Blog

Současným společenským děním u nás hýbou různé kauzy a palčivé problémy. Mezi ně patří rozvoj naší dálniční sítě. Nejedná se pouze o výstavbu nových dopravních tepen. Některé starší autostrády již mnoho let volají po rozsáhlých opravách. Předmětem celospolečenských diskuzí je také tempo budování. Největší emoce způsobuje management oprav versus řidiči. Musíme být optimisty a věřit, že jednou bude líp... Jak říkali staří latináři: „Dum spīrō, spērō – Dokud dýchám, doufám.“

Někdy se to tak stane, že při vší dobré vůli a záměrech autora, se výsledek obrátí proti svému tvůrci. A něco podobného se asi stalo v roce 1857 v USA, kdy se Nejvyšší soud postavil čelem k výzvě v podobě sporu o status otroka v otrokářských a svobodných státech Unie. Nejvyšší soud v podstatě řešil otázku, zda se otrok může stát členem politické komunity zřízené a postavené na základech ústavy USA a jako takový se stát adresátem všech práv a povinností, které z toho pro občany USA vyplývají? Neboli jinak – měli tvůrci ústavy USA záměr dát otrokům občanství?

Články konfederace, nebo též Články konfederace a věčné unie byly vlastně prvním základním zákonem, který byl pro řízení USA přijat zástupci 13 původních kolonií-států, které vedly boj o nezávislost.

Byly přijaty po tuhých sporech a debatách (probíhaly vlastně od července 1776 do listopadu 1777) tzv. Druhým kontinentálním kongresem. Články konfederace vstoupily v účinnost 1.3.1781 poté, co byly ratifikovány všemi, výše zmíněnými státy. Jejich leitmotivem je zachování nezávislosti a suverenity jednotlivých států. Slabost centrální vlády – respektive její role obecně totiž vycházela z přesvědčení, že by měla vláda věcí společných převzít pouze ty činnosti, které podle zakladatelů USA náležely králi Jiřímu a parlamentu v Británii.