Blog

Na světě je pár míst, které by každý právník měl navštívit, neboť pro naší profesi znamenají cosi více, než jen komplex budov, nebo místo zrodu velkých právních myšlenek a kodexů – člověk v nich, jak se a podle mého ne zrovna poeticky říká, nasává atmosféru.

Na jednom z čelních míst takového právního bedekru by určitě byl i Westminsterský palác v Londýně. Westminster jako takový je část vnitřního Londýna a na jeho území se kromě světoznámého parlamentu nachází i neméně proslulé opatství a Downing street s komplexem vládních budov.

Výborný komik světového formátu, který se náhle zjevil. Po otci měl převzít rodinnou farmu. Stal inženýrem a svoji budoucnost si představoval v laboratoři, zabývající se výzkumem elektrického proudu. Snad chtěl pracovat v oblasti počítačových systémů. Nic z toho se však nestalo. Učinil velké rozhodnutí stát se hercem. Velké v tom, že představoval typicky uzavřeného, konzervativního, snad až rezervovaného Angličana, který se nyní měl stát komikem. Nemožné. Nebo možné? Rowan Atkinson si svůj rezervovaný postoj v soukromí ponechal, ale o to více do své komediálnosti dával veškerou energii, která s grimasami, mimikou, svébytným pohybem a nápaditostí vykouzlila přesvědčivou osobu, jež byla jeho opakem. Vytvořila zcela identického pana Beana, komandujícího, trochu brblajícího, závistivého, ale zároveň roztomilého mužského primitiva, který si získal srdce všech diváků. Pojďme se podívat, jak to s povahou Rowana Atkinsona a jeho postavou pana Beana doopravdy bylo.

Vývoj člověka je jedinečný. Jedinečný ve svých etapách, které jsou ovládány základními úkoly, činnostmi nebo skutečnostmi, jež se člověka dotýkají a předurčují ho k životním zkušenostem a/nebo dokonce životnímu rozhodnutí.  Lidská bytost se zevně i vnitřně vyvíjí, roste, přijímá zkušenosti jako životní fakta; z primitivního zárodku života vzrůstá svébytný lidský tvor, který je samotnou realitou přirozeného života a sociálního prostředí formován a vzniká tak nezaměnitelný, zcela výjimečný lidský jedinec. Vývoj psychického života lidského jedince lze zdokumentovat buď z hlediska věkového (chronologického), pročež tady by se jednalo o spolehlivou dokumentaci, nebo z hlediska nahodilých, ale zásadních životních skutečností, které úplně přesně zdokumentovat nelze, neboť ne všechny tyto etapy pokrývají život každého (např. svatba, nebo rozvod). Ve svém příspěvku rozebírám etapy psychického vývoje lidského života z hlediska věku, neboť jedině tak je možné věrohodně nastínit psychický vývoj člověka.