Blog

V příspěvku rozebírám usnesení Ústavního soudu č.j. Pl. ÚS 34/16,[1] které se mi jeví zajímavé z pohledu odlišného stanoviska soudkyně Kateřiny Šimáčkové. Ve svém stanovisku se soudkyně věnuje nejen ústavně zaručenému právu na svobodnou soutěž politických sil, ale také, a to zvláště, ústavně zaručenému právu na přístup k voleným funkcím. V souvislosti s argumenty stěžovatelů o zákazu libovůle veřejné moci se soudkyně též zmiňuje o diskreci originárního ústavodárce, resp. diskrečním rozhodnutí tvůrců Ústavy. S diskrecí se v této poloze setkávám vůbec poprvé.

Nemám v úmyslu radit, jak sehnat zaměstnání pro zdravotně postižené osoby (dále osoby ZP), ale skutečností zůstává, že jsou stále na trhu práce velmi početnou skupinou občanů, kteří se jen velmi obtížně pracovně uplatňují. Ne nadarmo se říká, že kvalita společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o tyto osoby. Proto lze jen vítat opatření zákonodárných orgánů, které se snaží tuto situaci legislativně napravit.

Děsivě vyhlížející zkratka GDPR je mezinárodní označení pro obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, jež má sjednotit právní ochranu osobních údajů ve všech členských státech. Den D, kdy začne být ono veledílo účinné (25. května 2018) se valem blíží a patrně není živé duše, která by o něm už něco nezaslechla nebo si nepřečetla. Na stránkách ctěné a vážené školy, jakou je Ústav práva a právní vědy, by bylo zajisté nošením sov do Atén opakovat se s bazální informací. Pojďme se proto podívat na problém z jiné stránky a jako Obrazový opravník obecně oblíbených omylů (známá to kniha geniálního českého spisovatele Ludvíka Součka) osvětlit, jaké pohádky kolem nás plynou, jak se balamutí naše nosy, uši, srdce a hlavy, a jak je naopak realita odlišná, někdy šedivější a jindy zářivější.