Blog

Prehistorický člověk nevěděl, co je čas. Nezaznamenával si sváteční dny, výročí sňatku, ani úmrtí. Neměl ponětí o dnech, týdnech nebo dokonce letech. Ale v obecné rovině tušil, že se střídají roční období, neboť si všiml, že po studené zimě nadchází oteplení, tedy jaro, a že jaro přechází v horké léto, a to je pak upozaděno podzimem, který opět přechází v zimu. Tenhle tvor, napůl lidoop, napůl člověk, se stal z důvodu přežití v proměnlivých klimatických podmínkách úspěšným lovcem, zemědělcem, pastevcem a bezesporu umělcem. 

Vůdcovství či leadership je často obestřeno aureolou výjimečnosti či dokonce neuchopitelnosti. Bývá považováno za vzácnou schopnost plynoucí z vrozeného charismatu, kterým jsou určité osoby obdařeny. Učíme-li se však z příkladu úspěšných vůdců, ze světa byznysu i politiky, lze poměrně snadno vystopovat, čím se jejich jednání liší od ostatních, co je vzájemně spojuje i jaké funkce plní. Chceme-li se stát vůdcem – či potřebujeme-li to ke své práci nebo podnikání – lze si tyto předpoklady do značné míry osvojit.

Češi jsou v efektivitě práce podprůměrní, tvrdí Eurostat, tedy Evropský statistický úřad. Rozhodně nepovažuji veškeré zprávy z „Evropy“ za mantru a už vůbec nevnímám různá evropská nařízení a hodnotící zprávy automaticky jako nezpochybnitelnou pravdu. Ale tomuto tvrzení by se mi nějak podvědomě snadno věřilo, i kdybych neměl v ruce čísla. Jenže já je mám.