stále tou krkolomnou cestou za uznáním. Chceme, aby si nás ostatní vážili, a chceme si vážit sami sebe.

Když si přečteme zdůvodňovací zprávu devizové intervence rady České národní banky (www.cnb.cz, zápis ze zasedání rady ze 7.11.2013) nebo názor bývalého víceguvernéra Luďka Niedermayera (idnes.cz, 8.11., „Oslabení koruny ekonomice prospět nemusí“), neubráníme se dojmu, že avizovaná devizová intervence centrální banky je pouze výstřelem do prázdna.

Na jaře letošního roku se v Česku rozpoutala kampaň boje proti bankovním poplatkům, která měla za cíl přesvědčit širokou veřejnost o absurditě těchto poplatků a pomoci těm, kteří projeví zájem o jejich vrácení, s uplatněním jejich pohledávky u soudu.