Aktuality

Ve své lektorské, konzultační a koučovací praxi pracuji (s klienty) ve více perspektivách pojetí toho, čemu říkáme HODNOTA. Je to i důvod, proč chci na tyto hodnotové perspektivy poukázat. Proto jsme připravili na 17.3.2022 webinář nazvaný Hodnotové perspektivy organizace (lídři, strategie, kultura). Tématu jsem se dotkl i v dřívějším článku na „školním blogu“ zde.

Ústav práva a právní vědy zahájil 1. ledna 2022 přijímání nových přihlášek k prezenčnímu i online studiu MBA, LL.M. a dalších manažerských programů do nového cyklu studia, který začíná v dubnu 2022, kdy se uskuteční Zápis ke studiu. V případě online studia mohou zájemci o studium začít studovat kdykoliv. Přinášíme Vám několik novinek, které jsme do nového roku připravili pro naše studenty.

V první části článku (Friedel, 2022) jsem sdílel kontext přenastavení (resetu) v důsledku (nejen?) posledních dvou let „pandemických zkušeností“. Přenastavení se týká manažerského světa a role agility za podmínek nejistoty, jak ve své nejnovější knize naznačují Girod a Králík (2021). (Potenciálně) se týká i změn na makroúrovni obecného prostředí, odvětví průmyslu a každého z nás. Ideje tohoto „velkého resetu“ v červnu 2020 rozvinuli Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) a Thierry Malleret, spoluzakladatel Monthly Barometer v knize COVID-19: The Great Reset (Schwab, Malleret, 2020).

Když jsem si v 24.6.2021 po jednom z webinářů, pořádaných Institute for Management Development (IMD) v Lausanne objednával knihu Resseting Management (Girod, Králik, 2021), tušil jsem, že dynamická doba, relativně nově zastřená pandemickou mlhou, bude vyžadovat mnohé přenastavování (reset), včetně nastavení mysli.

I když titulek blogu neodpovídá přesnému legislativnímu vymezení , nejde o nic jiného, než o zkušební dobu v pracovním poměru. Jejím účelem je ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Rovněž umožňuje oběma smluvním stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) rychlé a operativní zrušení pracovního poměru.

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

S novým rokem často přicházejí nová přání, předsevzetí nebo nově nastavené úkoly a cíle. Mnoho z nich se často týká nejen osobního života, ale i toho pracovního. Tou hlavní motivací bývá buď dělat méně práce, nebo stejný objem práce v menším čase. Aby takového cíle mohlo být dosaženo, je zapotřebí změnit některé své návyky nebo přístupy k práci samotné. Jedna z činností, kterou se obvykle každý snaží uzavřít koncem roku, je vyřídit veškeré dokumenty a emaily. No a do nového roku si pak předsevzít, že minimálně ty emaily, už bude řešit jinak, efektivněji, nenechá se jimi zaplavit a zároveň nezůstanou dlouhou dobu nevyřízené. Jak tedy (bez velkého stresu) zvládnout denní záplavu emailů?

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Vláda 5.listopadu 2021 rozhodla, že od 1.ledna 2022 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 16 200 Kč (do 1.ledna 2022 je to částka 15 200) za měsíc nebo 96,40 Kč (dosud 90,50 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.

Při restartu ekonomiky po období pandemie se mezi požadavky, které se dříve mezi zaměstnanci neobjevovaly, patří volnější (flexibilní) úprava pracovní doby. Pracovněprávní výhody na tomto úseku jsou významnými benefity, které mohou zaměstnavatelé využívat v personální praxi. Patří mezi ně pružná pracovní doba. Jaké jsou právní podmínky pro její poskytování a jak by měl zaměstnavatel při tomto „zvýhodňování“ zaměstnanců postupovat? Zákonná pravidla jsou uvedena v § 85 zákoníku práce (dále ZP).